Volvo XC90 B6 – luxusní obývák na čtyřech kolech

Kupujete-li si Volvo, nekupujete jen automobil. Kupujete s ním také filosofii značky, životní postoj a příslušnost k určité sociální skupině. Už dávno nejste puberťák, nikam se nehoníte a nepotřebujete za každou cenu oslňovat okolí. Pravděpodobně vám jsou blízká slova jako je design, bezpečí a udržitelnost. Je to tak? Pak vítejte ve světě zvaném Volvo!

Pokud všechno to výše napsané dáte dohromady, vznikne vám XC90. Krásný, velký stroj, který vám rozšíří zorničky a vykouzlí lehký úsměv na rtech. Nikoho jím neprovokujete, a přesto vám ostatní řidiči tak trochu tiše závidí. I přes „protekční” SPZ vás pak v koloně každý ochotně pustí, když se potřebujete na poslední chvíli přeřadit z pruhu do pruhu. Sedíte ve Volvu, tak jste to přece neudělal naschvál.

Navázat na veleúspěšnou předchozí generaci XC90 musela být pro Volvo obrovská výzva. Švédským inženýrům se to ale podařilo a XC90 je stále taková, jak ji známe. Mezigeneračně se lehce zaoblily tvary, jinak je ale vůz stále stejně elegantní, jak jsme byli zvyklí. A námi testovaná zlato-stříbrná varianta to vše jen podtrhuje.

Interiér, jak už to tak bývá u Volva zvykem, je krásným obývacím pokojem v severském stylu. Dřevo, sklo, kůže a luxus. Materiály jsou kvalitní a vkusné, dřevo vypadá opravdu jako dřevo, laciné napodobeniny se v tomto případě rozhodně bát nemusíte. Dojem luxusu pak podporuje například skleněná páka voliče převodovky, elegantní klíček k vozu potažený kůží nebo i taková drobnost, jako je tlačítko pro elektrické otevírání schránky před spolujezdcem.

Krásná a příjemná jsou kožená sedadla s masážními funkcemi a velkými možnostmi nastavení ve všech směrech i částech sedadla. Ve švu samozřejmě nechybí švédská vlaječka, to kdyby náhodou někdo zapomněl, odkud že tenhle vůz pochází.

Z vozu je výborný výhled, pozice za volantem je pohodlná a nedostatkem prostoru také nikdo rozhodně netrpí. Nad hlavami se navíc rozprostírá obrovské panoramatické okno, které do interiéru pouští dostatek přirozeného denního světla.

Nechme ale chvíli stranou obdivování designu tohoto švédského krasavce a zaměřme se na to, kvůli čemu si zákazníci Volvo nejčastěji vybírají. A tím je bezesporu bezpečnost. Tou se ostatně ohánějí automobilky jak jen můžou, v případě Volva ale rozhodně nejde jen o prázdná slova a severský výrobce je v tomto ohledu o krok napřed. Tak zaprvé – Volvo v konstrukci vozu používá více vysokopevnostní oceli, než bývá zvykem, a díky tomu se jejich vozy v nárazových testech pravidelně umísťují mezi nejlepšími.

Druhým důvodem, proč jsou Volva vnímány jako jedny z nejbezpečnějších aut na světě, jsou jejich bezpečnostní a asistenční systémy. Těch má XC90 samozřejmě na rozdávání. Místo jejich vyjmenovávání vyzdvihnu jen vrchol nabídky v podobě systému Pilot Assist, který kombinuje adaptivní tempomat s aktivním udržováním v jízdním pruhu a na silnici funguje skutečně spolehlivě. To se pak kávička od benzinky hned konzumuje víc v klidu.

Volvo ve své filozofii často zmiňuje ochranu životního prostředí a udržitelnost, není tedy divu, že jde elektrifikaci automobilů naproti, protože tím nejsnáze dosáhne zvýšení jejich efektivity a snížení emisí.  V námi testovaném voze jsme tak měli nejsilnější benzínový motor (nově označený jako B6) vybavený mild-hybridní technologii, která spalovacímu motoru ulevuje v práci.

V praxi o mild-hybridní technologii vlastně ani nevíte. Pokud byste si do auta sedli a dopředu vám nikdo neřekl, že používá nějaký hybridní systém, nejspíš byste si toho ani nevšimli. A to je vlastně dobře. Auto se chová zcela přirozeně, nedělá nic, co by řidič nečekal, nic po něm nechce a funguje na jedničku – v Eco módu poctivě vypíná motor, když ho nepotřebujete, a ochotně plachtí. V ostatních režimech pocítíte elektrickou pomoc jako podporu při rozjedu a také jako takový malý "booster” v případě potřeby maximálního výkonu. Elektřina nejefektivněji pomáhá právě při akceleraci a to v tom smyslu, že vyplňuje výkonovou mezeru spalovacího motoru v nízkých otáčkách před nárůstem plnicího tlaku turbodmychadel. Reakce na plyn je tak hbitější a rozjezd pocitově čipernější.

Přestože je XC90 postavou spíše hromotluk, na silnici se pohybuje s lehkostí a grácií tanečníka. Pod kapotou má hned 314 koní a k tomu až 460 Nm točivého momentu, nemá ale cenu se s ním přehnaně honit. XC90 mnohem víc sluší pohodové tempo. Pluje si tiše krajinou, příkladně tichý je nejen motor, ale i odhlučnění od vozovky. Podvozek skvěle filtruje veškeré nerovnosti, není však přehnaně houpavý.

Nejvíc se XC90 samozřejmě hodí na delší dálniční přesuny, na okreskách jsou cítit větší rozměry a váha vozu, přesto i zde se ovládá velmi přesně a je příjemným a pohodovým parťákem. Spotřeba se nám pak během týdenního testu ustálila na hodnotě deseti litrů na sto kilometrů. Jistě, jezdit za deset na sto dneska není příliš „IN”, ale v tomhle případě se na to koukáme jinak – těch deset litrů je daň za to, co sedláte – za všechen prostor, za všechen luxus a za všechnu bezpečnost. Navíc to na 2,3tunové auto s výkonem přes tři sta koní vlastně není zase tolik.

Naši XC90 jsme vzali na prodloužený víkend na Moravu. V rámci podpory tuzemských podnikatelů v době pokoronavirové jsme zarezervovali hotel v Mikulově a vyrazili na cestu. Dálnice D1 bývá strašákem, ale tentokrát nás všechny zúžené úseky (a že jich tam letos je) nechaly klidnými. Nehnali jsme se v nich do úzkých levých pruhů vedle kamionů jako netrpěliví řidiči, kteří už chtějí mít Vysočinu za sebou. Naopak jsme zůstali v klidu v pravém, zapnuli si masáž zad a užívali si cestu. Proč bychom přece spěchali, když tady, uvnitř velkého Volva, je tak krásně?

A pohoda neskončila ani po příjezdu na Moravu, spíš naopak. Sluncem zalité vinice a malebné vesničky nám naznačovaly, že se není kam hnát. Zvolili jsme jízdní mód Eco a uvolněně plachtili nádhernou krajinou, na plyn jsme šlapali co možná nejméně a u cedule Mikulov nám bylo vlastně tak trochu líto, že už jsme u cíle. Vždyť to bylo tak příjemné cestování. A to říkám já, věčně vystresovaný netrpělivý neurotik z Prahy. Tohle všechno s vámi Volvo udělá.

A víte co? To by pro dnešek stačilo, není třeba nic moc dalšího dodávat. Já radši odložím počítač a pojedu se zeptat do Volva, jestli mě nenechají si jít do XC90 aspoň ještě na chvilku odpočinout. A jestli máte rádi pohodlí, luxus a bezpečí a nemáte hluboko do kapsy, tak vám doporučuji udělat totéž.

A co v tomhle případě znamená to „nemít hluboko do kapsy”, o kterém jsem mluvil o dva řádky výše? Nové Volvo XC90 s mild-hybridním pohonem a nejsilnějším benzínovým motorem B6 vyjde v základu na 2 020 400 Kč, námi testovaný kus ve výbavě Inscription včetně příplatků pak na 2 375 874 Kč. Hodně, nebo akorát? To necháme tentokrát na zvážení každého z vás…