Článek
Když to vezmeme zeširoka, tak existují tři základní druhy narušení pozornosti. Vizuální, myšlenkové a manuální. Vizuální jsou ty, které odvedou pozornost řidiče od silnice. Myšlenkové upnou pozornost jiným směrem, než je řízení. A manuální jsou takové, kvůli kterým řidič přestane držet volant. Osudnou je většinou kombinace těchto tří podnětů a je jedno, jestli je to mobilní telefon, práce s navigací, zapálení cigarety nebo neposedné dítě na zadní sedačce.
Před několika lety provedli odborníci z rakouského autoklubu ÖAMTC a německého ADAC studii, které se zúčastnilo 66 mužů a žen. Všichni připustili, že za volantem pravidelně telefonují, nastavují navigaci, kouří, jedí, pijí nebo se věnují dětem na zadních sedadlech. Tedy dělají věci, které odvádí jejich pozornost od řízení. A odborníci chtěli zjistit, které z těchto úkonů mají největší negativní vliv na řízení.
Udělali to jednoduše. Testovací skupina šestašedesáti řidiček a řidičů jezdila po vytyčené trase na uzavřeném okruhu rychlostí 30 až 50 km/h. Vysílačkou pak dostávali různé úkoly, kdy museli například přijmout telefonický hovor, zadat cíl do navigace, vytáhnout brýle z pouzdra, zapálit si cigaretu, nandat láhev s pitím nebo třeba podat dítěti hračku.
Poznáváte sami sebe? Děláte tohle běžně? A věděli jste, že při rychlosti 50 km/h ujedete za jednu vteřinu necelých čtrnáct metrů? A zkusili jste si někdy, kolik času vám podobná činnost zabere? Ne?
Kamera nainstalovaná ve vozidle při tom zachycovala chování dobrovolných řidičů a to, kam se koukají. Speciální přístroje pak měřily srdeční tep a monitorovaly mozkovou činnost. Po zadání úkolu se pak na silnici objevila vodní překážka a řidiči se jí měli vyhnout. Nezvládly to tři čtvrtiny z nich.
Ukázalo se, že nejhorší je zadávání cíle na dotykovém displeji do navigace. Zatímco se pokoušeli zadat cílovou destinaci, auto ujelo v průměru 56 metrů, aniž by ho řidiči řídili. Mobilní telefon je až na druhém místě a správně tušíte, že psaní textových zpráv je horší než přijetí hovoru. Na třetím místě se umístila manipulace s brýlemi.
Podle výsledků ADACu se taky ukázalo, že třeba při manipulaci s pitím řidič sice dává pozor, ale nedrží volant dlouhých 105 metrů. A zapálení cigarety si žádá v průměru nějakých 70 metrů.
Pokud vám to takhle při čtení článku nepřijde moc, zkuste si podobnou vzdálenost odkrokovat.
Průzkum obou autoklubů pak potvrzují i další četné studie. Třeba vědci z univerzity v Clevelandu dokonce tvrdí, že telefonování za volantem je podobně nebezpečné jako řízení pod vlivem alkoholu. Úroveň pozornosti telefonujícího řidiče se prý dá srovnat s řidičem, který má 0,8 promile alkoholu v krvi. To je, jako kdyby průměrný muž vypil tři dvanáctistupňová piva. Jejich studie taky tvrdí, že co se pozornosti týče, není až takový rozdíl, jestli řidič drží telefon v ruce, nebo používá hands-free. V obou případech je jeho pozornost soustředěna na hovor, nikoliv na řízení.
Policie ČR dlouhodobě uvádí, že nedostatečná pozornost za volantem je příčinou každé páté dopravní nehody. V kombinaci s nepřiměřenou rychlostí pak mohou být následky samozřejmě fatální.
Bohužel i samotné ovládání auta někdy řidičovou pozornost odvádí stejně jako telefonování nebo práce s navigací. Nedávno jsem měl v kurzu sportovně-defenzivní jízdy řidiče, který mi vyprávěl, jak si v zimě chtěl na dotykovém displeji nastavit vyhřívání sedačky. Místo prostého tlačítka na palubní desce musel kliknout na ovládání klimatizace, pak na symbol sedačky, pak na její vyhřívání a následně chtěl nastavit požadovaný stupeň vyhřívání. K tomu už ale nedošlo, mezi tím se totiž ozvala rána, a když zvedl oči, místo silnice viděl jen čelní okno od krve. „Naštěstí to nebyl člověk, ale srna. Bohužel jsem ji zabil. Podle policejního protokolu ležela 150 metrů daleko od auta. Kolik metrů jsem ale bez řízení ujel předtím, to bohužel netuším.“
Automobilky se proto snaží umístit ty nejdůležitější ovladače na volant, kde se dají ovládat intuitivně, po kritice se pak některé značky vrací i k původním fyzickým ovladačům topení a větrání.
Platí ale, že zodpovědnost je vždy na řidiči. Navigaci nastavte dřív, než vyjedete, telefony vyřiďte, když zastavíte, pokud máte hlad nebo potřebujete kouřit, udělejte si přestávku. Spoustu věcí, jako je třeba hledání slunečních brýlí nebo manipulaci s pitím, pak zvládne případný spolujezdec. Pokud už vás situace donutí, třeba plačící dítě nebo telefonát od šéfa, pak napřed zastavte a teprve pak začnete všechno řešit.
Nezapomeňte, že za pouhou vteřinu ujedete při devadesátce pětadvacet metrů, za dvě vteřiny už padesát metrů, na dálnici je to pak šestatřicet, za dvě vteřiny víc než sedmdesát metrů. A teprve pak začnete brzdit nebo se vyhýbat…