Článek
„My máme volant na správné straně,“ říká mi s úsměvem britský kamarád v Manchesteru, když si jdu omylem sednout za volant jeho červeného mercedesu. „Ale to my přece jezdíme na té správné straně,“ zkouším ho neúspěšně přesvědčit, když se usadím vlevo a chvíli nevěřícně koukám na holou palubní desku. Historicky ale nemám pravdu. Z archeologických záznamů vyplývá, že odnepaměti se jezdilo (tehdy ještě na koních) vlevo. A třebaže se vědci nemohou shodnout, proč tomu tak je, existuje pro jízdu vlevo několik historicko-logických argumentů.
Na levé straně se jezdilo už v Římě před dvěma tisíci let. Často se používá argument, že ve středověku měli lidé na levé straně meč, a kdyby jeli vpravo, mohlo by dojít k nechtěnému kontaktu. A vzhledem k tomu, že většina lidí jsou praváci, tasí meč touto rukou.
Zhruba v 18. století se ale začala prosazovat jízda vpravo; kočí tehdy jezdili s více koňmi, přičemž seděli vlevo a bič na popohánění spřežení měli v pravé ruce. Protijedoucí spřežení tak měli po své levé ruce, a lépe se jim tak mohli vyhýbat. V Evropě se pravostranná jízda začala v některých zemích prosazovat po napoleonských válkách (1803–1815), v mnoha zemích včetně Rakouska-Uherska ale řidiči v té době stále jezdili po levé straně.
U nás se přechod povedl poměrně hladce
Proč se začátkem dvacátého století začalo v mnoha zemích jezdit vpravo? Údajně to bylo kvůli tomu, že se na evropský trh dostávala auta ze Spojených států, kde se už tehdy jezdilo vpravo. Evropské země se k přechodu na pravostranný provoz zavázaly v Pařížské konvenci v roce 1926. V platnost měla tato změna s devíti paragrafy vstoupit 1. května 1939. Vše urychlila mnichovská dohoda a vpád nacistů do naší země.
Nacistické Německo do tehdejšího Československa jízdu vpravo sice přineslo 17. března 1939, i bez něj by k ní ale stát přistoupil. V hlavním městě se jízda vpravo kvůli složitosti infrastruktury začala praktikovat až o devět dní později.
Vyhláška pražské policie oznamující zavedení pravostranného provozu 26. března 1939. Tedy o 9 dní později než ve zbytku republiky.
Tak významná změna se neobešla bez dopravních nehod. Podle zdrojů citovaných agenturou ČTK jich bylo celkem 26 a většinou šlo o střety chodců s auty. A tramvaj číslo 14 v Kobylisích srazila muže, který přehlédl, že projíždí. Někteří pamětníci potom uváděli, že se dala německá vojenská vozidla potkat v protisměru ještě před oficiální změnou. Jinak byl přechod z levostranné jízdy vcelku hladký.
Jako poslední země světa změnilo levostranný provoz na pravostranný Švédsko v březnu 1967 na základě referenda z roku 1955. Změna proběhla během jediného dne, tomu ale předcházely měsíce informačních kampaní. V den změny nesměly vyjíždět soukromé vozy. I díky tomu byl přechod na jízdu vpravo relativně snadný, i když tehdy bylo na cestách v porovnání s dneškem minimum automobilů.
Dnes už by taková změna snad ani nebyla možná.
Jste příznivci jízdy vpravo, nebo naopak máte raději volant vpravo a jízdu v levém pruhu? Napište nám do diskuze!