Článek
Číselně to dělá přesně 10 koní, což se zdá jako naprostá prkotina, zejména vzhledem k tomu, že provoz na LPG bude finančně vycházet o trochu lépe. Jenže výkon není všechno, je potřeba se podívat také na točivý moment – a to už je jiná písnička. Zatímco plyňák ze sebe vymáčkne 170 Nm, benzinový tříválec umí 200 Nm a takový rozdíl už při jízdě poznáte.
Ani ne tak při té plynulé, ale jakmile budete například chtít předjíždět nebo s naloženým kufrem trochu svižněji zdolat prudší horskou silnici, těch 30 Nm navrch bude opravdu znát. Samotného mě až překvapilo, jak ochotně se Joger na dálnici usadil na rychlostním limitu a nedělalo mu žádné větší problémy zdolat bez podřazování i táhlejší dálniční kopce.
Samozřejmě se nebavíme o žádném extra dynamickém autě, ale to ani nikdo nechce. Jogger si i s novými logy a mírnými faceliftovými změnami ponechává to podstatné: spoustu prostoru (a to hlavně v kufru, kde má pětimístná varianta po sklopení druhé řady přes 1800 litrů volného místa), jednoduché ovládání a slušnou výbavu za relativně nízkou cenu. Ani v takřka plné výbavě se nepřehoupne přes půl milionu a to je dneska skoro zázrak.
Zůstává i pár trochu nepříjemných detailů, které jsem kritizoval už v předfaceliftové verzi, zejména jde o krátké sedáky, ze kterých dlouhonohé řidiče při delších cestách bude bolet zadek, a škrábavou hrubou tkaninu na loketních opěrkách, která v létě není moc příjemná na dotek. Bohužel nepřibyla ani podélně posuvná druhá řada sedaček, která by vyřešila stísněný prostor na kolena zadních cestujících. Ale to bych v takhle levném autě asi chtěl příliš. Další poznatky z testování sledujte ve videotestu.