Článek
A je to tady, švédská automobilka hrdě oznámila, že odteď už s žádným novým Volvem nepojedete víc než 180 km/h (nad tuto rychlost už prý automobilka nemůže zaručit plnou funkčnost palubních systémů zabraňujících vážným nehodám). Chtějí tím zvýšit bezpečnost na silnicích, ale většina lidí to spíš vnímá jako zcela nemístné omezování osobní svobody. Jenže já si upřímně asi nedokážu vzpomenout, že by mě někdy předjelo rychle letící Volvo. Majitelé nových Volv si rychlostního omezení nejspíš ani nevšimnou. A pokud to vadí vám, prostě si nekupujte Volvo.
Omezovače rychlosti nejsou nic nového, většina německých aut (ano, i těch nejrychlejších) má elektronický limit na naprosto dostatečných 250 km/h, v Japonsku dokonce mají všechna auta omezovač na 180 km/h
Jenže tahle novinka může mít daleko širší dopad. Volvo totiž tvrdí, že tím chce otevřít diskusi o silniční bezpečnosti. „Rozhodli jsme, že není žádný důvod proč jezdit víc než 180 km/h,“ prohlásila Malin Ekholm, ředitelka centra bezpečnosti automobilky Volvo Cars. To je naprostá pravda, sám takhle rychle nejezdím ani na přehledných dálnicích, takže se mě ten limit příliš nedotýká – ačkoliv osobně nevidím velký rozdíl mezi tím bourat ve 180 a řekněme ve 190 km/h. Horší je, že to může být první krok k plošnému omezení rychlosti.
Systémy moderních aut už nyní umí číst rychlostní omezení (z dat navigace nebo ze značek podél silnic) a upozorní řidiče při jejich překročení. Také adaptivní tempomaty už umí reagovat na lokální rychlostní omezení a přizpůsobit jim rychlost. Takže stačí, aby se státy Evropské unie dohodly, že „nevidí žádný smysl v jízdě přes zákonný limit“ a zavedly plošný rychlostní limit pro všechna nová auta, automobilky pak nebudou mít příliš velký problém ho technicky zrealizovat. A to už by mi vadilo, protože to příliš zavání omezováním osobní svobody. Navíc by se pak například všechna předjíždění a mnoho dalších manévrů, kde vyšší rychlost snižuje riziko, staly životu nebezpečnými.
Když se u Volva bojí rychlosti, proč vyrábějí plug-in hybrid s výkonem přes 400 koní?
Nejvíc mi však vadí to, že rychlost je v tomto případě vnímána a komunikována jako ten největší strašák, což vede k přehlížení daleko nebezpečnějších nešvarů za volantem. Když se podíváte do statistik nehodovosti, na prvních příčkách bývají jako příčiny uvedeny nepřizpůsobení rychlosti podmínkám (tedy ne že jedete přes zákonný limit, ale prostě přeceníte svůj řidičský um, schopnosti auta nebo možnosti prostředí), nepozornost (když se zakoukáte nebo vám utečou myšlenky) a nevěnování se řízení (jen se podívejte, kolik lidí si za jízdy hraje s telefonem nebo dotykovým infotainmentem).
Jenže jak tohle chcete v reálu dokazovat a trestat? To byste museli mít v terénu stovky a tisíce policejních aut, které by skutečně sledovaly, jak se lidé za volantem chovají (netvrdím, že to teď policie nedělá, jen že to probíhá v daleko menším měřítku). To zní složitě a draze, daleko jednodušší je postavit u silnice radar a kasírovat pokuty. Což by pro nás mohla být záchrana – málokterý státní orgán by se dobrovolně odstřihl od zdroje tučných příjmů. Takže pokud jde o budoucnost, buď vezmeme rozum do hrsti a začneme se za volantem chovat zodpovědněji, nebo se musíme modlit za chamtivost státních úředníků.