Článek
Jenže automobilky do novinářských flotil poměrně logicky dávají právě špičkové varianty. Chtějí, aby jejich auto v článcích a na videu vypadalo co nejlépe a zhýčkaný novinář mohl vyzkoušet všechny dostupné funkce (a netrpěl přitom diskomfortem). Není vůbec výjimečné, že se mezi novinářskými testovacími kousky objeví vozy s exkluzivním zakázkovým lakem za 100 tisíc a luxusní příplatkovou výbavou za dalšího půl milionu nebo více.
Jenže SsangYong je zajímavý právě tím, že umí nabídnout hodně muziky za relativně málo peněz – a v reakcích na předešlý test to bylo jasně vidět. Když mi přišla už několikátá zpráva, že video je sice fajn, ale chtělo by to otestovat právě tu základní verzi, začal jsem zjišťovat, jestli český importér náhodou nějaké takové auto nemá. A světe div se, má. Ale po pravdě řečeno ani tenhle kousek není úplné holátko, také na něm je pár příplatkových balíčků – jenže jsou to ty, které skutečně dávají smysl.
Například hned první a nejdražší položka: pohon všech kol. Rexton Club je totiž v základu zadokolka a za pohon 4×4 si musíte připlatit 45 tisíc. Jenže u auta s žebřinovým rámem a celkově off-roadovou konstrukcí prostě nedává smysl čtyřkolku nemít – to už byste si mohli koupit nějaké obyčejné SUVčko, které by nabídlo lepší jízdní komfort. Také další příplatky v podobě samosvoru, sofistikovanější zadní nápravy, vyhřívaného volantu a tónovaných skel jsou všechno věci, které použitelnost Rextonu výrazně zvyšují, a nejspíš byste po nich sáhli i vy.
Výsledkem je velké, obstojně vybavené a stále dostupné auto, technika přitom zůstává stejná jako u nejdražší verze: Bytelný nafťák o výkonu 202 koní, houževnaté a trochu tužší terénní odpružení, obří vnitřní prostor s možností tří řad sedaček i ohromující tažná síla, která dovolí připojit až 3,5tunový brzděný přívěs. Klady a zápory Rextonu si můžete zopakovat v minulém testu, v tomhle videu se věnuju především tomu, co v nejlevnějším Rextonu Club musíte oželet a co všechno naopak dostanete. A hlavně za kolik.