Článek
Velká limuzína od Škody není nic nového, vždyť už ve 30. a 40. letech minulého století brázdil silnice luxusní koráb s příznačným názvem Superb (v překladu „krásný, špičkový nebo skvostný“) poháněný ušlechtilým šestiválcovým, nebo dokonce osmiválcovým motorem. Jenže pak pod diktátem Moskvy přišel řízený útlum a mladoboleslavská automobilka se směla věnovat pouze kompaktním rodinným autům. Naštěstí ne do konce věků…
Škoda Superb I (2001–2008)
Přechod pod křídla VW v roce 1991 byl pro automobilku velký zlom, Škoda s technickou podporou koncernu znovu začala stavět špičková moderní auta – první vlaštovkou byla Octavia, jež nedávno oslavila 25. narozeniny, následovala Fabia (1999) a pak přišlo velké překvapení. V březnu 2001 se totiž na ženevském autosalonu objevil koncept Montreux, velká limuzína s okřídleným šípem na přídi.
Označení „koncept“ bylo čistě formální, protože už na první pohled šlo o hotové auto – což potvrdilo definitivní představení prakticky naprosto stejné produkční verze v září ve Frankfurtu nad Mohanem (ještě před tím si ho osobně a na tajňačku vyzkoušel tehdejší prezident Václav Havel, velký fanoušek automobilů) a start výroby téhož roku v prosinci. Nová vlajková loď Škody dostala tradiční název Superb.
Vůz dlouhý 4,8 metru působil skutečně majestátně a jeho design byl velmi elegantní a reprezentativní, kabina díky 2,8metrovému rozvoru (o 10 cm delší než u Passatu B5, z něhož Superb technicky vcházel) poskytovala spousta prostoru a díky prostopášné výbavě (bi-xenony s ostřikovači, kožené čalounění, přední sedadla v elektrice a s vyhříváním, automatická klimatizace Climatronic nebo navigační systém s barevným displejem a měničem CD) také spoustu komfortu.
Pod kapotou jste mohli mít osvědčené čtyřválce (2,0l se 115 koni, 1,8 turbo se 150 koni a turbodiesel 1,9 TDI se 130 koni), ale také vytříbené vidlicové šestiválce (benzinový 2,8l o výkonu 193 koní nebo 2,5litrový turbodiesel produkující 155 koní), které bylo možné objednat i s pětistupňovou samočinnou převodovkou Tiptronic. Nejvýkonnější verze zrychlila z klidu na stovku za osm sekund a dokázala pelášit rychlostí až 237 km/h!
První generace Superbu se nakonec mezi roky 2001–2008 prodalo přes 136 tisíc kusů.
Vychytávka: První Superb přišel s deštníkem ukrytým ve dveřích – něco podobného jste mohli mít pouze v Rolls-Royce Phantom! Pravda, britští inženýři potáhli povrch deštníku teflonem, aby složený ve dveřích neplesnivěl (navíc do otvoru vháněli teplý vzduch, aby rychleji vyschnul), zatímco čeští se spokojili s kanálkem na odvod vody, ale jistá paralela tu byla. Navíc pokud se na zadním sedadle vezl nějaký papaláš, mohl využít sklopný panel v opěráku sedadla u spolujezdce a pohodlně si natáhnout nohy.
Poklad jménem Tudor
Když dostali designéři Škoda od tehdejšího šéfa technického vývoje Wilfrieda Bockelmanna úkol navrhnout další model mimo osvědčenou trojici Fabia-Octavia-Superb, vznikly hodně zajímavé varianty. Třeba Fabia pick-up, Octavia jako kabriolet nebo Superb kombi. Bockelmanna však nejvíc zaujal návrh elegantního kupé z pera Zdeňka Cibulky vytvořený pod vedením tehdejšího šéfdesignéra Thomase Ingenlatha.
„V nákresech nejdřív auto vypadalo úplně jinak, navrhli jsme totiž kompletně nový showcar s originální přední i zadní částí, odlišný od aktuální produkce,“ vzpomínal před časem Zdeněk Cibulka. „Dostali jsme zelenou k výrobě makety, museli jsme ale vzhled přece jen více přiblížit nějakému sériovému autu, konkrétně modelu Superb.“ Ze sériového modelu Superb proto byla bez větších změn převzatá přední maska a až na odlišná světla i zadní partie vozu. Novinkou byla zadní světla s naznačeným světelným podpisem ve tvaru písmene „C“, který se naplno rozvinul u druhé Octavie a na dlouhá léta se stal typickým znakem vozů Škoda. Tudor se sériové výroby nedočkal – ostatně to ani nebylo v plánu – ale ukázal, že návrháři Škoda jsou velmi schopná a kreativní parta umělců.
Škoda Superb II (2008–2015)
Úspěch prvního Superbu dodal Škodě odvahu přijít s ještě propracovanějším nástupcem. Design působil honosněji, a i když se rozvor oproti minulé generaci zkrátil o 42 mm, délka naopak narostla o 35 mm (což přineslo delší převisy karoserie a trochu nevyrovnané proporce). Kromě tříprostorové varianty vznikl Superb také jako praktičtější verze kombi, která se stala naprostým hitem. Její kufr totiž nabízel objem neuvěřitelných 633 litrů, čímž Superb předčil koncernové soupeře v podobě Passatu Variant a A4 Avant.
Rozšířila se také bezpečnostní a komfortní výbava: bi-xenony dostaly adaptivní funkci AFS, 6,5palcový dotykový infotainment mohl mít integrovaný televizní přijímač a přední sedadla s elektrickým ovládáním (u řidiče s paměťovou funkcí) už mohla být nejen vyhřívaná, ale také odvětrávaná. Nejsilnější verzi poháněl motor 3,6 VR6 o výkonu 260 koní roztáčející všechna čtyři kola – z klidu na stovku akceleroval za svižných 6,5 sekundy a po dálnici svištěl až 250 km/h. Není divu, že si vysloužil prestižní ocenění „Luxusní auto roku“ roku 2009 v britském magazínu Top Gear.
Druhé generace Škody Superb se mezi roky 2008 a 2015 prodalo přes 616 tisíc kusů.
Vychytávka: Inženýři Škody si moc dobře uvědomovali, že zákazníci v tomto segmentu sice chtějí karoserii sedanu, ale obrovské otevírací víko liftbacku (které tolik pomohlo k úspěchu Octavii) je výrazně praktičtější, proto přišli s řešením kombinujícím obojí. Systém Twindoor umožňoval přístup do kufru přes malé výklopné víko jako u sedanu, případně otevření celé zadní části jako u liftbacku. Toto řešení pak úspěšně okopírovalo BMW pro své GT řady 5.
Škoda Superb III (2015 až dodnes)
Příchod nástupce nebyl ani zdaleka tak jasnou záležitostí, jak naznačoval obří komerční úspěch druhé generace. Superb se totiž stal trnem v oku hlavounům z Volkswagenu, které už přestalo bavit sledovat, jak jim Škoda ukusuje prodeje klíčových modelů (Fabia brala Polu, Octavia zase Golfu a Superb šel po krku Passatu). Proč by automobilka, která se specializuje na praktická auta za rozumné peníze, měla mít luxusní vlajkovou loď?!
Jenže Škoda svou pozici dokázala obhájit a třetí Superb se stal v roce 2015 realitou – nádherně elegantní realitou. Jde totiž s přehledem o nejkrásnější auto novodobé historie automobilky (můžete za něj poděkovat Jozefu Kabaňovi, až ho potkáte), což potvrdil nedávný minimalistický facelift, který jen přidal trochu chromu navíc. Jednoduše nebylo co zlepšovat, i po šesti letech na trhu vypadá stále skvěle.
Tentokrát si škodováci nekomplikovali život a Superb přišel rovnou jako liftback a k němu pochopitelně kombi, z něhož se stal prodejní trhák. Auto se natáhlo na 4 861 mm (+23 mm) a rozvor na 2 841 mm (+80 mm), takže je výsledek proporční a velice prostorný – kombi se může pochlubit kufrem o objemu 660 l.
Premiéru ve vozech Škoda slavil adaptivní podvozek Dynamic Chassis Control (DCC), parkovací asistent nebo třízónová klimatizace, světla přezbrojila na Matrix LED techniku, 9,2palcový infotainment je vyzbrojený nejnovějšími funkcemi pro mobilní a online konektivitu a Superb Combi si konečně můžete objednat i v dobrodružné verzi Scout (minulá generace nesla název Outdoor). Jen šestiválec tentokrát musíte oželet, nejsilnější verzi pohání čtyřválcový 2,0 TSI, ale s mocným výkonem 280 koní, takže stovku smázne za pouhých 5,8 sekundy a sviští rychlostí až 250 km/h.
Třetí Superb je stále v nabídce a již nyní překonala hranici 700 prodaných kusů.
Vychytávka: Superb se stal prvním Škodovkou s plug-in hybridním pohonem. Kombinuje benzinový motor 1,4 TSI s elektromotorem a celkový výkon dosahuje 245 koní, čistě elektrický dojezd pak činí až 62kilometrů. Pro některé řidiče to může být velmi zajímavá a úsporná varianta…
Na kterou generaci Škody Superb nejraději vzpomínáte? Napište nám svůj názor do diskuse, nebo se vyjádřete alespoň prostřednictvím ankety.