Hlavní obsah

Vodíkový elektromobil Toyota Mirai přichází na český trh

Foto: Toyota ČR

Kvůli záplavě bateriových elektromobilů by se mohlo zdát, že palivové články na vodík skončí v propadlišti dějin jako slepá ulička vývoje automobilové techniky. Ale věřte, že to nemůže být dál od pravdy – dopravní prostředky jezdící na vodík se již brzy začnou objevovat v ulicích měst a mezi prvními bude nová Toyota Mirai.

Článek

Mirai, to jméno není jen libozvučné, ale také neobyčejně výstižné – v překladu z japonštiny totiž znamená „budoucnost“. O elektromobilech poháněných vodíkovými palivovými články se mluví už dobré dvě dekády (ve skutečnosti je Toyota vyvíjí již od roku 1992), ale konečně máte příležitost jít k dealerovi a jedno si skutečně koupit. Otázka zní: měli byste?

První Toyota Mirai spatřila světlo světa v roce 2014 a pro automobilku byla hlavně příležitostí, jak prezentovat zcela nový druh pohonu připravený pro reálné využití. Auto mělo dosti výstřední design, vyrábělo se ručně a bylo nabízeno v omezeném množství – za šest let produkce vzniklo v pouhých 10 tisících exemplářích. Nyní však přichází generace druhá a ta má mnohem vyšší ambice.

Foto: Toyota ČR

Druhá generace Toyoty Mirai je nádherné auto a pod kapotou skrývá zázračný pohon

Právě představená druhá generace má podobu pětimetrové luxusní limuzíny elegantních tvarů čtyřdveřového kupé, která by klidně mohla hrdě nést znak Lexusu. Ostatně právě na jeho platformě (TNGA-L) stojí – vpředu je však místo motoru palivový článek vyrábějící elektřinu, uprostřed (ve středovém tunelu, pod zadními sedadly a za zadní nápravou) jsou vysokotlaké kompozitové nádrže na vodík a na zadní nápravě je (kromě klasické nízkokapacitní baterie původem z LS500h určené pro ukládání energie získané regenerativním brzděním) elektromotor roztáčející zadní kola.

Foto: Toyota ČR

I přes futuristický pohon je Mirai skutečně použitelným autem

Jak palivové články na vodík vlastně fungují?

Na rozdíl od bateriových elektromobilů (BEV, Battery Electric Vehicle), které elektrickou energii získávají nabíjením ze sítě, si ji elektromobily poháněné palivovými články (FCEV, Fuel Cell Electric Vehicle) samy vyrábějí na palubě. Do nádrží načerpáte vodík, který se v palivových článcích sloučí s atomy kyslíku nasávanými z okolního vzduchu, výsledkem chemické reakce pak je elektřina. Místo spalin je odpadem pouze voda čistší než ta, kterou si natočíte doma z kohoutku. U toho navíc čistí okolní vzduch, protože pro průběh reakce potřebuje naprosto čistý kyslík.

Foto: Toyota ČR

Palivové články na vodík umí skutečné zázraky

Zásadní výhodou oproti BEV je, že plnou nádrž vodíku načerpáte za pouhých 5 minut. Nevýhodou je pak extrémně nízký počet vodíkových čerpacích stanic (letos v Česku vznikne první, v roce 2023 jich bude pět) a vyšší cena paliva.

Ten pochází přímo z elektrického Lexusu UX300e, takže produkuje shodných 182 koní a 300 Nm, což stačí na důstojné tempo (0–100 km/h za nudných 9,0 s, pružné zrychlení 40–70 km/h však zvládne za svižných 2,8 s; maximální rychlost činí dostatečných 175 km/h). Vodíkové nádrže pojmou až 5,6 kg vodíku (podle plnicího tlaku a dalších eventualit), které zajistí dojezd až 650 km. Oproti první generaci Mirai inženýři Toyoty celé pohonné ústrojí přeskládali a zoptimalizovali – výsledkem je vyšší výkon (o 10 %), vyšší účinnost (o 10 %) a výrazně delší dojezd (o 30 %), ale také více prostoru a pohodlí v kabině pro posádku (na zadní sedadla se vejdou až tři pasažéři).

Kromě hi-tech pohonu je na palubě Mirai také hi-tech výbava odpovídající pozici vlajkové lodi a nositele technologického pokroku. Položky jako Bi-LED světlomety, digitální přístrojový panel doplněný head-up displejem a 12,3“ dotykový infotainment s širokou online a mobilní konektivitou dnes už málokoho ohromí, ale Mirai nabídne také ventilovaná sedadla vpředu i vzadu, systém potlačování okolního hluku, adaptivní tempomat přizpůsobující rychlost do zatáček nebo plně automatický parkovací asistent, který zaparkuje i v noci nebo na vámi vybrané místo (třeba na příjezdové cestě před domem), které si navíc dokáže přesně zapamatovat.

Foto: Toyota ČR

Interiér Mirai je našlapaný moderní technikou

Konkurence

Fakticky jediným přímým soupeřem pro vodíkovou Toyotu je vodíkový Hyundai Nexo, SUV s velmi podobnými parametry, ale zhruba o 10 % vyšší cenou (dle německých ceníků). Hyundai je také připraven Nexo v Česku prodávat, ale začne s tím až na podzim, kdy by měly být v tuzemsku otevřeny první veřejné čerpací stanice na vodík.

Za to všechno si Toyota řekne o částku 1,7 milionu korun, respektive rovné dva miliony v plné palbě. To je samozřejmě ranec peněz, ale také ohromná láce, protože zhruba 1,5 milionu stojí jen samotné pohonné ústrojí – zbytek auta k němu dostanete prakticky zdarma. Toyota by ráda vyráběla 30 tisíc kusů Mirai ročně a do Česka by letos mohlo zamířit až 25 vozů, které se k novým majitelům dostanou na začátku podzimu 2021. Stanete se jedním z nich…?

Než si pro ni poběžíte

Zlákala vás vodíková budoucnost natolik, abyste se jedním z majitelů Toyoty Mirai stali i vy? Tak nejdřív potřebujete vědět následující:

  • Čerpacích stanic na vodík je skutečně málo – letos na podzim by v Česku měly vzniknout dvě (Praha-Barrandov a Litvínov), příští rok by měly přibýt další dvě (Praha-Horní Počernice a Brno) a v roce 2023 má vzniknout pátá (Plzeň). O větším počtu se zatím nehovoří. V Evropě není situace o mnoho lepší, aktuálně jich je pouze 130.
  • Jedna nádrž vodíku vás vyjde zhruba jako nádrž benzinu – kilo vodíku se v Německu prodává za 9,50 euro, což při reálné spotřebě 1 kg/100 km znamená náklad cca 2,50 Kč/km. Pro srovnání, BEV se pohybují kolem 0,50 Kč/km…
  • Drahé baterie v BEV mají omezenou životnost, ale ani nádrže na vodík nežijí věčně – současná životnost je odhadována na 15 let a jejich hodnota je kolem půl milionu korun (za 15 let ta částka ale může být mnohem nižší).

Ani vodík zkrátka není bez chyb a současná nedostupnost čerpacích stanic dělá z Mirai v Česku spíš prestižní záležitost a technický demonstrátor. Je to ale první odvážný krok vpřed…

Načítám