Letní pneumatiky: Jak je správně koupit, kdy vyhodit zimní a pro koho se hodí celoroční

Již 31. března skončí „povinnost“ mít na autě zimní pneumatiky. A protože určitě plno lidí bude řešit nákup nových letních pneumatik, je vhodná doba si připomenout pár základních rad a pouček, jak a kde pneumatiky koupit a které vybrat.

Že už příští zimu tyhle „zimáky“ nedají, tak je místo nákupu letních gum přes léto dojezdíte a na zimu si koupíte nové? Zajímavá úvaha, ale moc dobrý nápad to není. Zimní pneumatiky jsou určeny především do nízkých teplot. Ve vyšších letních teplotách se přehřívají, ztrácejí přilnavost a velmi rychle se opotřebovávají.

Je obvyklé, že slušná zimní pneumatika má při prudkém brzdění ze 100 km/h o přibližně šest metrů delší brzdnou dráhu než pneumatika letní. Někteří argumentují tím, že zimní pneumatika lépe odvádí vodu a lépe odolává aquaplaningu, ale to byla možná pravda tehdy, když byla nová a měla dostatečný vzorek. Teď, po několika zimách a s vzorkem na zákonné hranici 1,6 mm to rozhodně už tak není. Vyhoďte ty staré gumy už teď a kupte si kvalitní letní (nebo celoroční) pneumatiky.

S rozhodováním, která pneumatika je pro vás nejlepší, pomohou rozsáhlé spotřebitelské testy. Asi nejpropracovanější metodiku má německý autoklub ADAC, který sleduje opravdu velké množství parametrů a pravidelně testuje různé nejpoužívanější rozměry. Na stránkách ADACu najdete i výsledky testů z minulosti.

Přesto nemusí být nejlepší nápad koupit hned ty pneumatiky, které vyhrály konkrétní srovnávací test. Spíše se rozhodujte mezi dílčími parametry. Jezdíte hodně po dálnici a dlouhé trasy? Máte rádi ticho? Tak vybírejte spíše pneumatiky s nízkou hlučností. Možná vás bude zajímat i jejich vliv na spotřebu paliva, případně jejich opotřebení.

Pokud jezdíte jen v hezkém počasí, bude vás zajímat hlavně hodnocení na suchu, ale když naopak jezdíte v hezkém počasí na motorce a do auta si sedáte jen tehdy, když padají trakaře, tak se zase rozhodujte hlavně podle vlastností na mokru.

A pozor na jednu věc. Orgány EU nařízené povinné označování vlastností pneumatik symboly A, B, C , E a nejhorší F není moc vypovídající. Hodnocení se provádí dost zjednodušeně a právě komplexnější spotřebitelské testy o schopnostech konkrétních typů pneumatik napoví mnohem víc.

Zvykem Čechů je kupovat automaticky ty nejlevnější pneumatiky, které se dají v daném rozměru koupit. Pokud si ale projdete významné spotřebitelské testy, uvidíte, že jsou to právě ty nejlevnější pneumatiky, které v testech často propadají. Největší slabinou bývá jejich ovladatelnost na mokru, ale také třeba vysoká hlučnost a rychlé opotřebení, případně i velký vliv na spotřebu paliva. Přitom na celém autě byste „ušetřili“ maximálně pár stovek. Špičkové pneumatiky rozhodně nejsou dražší o tisíce.

Příklad? Pneumatiky v nejpoužívanějším rozměru 195/65 R15, které se dávají třeba na Octavii II. generace, stojí od zhruba 1 100 korun v nějaké ještě akceptovatelné kvalitě. Slušný průměr stojí kolem 1 300 korun a za necelých 1 500 můžete mít opravdu špičkové pneumatiky, které vyhrávají srovnávací testy.

Je nám jasné, že rozdíl 1 600 korun na celé sadě gum je spousta peněz, ale musíte si sami zvážit, jestli vám ta úspora stojí za horší jízdní vlastnosti, delší brzdnou dráhu a hlavně horší ovladatelnost na mokru. Na pneumatikách se opravdu šetřit nevyplácí, protože v krizové situaci budete rádi za každý centimetr, na kterém vaše auto zastaví nebo aspoň zpomalí.

Máme jeden tip, jak zbytečně nevyhazovat za pneumatiky obrovské sumy peněz. Vykašlete se na nesmyslně velká kola s širokými nízkoprofilovými pneumatikami. Ty jsou samozřejmě výrazně dražší a hned si uvedeme příklad. Když zůstaneme u Octavie II, tak už víme, že standardní rozměr 195/65 R15 znamená v případě nějakých opravdu kvalitních pneumatik investici zhruba 6 000 Kč na celé auto. Jaký rozměr kol a pneumatik patří na vaše auto? O tom jsme napsali samostatný článek.

Alternativní rozměr pneumatik na zmíněnou Octavii je 225/45 R17. Na nich sice vypadá lépe a na kvalitní silnici asi i o trochu lépe pojede. Srovnatelné kvalitní pneumatiky jsou ale o zhruba 600 korun za kus dražší než stejný typ pneumatik v menším 15" rozměru. To máte na celém autě rozdíl zhruba 2 400 korun. Méně obvyklý větší rozměr 225/40 R18 pak znamená rozdíl kolem 4 000 korun na celé auto.

Jistě, možná koupíte větší pneumatiky levněji, připomínáme ale, že ty nejlevnější (velké) pneumatiky pochybné kvality nebudou fungovat stejně dobře jako stejně drahé špičkové pneumatiky v základním rozměru.

Některé pneumatiky jsou konstruovány jako dojezdové, tedy že umožňují při defektu dojezd omezenou rychlostí, aniž byste museli přezouvat. Mají zesílenou konstrukci bočnice a vžilo se pro ně označení „runflat“. Proslula jimi hlavně automobilka BMW, ale runflaty najdeme i na jiných autech.

To, že jsou takové pneumatiky tvrdé a nepohodlné, je jedna věc. To, že jsou drahé na pořízení a také na přezouvání, druhá. Ale pozor na to, když se rozhodnete runflaty koupit na své auto s obyčejnými ráfky. Potřebují speciální ráfek a na běžný nemusí pasovat, případně mohou špatně držet. Naše doporučení: runflaty si nekupujte, pokud nemusíte.

Poslední dobou se rozšiřuje nabídka celoročních pneumatik, které splňují zákonný požadavek na „povinné zimní pneumatiky“ v období od 1. 11. do 31. 3. Je potřeba si uvědomit, že jejich vlastnosti jsou v obou sezonách kompromisní, ale klidným řidičům, kteří netlačí v každé zatáčce auto na hranu a nejezdí v zimě pravidelně na hory, mohou naprosto stačit.

Osobní zkušenosti autora článku s celoročními pneumatikami jsou rozhodně lepší, než se mezi motoristy traduje. Na courání mezi vesnicemi a jízdu po městě naprosto stačí a odpadá otravné objednávání se do pneuservisů, přezouvání a skladování pneumatik. Je to rozhodně alternativa k zamyšlení. Na sportovní auto si asi „celoročky“ nedáte, ale na Fabii, se kterou jezdí manželka do Lidlu a vy ke kadeřníkovi, by snad stačit mohly.

Pokud přezouváte sami, nechte si sadu kol před nasazením na auto v pneuservisu vyvážit. Obvyklá cena je kolem 100 Kč za kolo.

Pneumatiky řádně uskladněte. Ideální je chladný a suchý sklep nebo garáž. Obutou sadu před uskladněním očistěte a dofoukněte. Takto mohou ležet ve sloupečku na sobě (doporučuje se je během sezony jednou až dvakrát protočit). Samotné pneumatiky bez ráfků raději neukládejte do komínku, ale nechte je jen stát a jednou za měsíc je pootočte.

Kontrolujte pravidelně (ideálně jednou týdně!) tlak v pneumatikách na autě a jejich stav. Zabere vám to maximálně pět minut. Můžete odhalit drobné vady (malá prasklinka, zaražený hřebík, boule), které mohou vést k velkým problémům.

Pneumatikám věnujte zvláštní péči (kontrola tlaku a stavu, kontrola rezervy) zejména tehdy, když se chystáte na dlouhou cestu, například na dovolenou. Nezapomínejte pravidelně kontrolovat také rezervu. Teď zvedne ruku ten, kdo potřeboval při defektu přezout a měl i rezervu úplně prázdnou.