Článek
Když jsem ho viděl poprvé, nadchl mě. Krásně vystihuje to, proč prostě tolik miluju druhou polovinu minulého století. Byla to krásná doba, plná mnohdy nezdravého optimismu (tedy ne u nás, kde řádila normalizace) a přesvědčení, že všechno na světě je možné. Když se kouknete na tehdejší nábytek, tak bych si řadu kousků rád postavil do obýváku.
Také architektura byla skvělá. Vždyť třeba v roce 1973 byl otevřen hotel a vysílač na Ještědu, jedna z nejúžasnějších staveb na našem území. A v té dekádě začal také pravidelně létat Concorde, takže se cestující dostali na americký kontinent za polovinu času než tradičním letadlem.
Všechno bylo na dosah ruky a všechno se mělo už jen zlepšovat. Až se nabízí otázka, co se vlastně stalo, že to dopadá jak v tom kresleném vtipu, kde se moderní člověk vrací ke svým prehistorickým předkům a říká, že se musí vrátit, protože vše po…
Dobová reklama slibovala prostornost, pohodlí a přitom malé rozměry zajišťující snadné řízení a nízkou spotřebu
I auta byla skvělá a dodnes se za skvosty jako Citroën DS, Ferrari Daytona nebo Lamborghini Miura lidé otáčejí. A tak se ani nedivím, že právě z téhle dekády pochází i jeden z nejkrásnějších obytných automobilů, který jsem kdy viděl. A to je postaven na základech dodávky Volkswagen, což je automobilka, která tehdy zrovna nevynikala nějak převratným designem. Přestavby ale na tom byly o poznání lépe, například Meyersova plážová buggy má prostě styl. A nejinak je tomu i u Phoenixe.
Phoenix má základ v minibusu Volkswagen, ovšem na 3,5 metrech představil mnohem originálnější karoserii, která dokázala pojmout čtyři pasažéry, kuchyňku a lednici. Phoenix navíc svůj obytňák koncipoval jako DoDo (Dodělej doma). A vlastně to tak můžete dělat i dnes. Stačí, když si seženete starou dodávku Volkswagen a objednáte si plány od Roberta Q. Rileyho. Nevýhodou je vysoká cena. Tehdy byl totiž Transporter vybrán jako levný základ, dnes by vám, vzhledem k jeho cenám, mělo být líto ho rozřezat. Tom Cyr si pro sebe postavil Phoenix II a jako základ použil raději tehdy bezcenný Chevrolet Corvair.
Skromné vnitřní uspořádání nabízelo přespání až čtyřčlenné posádce
Futuristická karoserie byla hranatá, jak se na auto té doby slušelo. Co bylo moderní, muselo být hranaté a účelné. K tomu ale trocha chromu a stylové ráfky, protože pár hezkých detailů neuškodí. Dveře do kabiny se vyklápěly vzhůru, aby auto přitáhlo ještě víc pohledů.
Obytná část měla na bocích pohovky s úložnými prostory pod sebou, vzadu pak kuchyňku a ledničku. Střecha se zvedala, aby se dalo v autě pohodlně stát. A hýbací byly i boky, které se sklopily dolů z auta ven a z pohovky vytvořily dvoulůžko. Celý prostor pak zastřešoval stan.
Poprvé se Phoenix objevil v březnu 1978 v časopisu Popular Mechanics a později v blockbusteru z budoucnosti Total Recall, kde si hlavní roli zahrál Arnold Schwarzenegger. Dnešním potřebám karavanistů by Phoenix asi nestačil, zázemí bez koupelny už většina lidí nevyhledává. Ale já bych ho docela bral, objet v něm Evropu by mělo styl, i když svou technikou by byl trochu dýchavičný.