Článek
Ostatní vespy se sice vrátily ke kulatým světlům - a to jak základní Primavera, tak špičkové GTVčko, byť to má světlomet přimontovaný nikoliv na řídítkách, ale na předním blatníku, jak to měly některé hodně staré vespy na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Nicméně Sprint nabízí alternativu zákazníkům, pro které je kulaté světlo možná až příliš roztomilé.
Sedmdesátková estetika, disco, nástup hran, přímek a úseček, to všechno se částečně a postupně vrací zpátky do módy. Právě model Sprint si mimochodem vybral ke spolupráci s Vespou Justin Bieber, a vznikla tak limitovaná edice, kterou si můžete za patřičný příplatek pořídit. Bílá Vespa se stříbřitě konturovanými plameny na předním štítu i zadním blatníku sice vypadá zajímavě, ale osobně by se mi líbila spíš výraznější červená, nebo naopak šedivý či černý lak s červenými detaily u ostřejší verze Sprint 125 S.
Ale výběr barvy je podružný, důležitější jsou změny, které Vespa od loňského roku provedla. Facelift se ani tak nedotkl designu kapotáže, na kterém zkrátka není co zásadního měnit, jako spíš techniky. Spolehlivý čtyřtaktní jednoválec iGet o výkonu 12,5 koně je také stejný, přibylo ale pár prvků v zavěšení předního kola a výsledkem je ještě o něco klidnější jízda na rozrušeném městském povrchu.
Ne že by předchozí Vespa jezdila nějak špatně. Upřímně řečeno jsem si moc neuměl představit, že by na ní šlo něco zásadně vylepšit - ale nové přední zavěšení minimalizuje nervozitu při přejezdu příčných nerovností, například tramvajových pásů a podobně. Na Vespě se zkrátka jezdí tak jednoduše, že snáz už to asi ani nejde. Nasednete, stisknete startér, otočíte plynem a jedete. Motůrek slušně táhne až do nějakých 70-80 km/h, brzdy jsou spolehlivé, sedadlo široké a pohodlné a obratnost ve městě famózní. Jestli jsem na Vespě vůbec našel nějaké nedostatky, to se dozvíte ve videu.