Článek
Lidé si zvyknou na všechno a vždycky se nějak přizpůsobí. Proto často vůbec nevnímají, že s jejich autem není něco v pořádku. Jistě, defekt pneumatiky nebo okamžitou ztrátu výkonu motoru poznají, ale když ke zhoršování dochází postupně, vůbec změny neregistrují.
Právě postupné zhoršování jízdních vlastností vlivem přirozeného opotřebení podvozku lidé moc nevnímají do doby, než začne na vozidle něco příšerným způsobem mlátit. Dokud se nezačnou ozývat hlasité kovové rány, řidiči moc neregistrují, že jejich auto jezdí nějak hůř než před lety, kdy bylo úplně nové. A když si pak někdo koupí ojetinu, vlastně ani neví, jak by takový vůz měl jezdit.
Z principu fungování konstrukce se nelze postupnému vzniku vůlí a vad v podvozku vyhnout a je celkem jedno, jestli s autem jezdíte hodně nebo málo. „Vůle v podvozku vznikají mnoha způsoby. Především je zde únava materiálu, které se nevyhnou ani sváteční jezdci, již se svými vozy najezdí jen minimum kilometrů. Plastové a pryžové díly zavěšení a odpružení stárnou a přestávají plnit svou funkci,“ říká Jan Pícha, vedoucí servisních služeb Škoda Auto.
Zjednodušeně by šlo říci, že silentblok je vlastně kus trubky, do které je nacpaná tvrdá guma. Na běžném autě jich máte na podvozku několik, klidně přes dvacet, v různých velikostech.
Když pak silentblok praskne, začne kov narážet na kov a auto hlasitě lomozí. Slyšíte to i z dálky, když pak auto přejíždí po dlažbě nebo nerovnostech.
Určitě už jste mnohokrát slyšeli, že pneumatiky jsou to jediné, co vlastně vaše auto drží na silnici. A právě podvozek je tu od toho, aby kontakt pneumatik se silnicí zajišťoval. Když už ale není podvozek v dobrém stavu, nebudou pneumatiky mít kontakt s vozovkou ideální. Kolo bude odskakovat a nebude směřovat přesně tam, kam potřebujete. „Samotná nadměrná vůle či opotřebení podvozkových komponent vede ke zhoršení ovladatelnosti při brzdění či v zatáčkách, rychlejšímu opotřebení dalších dílů nebo nerovnoměrnému či rychlejšímu sjíždění pneumatik,“ doplňuje k tomu Pícha.
Tohle je asi už hodně extrémní případ, ale divili byste se, kolik lidí na takových pneumatikách jezdí. Nejčastěji je to právě důvod opotřebovaného podvozku s rozhozenou či špatně seřízenou geometrií.
Nejběžnější závady se dají diagnostikovat už při jízdě poslechem. „Nepřirozené zvuky, změny jízdního komfortu či zhoršená ovladatelnost vozu jsou příznaky potenciální poruchy, jejíž následky mohou být tragické. Proto všem řidičům radím, aby nezvyklé projevy svých vozů nechali prověřit,“ vysvětluje Jan Pícha ze Škody Auto.
Některé zvuky mohou být matoucí a zdroj problémů může být i jinde. Nakonec se stejně neobejdete bez pečlivé kontroly auta na zvedáku a servisního vybavení. I když na podvozku se dá mnoho potíží odhalit pomocí delší tyče a větší fyzické síly. Servisák tak snadno potvrdí podezření na prasklý silentblok či vymletý čep. Pracovníci servisů navíc obvykle vědí, jak má takové auto jezdit, takže hned při zkušební jízdě poznají, že s vaším vozem není něco v pořádku. Takže jak se nejčastější závady projevují?
Náhodné klepání a vrzání nezávislé na rychlosti
Pokud se zvuky dostavují náhodně při přejezdu nerovností a je jedno, jak rychle jedete, bývají nejčastějším důvodem opotřebované silentbloky, tedy pružná gumová uložení jednotlivých dílů náprav. Pryž časem zpuchří a praskne, takže kov začne mlátit o kov. Typicky nejdříve klepou přední táhla stabilizátoru, což je na některých autech spotřební záležitost měnící se každé dva roky. Auta provozovaná na městské dlažbě budou chtít tohle vyměnit klidně každý rok.
Táhla předního příčného stabilizátoru jsou nejčastějším zdrojem pazvuků a někteří si zvykli, že je mění každý rok, pokud jezdí víc. Na běžné auto stojí pár stovek, ale samozřejmě také něco stojí práce.
Životnost silentbloků náprav se dost odvíjí od stylu jízdy a kvality silnic. Někomu vydrží klidně 200 000 km, někomu začne podvozek mlátit po třech letech. Samozřejmě bývá odlišná i prvotní kvalita dílů (a také těch náhradních), ale rozhodně nelze říci, že drahé auto se automaticky rovná kvalitnější díly podvozku.
Popraskané, někdy i přímo rozsypané silentbloky se dají poměrně snadno odhalit na zvedáku v servisu. Původce pazvuků tak mechanik odhalí hned a lze je vyměnit. Náročnost se liší podle konstrukce podvozku, ale bez profesionálního nářadí se člověk většinou neobejde.
Jakmile se někde vytvoří vůle, tedy nejčastěji právě v pružném uložení dílů, vedle bouchání se to projeví horšími jízdními vlastnostmi. Protože ale ke změnám dochází pomalu a postupně, řidiči je moc nevnímají, když nemají referenci s bezvadně fungujícím autem.
Vrzání či přímo křupání při otáčení volantem na místě a slyšitelné při jízdě nižší rychlostí při přejíždění nerovností může pocházet z pryžo-kovového uložení předních tlumičů. Důvodem bývá koroze a také únava materiálu. Poznat to lze také zvýšenými vibracemi a hlukem při jízdě, neboť jednotka už nezvládá pohlcovat jemné otřesy a přenáší je do karoserie.
Hučení a bouchání od kol závislé na rychlosti
Když se frekvence bouchání či hučení odvíjí od rychlosti auta, bude to podle všeho nějak souviset s otáčkami kol. Nejčastější příčinou bývají ložiska kol. Pokud se bouchání a hučení ozývá zezadu, je to prakticky bez diskuse. Pokud se tyto zvuky ozývají zepředu, může jít jak o ložiska, tak i o opotřebované kulové čepy.
I relativně jednoduchá náprava má mnoho různých dílů, v závislosti na výrobci pak rozebratelných nebo v celku. Od toho se pak odvíjí náročnost a cena některých oprav.
„Kovové díly mohou postupem času korodovat, zejména pokud dojde k narušení ochrany, kterou například u kulového čepu představuje protiprachová manžeta,“ doplňuje Pícha. Na tohle se bohužel nepřijde, pokud auto pravidelně nekontrolujete. Stačí jedna zima a prosolené silnice a drahý kulový čep takto vyrezne a začne bouchat. Rozhodně tohle nepodceňujte, protože ložisko se nakonec zcela rozpadne a klidně to může skončit tím, že se lidově řečeno „kousne“ a vy ztratíte kontrolu nad vozem.
„Kromě postupného stárnutí dílů je zde možnost mechanického poškození, například pokud řidič kolem ‚trefí‘ propadlý kanál nebo výmol v silnici. Selhání kovových dílů může mít výrazně vážnější následky, nicméně pro zachování bezpečnosti vozu je dobré udržovat podvozek v co nejlepším stavu pomocí pravidelných kontrol a prověření všech nových příznaků potenciálního problému,“ doplňuje k tomu odborník.
Bouchání se může také projevovat jen tehdy, když šlápnete na brzdu, což by spíše ukazovalo na problém s brzdami. Někdy to vyřeší jen několikrát za sebou intenzivněji šlápnout na brzdu ve vyšší rychlosti, když jsou pouze kotouče orezlé po delším stání. Bohužel v extrému se i tak mohou kotouče korozí nevratně poškodit.
Bouchání nemusí pocházet jen od dílů podvozku, ale také od brzd. Většinou je ale na vině právě třeba ložisko. Někteří výrobci dokonce prodávají ložisko zadního kola pouze jako celek vlisovaný do brzdového kotouče (např. některé renaulty, citroëny a peugeoty to tak mají).
Jiným projevem mohou být vibrace auta v určité rychlosti či otáčkách motoru. V případě vozů se zadním pohonem by to mohl být problém v uložení kloubového hřídele. Vibrace mohou plynout i z nevyvážených či špatně usazených kol. Před velkým zásahem do podvozku se vždy vyplatí nejprve dobře převážit kola.
Vibrace volantu, vůle v řízení, auto „plave“ a táhne do strany
Znovu platí, že při vibracích řízení byste měli nejdřív vyvážit kola. Pokud neustanou, víte, že problém je jinde, například v brzdách. Když máte pocit, že auto nereaguje na řízení hned, ale jako by tam byla vůle, problém může být dvojí. Zaprvé může být skutečně vůle v systému řízení, ale spíše se jen vytvořila velká vůle v táhlu řízení. V extrému se může stát, že táhlo řízení velkým namáháním a korozí praskne. Pokud při otáčení volantem na místě řízení škube a ozývají se vrzavé či klepavé zvuky, často je důvodem opotřebované horní uložení tlumičů.
Ty podivné excentrické šrouby slouží právě k nastavení geometrie podvozku. Lze jimi nastavovat sbíhavost a také odklon kol. A právě tyhle šrouby často na ojetinách zareznou, když se s nimi několik let vůbec nehýbalo. To svědčí o tom, jak někteří funkci podvozku vůbec neřeší a pak se na STK diví, že je vyrazí.
Když musíte při jízdě rovně držet volant natočený do strany, spíše než vadnou montáží volantu po opravě (ale i to umí některé servisy zvrtat) to bude rozhozenou geometrií kol. Nejčastěji to ale bývá kombinace jak špatné geometrie, tak i vůlí v podvozku. K tomu se ještě často přidává nedostatečné nahuštění pneumatik. Auto pak plave po silnici a máte neustále pocit, že třeba vyjeté koleje nebo nerovnosti vám auto doslova berou z ruky.
„Ačkoliv není geometrie součástí předepsaného servisu, stojí za to ji zkontrolovat alespoň jednou ročně, zvláště u vozů s vyšším ročním nájezdem,“ doporučuje Pícha.
Seřízení geometrie je poměrně přesná odborná práce a používají se k ní velmi citlivé přístroje. Kdo jezdí často, měl by geometrii seřizovat klidně každý rok. Po výměně podvozkových dílů se musí geometrie seřídit vždy.
Zejména pro sportovní vozy je správná geometrie naprosto klíčová, ale samozřejmě není radno ji zanedbávat i u běžných automobilů. Některá auta jsou pak k vytváření vůlí či „měknutí“ podvozku náchylnější. Především ta, která mají velmi měkké uložení náprav, typické třeba u některých vozů s dojezdovými pneumatikami runflat. Protože tvrdá pneumatika nepohlcuje tak dobře jemné nerovnosti, musí tuhle práci převzít bohužel podvozek.
Podvozek v dobrém stavu je nejlepší „tuning“
S přísnějšími emisními normami a hlavně složitějšími motory sice pomalu ustupuje móda tuningu a potřeby zvyšování výkonu, ale jestli chcete, aby vaše auto jezdilo lépe, místo vyhazování peněz za větší turba a pochybné úpravy řídicí jednotky investujte právě do zavěšení.
A teď nemyslíme, že si koupíte nastavitelné závodní tlumiče, ale že prostě uvedete podvozek auta do takového stavu, který bude odpovídat novému vozu. Pak obujete kvalitní pneumatiky a necháte seřídit geometrii. Uvidíte, že vaše auto ožije a jízda s ním bude úplně jiná.
Zapomeňte na nějaký chiptuning, montáž křídel a podobné nesmysly. Raději uveďte podvozek do původního stavu. Uvidíte, jak se vaše auto promění, samozřejmě k lepšímu.
Samozřejmě i na podvozku můžete experimentovat. Již zmíněné měkké silentbloky lze třeba vyměnit za tvrdší a pevnější, někteří majitelé sportovních vozů pak chtějí zkoušet jiné tlumiče a třeba kratší pružiny, které sníží světlou výšku vozu. Ale myslete na to, že každý neoriginální zásah, s nímž se původně nepočítalo, poměrně významně ovlivní chování auta.
Ladění podvozku je velice sofistikovaná činnost a automobilky mají obrovská vývojová centra a velmi složité postupy a vybavení, jak docílit optimální rovnováhy mezi komfortem, bezpečností a ovladatelností pro konkrétní typ vozu. Bylo by bláhové si myslet, že vy to v polních podmínkách skromně vybavené garáže zvládnete lépe. A pokud podvozky ladit umíte, pravděpodobně máte svůj vlastní byznys a nakupují u vás závodníci.