Článek
Jiná světla, mřížky v přídi, nová litá kola a širší paleta laků, to zní jako typický příklad velmi mírného faceliftu. Nakonec, design Corolly za ty tři čtyři roky od uvedení poslední generace nestačil nijak zvlášť zestárnout, takže se není proč divit, že do něj Toyota nechce příliš zasahovat.
Uvnitř jsou lepší displeje, pod volantem už nenajdete analogové přístroje, ale výhradně digitální kokpit, infotainment je rychlejší a přehlednější, ale atmosféra v interiéru je ve srovnání s některými stylovějšími soupeři poněkud ponurá.
Větší změny se týkají zaprvé šíře nabídky motorizací, ze které zcela vypadla základní benzinová dvanáctistovka s manuálem. Zbyly pouze hybridní verze s motory 1.8 a 2.0, což znamená, že základní cena poskočila celkem výrazně vzhůru. Jenže dostanete skutečně dobrou techniku: Corolla přebírá modernější hybridní systém z Priusu, elektromotory jsou silnější a efektivnější, zastaralé NiMH baterky nahradily Li-Ion akumulátory a obě verze mají víc výkonu, přestože jsou o 16 kg lehčí.
Projevilo se to i na jízdních vlastnostech - odezva na plynový pedál je hbitější, pružné zrychlení příjemnější a spotřebu lze bez většího omezování udržet pod šesti litry na 100 km. Kufr sice nedosahuje objemu Octavie, ale ve srovnání s Golfem Variant je menší jen o pár litrů, takže to rozhodně není katastrofa. Další klady a zápory jsem srovnal ve videu.