Článek
Je kratší, nižší a trochu širší. Má také úplně novou platformu, která vznikla ještě ve spolupráci PSA a teď ji používají mnohé modely skupiny Stellantis. Nabízí jak spalovací, tak elektrické pohony, ale já jsem dostal k otestování skoro až oldschoolovou klasiku: nafťák v manuálu.
Je to trochu zvláštní, ale turbodieselová patnáctistovka ani s jinou než ručně řazenou převodovkou k dispozici není. Automat dostanete jen k nejsilnější benzinové verzi. Ale i když jsem musel celý týden šlapat na spojku a kvedlat řadicí pákou, Opel Mokka mě bavil. Vlastně mě dost možná bavil právě proto. Není to žádný sporťák a už vůbec ne teréňák, přestože svým rozkročeným postojem z některých úhlů připomíná buginu. Jezdí jako standardní malý crossover a vlastně by mohl být malinko pohodlnější, ale já už tak dlouho neměl auto s manuálem, který by řadil pěkně hladce a přesně a se kterým bych si mohl dávat záležet na plynulé jízdě… že jsem se prostě bavil.
Většina současných aut dělá skoro všechno za řidiče – a je to dobře, to je přece cíl snažení automobilek. Drtivá většina zákazníků po nich chce dopravní prostředek, který je tiše, pohodlně, bezpečně a s co nejmenší námahou odveze, kam potřebují. Ta menšina z nás, která si zakládá na tom, že jsme se naučili dobře řídit, pomalu mizí. Možná mě skoro až zaskočilo, že mi to připomnělo právě takovéhle celkem obyčejné auto.
Když jsem pak zkusil trochu přitlačit na pilu a projet se svižněji svými oblíbenými silnicemi, Mokka se pochopitelně vzpouzela a žádná skutečná řidičská zábava z toho nebyla, ale dokud jsem jezdil normální rychlostí po městě, všechno fungovalo a já si to fakt užíval.
I když vím, že normálního zákazníka něco takového nebude vůbec zajímat. A proto jsem se ve videu soustředil samozřejmě i na ty důležitější otázky z reálného života a provozu.