Volkswagen Caddy Cargo – Původní určení nenápadného hrdiny

Na test jsem si tedy půjčil ryze užitkovou verzi Cargo. Tenhle Caddy není pestře zbarveným fajnovým osobákem s ohromným prosklením, prosvětlující komfortním interiér. Tenhle Caddy je na úplně druhé straně spektra. Holá karoserie je bílá a připravená na firemní polep. Posuvné dveře bez okna se nachází pouze na jedné straně a nevedou do příjemného interiéru, ale do nákladového prostoru, „vypolstrovaného“ plechem karoserie a gumovou podlážkou, v níž se nachází oka na protažení kurt.

Interiér za pevnou přepážkou pak disponuje dvojicí prostých sedadel bez výraznějšího bočního vedení, a oproti „osobákovým“ bratrům poněkud strohým zpracováním. Ty tam jsou lesklé dekory palubní desky či snad digitální přístrojový štít místo klasických budíků. Plasty v užitkovém Caddy Cargo jsou obyčejné, leč velmi kvalitní a odolné – to je koneckonců to, co se u služebního auta, osedlaného mnohdy lhostejnými řidiči kurýrních služeb, cení nejvíc.

Co má však Cargo s osobními verzemi shodné, to je architektura interiéru, zahrnující ohromné množství odkládacích ploch a přihrádek. U Caddyho vážně nezažijete, že by si nebylo kam dát flašku s pitím nebo desky s dodacími listy. Kapsy ve dveřích jsou velké, středová konzola šikovně uspořádaná, vršek palubní desky je prakticky jedna velká přihrádka, a aby toho nebylo málo, je tu i „regál“ pod stropem. Nechybí tu nabíjecí porty USB-C a mezi sedadly se nachází i zástrčka na 230 V pro spotřebiče do 300 W.

Ergonomie je tedy příkladná a sotva do Caddyho usednete, budete jako doma. Není potřeba nic hledat a nad ničím přemýšlet. Tedy s výjimkou jedné věci, kterou prostě nenajdete – je jí panel klimatizace. Že panely klimatizace z moderních aut hromadně mizí a přesouvají se do dotykových displejů, na to jsme si už tak nějak zvykli a začali tenhle fakt akceptovat, ale pouze tehdy, jedná-li se o klimatizace automatické, které stačí jednou nastavit a pak se jimi zabývat už jenom občas. Užitkový Caddy ale automatickou klimatizaci nemá. Má klasickou klimatizaci manuální, která je v pohodě, jde-li o takzvaný „sporák“ s otočnými kolečky, která si za jízdy několikrát poladíte, jak potřebujete přidat, či ubrat na teplotě vzduchu a výkonu ventilátoru. Tady ale musíte totéž ladění provádět skrz „táhla“ na dotykovém displeji, což vyžaduje velkou spoustu klikání a ještě větší spoustu pozornosti, kterou musíte odvést od řízení.

Nutno však podotknout, že byl chybějící panel klimatizaci tou jedinou věcí, která mě na řízení Caddyho jakkoliv otravovala. Vše ostatní je totiž v nejlepším pořádku i podle osobákových standardů, a to včetně jistého chování, komfortu podvozku a jízdních vlastností. Jistě, pozice za volantem je sice trochu „dodávková“ (čtete „záchodová“), ale ze všech ovládacích prvků je cítit ona jistota typická pro Volkswagen, takže kdo někdy za posledních 10 let řídil Golfa, bude tu jako doma.

Řízení je příjemně přesné, s dobře nastaveným odporem. Přesné je také řazení šestistupňové převodovky, spjaté s dvoulitrovým turbodieselem pod kapotou. Motor 2.0 TDI si můžete objednat hned ve třech výkonových variantách – konkrétně 75, 102 a 122 koní. Já do testu dostal tu nejsilnější, tedy o výkonu 122 koní, disponující točivým momentem 320 Nm.

Na motoru je znát patřičně „spodové“ nastavení, kdy čtyřválci nevadí už nějakých 1 500 otáček a zhruba od 1 700 otáček pěkně zatahuje. Zejména s prázdným Caddym si tak můžete užívat vážně slušnou sílu, chvilka slávy motoru však trvá jen lehce za 3 000 otáček, nikam dál nemá smysl motor točit.

Daleko důležitějším parametrem bude ovšem spotřeba. Poklidné přesuny mimo dálnici jsem vždy absolvoval se spotřebou pod pět litrů, jen ve městě nebo na dálnici jsem šel nad pět, šestilitrovou hranici jsem ale nepřekročil snad nikdy, a to ani tehdy, když jsem nákladový prostor obtěžkal nějakými 200 kilogramy.

Když už jsme u té hmotnosti a nákladu, prostor za přepážkou už u testované „krátké“ verze (k mání je ještě o 353 milimetrů delší Caddy Cargo Maxi) pojme jednu europaletu a užitečné zatížení činí 750 kilogramů včetně řidiče. Třeba paleta papíru tak nebude problém, reálně však auto málokdy pojede takhle zatížené.

Rozvozová služba nepatří mezi právě záviděníhodné práce, hodně ovšem záleží na tom, čím jezdíte. A musím říct, že konkrétně Caddy se řadí mezi příjemné rozvozové kanceláře. Za jeho volantem klidně strávíte i delší dobu, pojedete za super spotřebu a dost toho odvezete.

Co se cen týče, začíná Caddy Cargo na částce 482 790 korun, a to s nejslabší verzí dvoulitrového turbodieselu. Testovaná motorizace vychází na 573 075 korun, ale konkrétní testovaný kus byl ještě dovybaven dlouhým výčtem příplatků. Jmenovitě třeba bederní opěrkou, gumovým kobercem podlahy v nákladovém prostoru, LED světlomety, parkovacím systémem s kamerou, lepším rádiem, přípravou na tažné, tempomatem a tak podobně. Výsledná cena se pak vyšplhala na 733 369 korun.