Hlavní obsah

Hyundai Ioniq 6 AWD: Kontroverzní vzhled, ale dobře fungující elektromobil

Video: Honza Koubek

Tohle auto budí pozornost. Na ulici se za ním lidé zhusta otáčejí, a když se pak s nimi bavíte, nenajdete moc těch, kteří by neměli názor. Buď se jim odvážný design Hyundaie líbí, nebo ho nesnášejí.

Článek

Zatímco příď většinou budí pozitivní ohlas, protože je čistá, moderní a sympatická, zadek se splývavou střechou, který mnohým připomíná starší vozy Porsche nebo třeba Mercedes CLA, už všem nesedí. Jedni kritizují jeho celkovou „svěšenost“, druzí prostě tvrdí, že nejde dohromady s předkem. Osobně jsem si za týden testování docela zvykl i na ten zadek, ale hlavně jsem pochopil, že u tohoto auta je design, jakkoliv odvážný, spíš na druhé koleji.

Na Ioniqu 6 je totiž především zajímavé, jak funguje. Dvoumotorová verze je rychlá, ale upřímně řečeno bych si raději jeden motor odpustil, protože se tím prodlouží dojezd a sníží pořizovací cena. Už v téhle verzi ale akční rádius není špatný, v reálném provozu není problém na jedno nabití urazit přes 400 km, a když se budete trochu snažit, tak i přes 450. A pokud si po cestě naplánujete zastávku u dostatečně silné nabíječky, akumulátor pracující s napětím 800 voltů se dokáže z 10 na 90 % kapacity dobít za necelých 20 minut. To už zní víc než použitelně.

Hyundai Ioniq 6 se také velmi dobře ovládá, plynulá jízda je tu naprosto přirozená a vůz dává řidiči volnost při ovládání rekuperace. Můžete ji zcela vypnout, můžete nechat systém, ať automaticky odhadne, kdy je potřeba brzdit motorem víc, anebo si vyberete z několika úrovní rekuperace, včetně té nejsilnější, která auto dovede zcela zastavit, a vy ho tak můžete ve většině situací ovládat pouze jedním pedálem. Pořád nechápu, proč stejné možnosti nenabízí řidiči každý elektromobil bez výjimky.

V interiéru jasně zaznamenáte prvky z předchozího Ioniqu 5 - například ultra širokoúhlou obrazovku palubních přístrojů a infotainmentu nebo tlustý válcový volič převodovky pod volantem. Šestka je ale v interiéru trochu stísněnější, ať už jde o středovou konzolu běžící až pod palubní desku, nebo o nižší střechu, která zejména na zadních místech ubírá místo nad hlavou. Je to daň za vynikající aerodynamiku, a pokud nejste opravdu extrémně vysocí, dá se s tím smířit.

Další obětí na oltář nízkého čelního odporu vzduchu se stala vnější zpětná zrcátka, jež nahradily menší kamery a displeje uvnitř auta. Není to dobré řešení, v některých situacích to působí vysloveně nebezpečně, ale naštěstí jde o příplatkovou výbavu, takže můžete ušetřit svých 40 tisíc a nechat si na autě spolehlivější běžná zrcátka. O dalších přednostech i problémech Hyundaie Ioniq 6 se dozvíte ve videu.

Načítám