Víte, na co si dát pozor při zimní jízdě městem? Poradíme

Sáhněme si do svědomí. Všichni alespoň jednou za zimu nadáváme silničářům za to, že zaspali a že je jízda po městě pro nás nebezpečná a občas i nemožná. Ale co si budeme povídat, jsme to právě my, řidiči, kteří jsme za svou jízdu zodpovědní, což znamená, že se musíme přizpůsobit stavu, tedy sjízdnosti vozovky. Nadávat u toho sice můžeme také, ale musíme prostě dávat pozor a v případě zhoršených podmínek alespoň sundat nohu z plynu. Dá se říct, že v zimním období, tedy od 1. listopadu, neexistuje něco jako neočekávaný sníh nebo námraza. Musíme počítat s tím, že jeden den může být 15 stupňů a druhý den zase -15 stupňů. Silničáři se nám snaží svou prací pomoci, ale nejsou schopni být na všech místech najednou. Je to tedy i na nás.

Zimní jízda ve městě není jen poskakování v kolonách v centru. Každé město má i své okrajové části, kde můžou být zimní podmínky velmi náročné. V Praze jsou to například místa jako kopec mezi Stodůlkami a Řepy, sjezd do Radlic okolo Jinonické nebo do Břežanského údolí, zrádné místo je také při nájezdu na Moskevskou od Bohdalce. Takových míst existují desítky a často jde o místa, kde řidiči mnohdy ani netuší, že je pod nimi přemostění. Taková silnice prochladne odspodu a velmi rychle se na ní i při teplotách okolo 0 °C vytvoří námraza, zvláště v ranních a večerních hodinách, kdy padne rosa.

Na takových nejfrekventovanějších místech má Technická správa komunikací instalovaný automatický postřik, o kterém jsme vám před nedávnem psali. Tento systém ale není všude, takže si raději jejich umístění zkontrolujte na stránkách TSK a na ostatních mostech dávejte velký pozor. Stejný pozor dávejte kolem měst v takových místech, kde se zalesněné nebo zastavěné úseky mění v otevřené, a to zvláště na větrných místech. Proudící chladný vzduch se opět snadno projevuje námrazou.

Zimní městská jízda má několik nebezpečných specifik. Velkým problémem můžou být tramvajové koleje, dlažba nebo přechody pro chodce. Ve vlhkém počasí a při nízkých teplotách jsou tato místa velmi kluzká. Nebezpečí číhá v rychlé změně povrchu. Můžete jet po asfaltu, který neklouže, ale stačí najet na přechod pro chodce a budete mít plné ruce práce. Každý povrch, tedy třeba asfalt a dlažební kostky, má zcela jinou adhezi. Přidají-li se k tomu tramvajové koleje, je o problém postaráno. Prodlužuje se brzdná dráha a chování auta se může rychle změnit. Stejně zrádná jsou také místa s vodorovným značením. Bílá saduritová barva je v případě, že je na ní námraza nebo sněhová břečka, kluzká doslova jako led.

Na tyto nástrahy ale musí dávat pozor i chodci! Brzdná dráha aut se špatným počasím výrazně prodlužuje. Řidič na suchém asfaltu zastaví z 50 km/h za ideálních podmínek na 28 metrech. Na sněhu s kvalitními zimními pneumatikami už je to 37 metrů. A to jen v případě, že se řidič svému autu a jízdě v tu chvíli věnuje na 100 %. A to se bohužel moc často neděje.