Článek
Jakmile vstoupíte do prostor Veteran Areny ležící v Olomouci, téměř okamžitě na vás dýchne čistá designová moderna, v níž mají svá dedikovaná místa jednostopé i dvoustopé veterány. Lubomír Pešák, strůjce celého projektu, se totiž sbírání historických vozidel věnuje už 37 let a stejně jako většina nadšenců už neměl své stroje kde uskladňovat, a tak pro ně vybudoval obří garáž (architektura trojlodí) s budoucím výhledem na muzeum.
A skutečně, před 11 lety se dveře Areny otevřely také široké veřejnosti, která mohla poprvé naživo spatřit unikátní vozy zejména československé produkce. Proč stále zmiňujeme onu jedinečnost? Důvod je prostý, v olomouckém muzeu bydlí pouze skvosty, rarity a extrémně vzácné stroje.
Bavíme se o modelech značek Wikov, Tatra, Aero, Jawa, Walter, Zbrojovka Brno – mnohdy vybavených zakázkovou karoserií – a také o řadě zahraničních exponátů většinou původem z Anglie. Jde-li o motocykly, tak tolik historických kousků značky Indian na jednom místě patrně nikde jinde nenajdete.
Raketové roadstery
Hned v úvodu vás uvítá krásný roadster Tatra 75 Sport s maximálkou 100 km/h, se kterou sousedí model Z 4 páté série od Zbrojovky Brno, jíž dělal ambasadora známý herec Vlasta Burian. Nutno podotknout, že o vnější vzhled předmětné Tatry se postarala česká karosárna Bohemia Česká Lípa, zatímco Z 4 má na svědomí karosárna Dostál.
Pokud máte raději cizinu a závodní stroje, pak byste neměli minout Frazer Nash Shelsley Sports (1935) s šestiválcovým motorem o výkonu 95 kW a hmotností cirka 700 kg. Na svoji dobu šlo o absolutní raketu s vytříbeným pohonným agregátem.
Na opodál stojící německý motocykl Imperia Rheingold (1930) se s oblibou jezdí dívat také zahraniční turisté a my se vlastně nedivíme. Tohoto typu vzniklo asi 10 kusů a jde o původní, velmi zachovalý stav. Lubomír Pešák tvrdí, že dochované pojízdné originály bez výrazné renovace budou prakticky neustále růst na ceně a určovat trendy ve sběratelství.
Indiany ve službách ruky zákona
Prakticky po celém muzeu najdete rozmístěné americké motocykly značky Indian ve všech základních modelových řadách + rarity. Specifikum těchto vysoce spolehlivých, technologicky pokročilých a výkonných strojů je spojkový pedál obsluhovaný nohou a ovládání plynu po levé ruce řidiče.
Toto uspořádání prý vzniklo také proto, že indiany využívala americká dálniční policie, takže její příslušníci mohli během jízdy manipulovat pravou rukou například se zbraní. A víte, proč je teď o veterány značky Indian takový zájem? Lubomír Pešák nám vysvětlil, že s popularitou současných nových modelů roste i chuť prodejců (či klientů) mít vedle funglovek vystaveny rovněž historiky. Přece jen víme, že srovnání nový vs. původní prostě funguje a láká.
Při toulkách Arenou vám nejspíš neuniknou automobilové hledací světlomety (mnohdy vybavené zpětným zrcátkem) umístěné po ruce řidiče. Jejich sekundární účel – vyhledávání čísel popisných ve větších městech – je všem známý, nicméně tipnete si primární určení? Tato lampa byla nepostradatelným pomocníkem pro všechny šoféry, kteří automobil skutečně používali k cestování, tj. nejezdili s ním jen do práce a po setmění potřebovali vyhledávat především směrové ukazatele.
Garáž Vlasty Buriana
Ve 30. letech se tuzemská smetánka vozila v honosných automobilech, mezi něž řadíme i Pragu Golden první série vybavenou šestiválcovým motorem, který tuto luxusní limuzínu rozhýbal až ke 130 km/h.
Pohled dovnitř napoví, že kožené čalounění bylo tehdy běžným standardem, ovšem honorace si mohla dovolit například semiš, kašmír, manšestr a další textilie.
Další dva vozy vám umožní nahlédnout do garáže Vlasty Buriana. Model Z 4 od Zbrojovky Brno v luxusní modro-krémové kombinaci (snímek najdete v galerii na konci článku) patřil manželce mistra, zatímco on sám kočíroval Z 5 Express – nejvýkonnější vozidlo, jaké automobilka tehdy vyprodukovala.
Český Rolls-Royce
S jistou pravidelností tu můžete natrefit na vozy značky Wikov. Původní záměr pánů zakladatelů Wichterleho a Kovaříka bylo vyrábět lidové automobily, nicméně nakonec se v dílnách firmy rodila více méně jen luxusní zakázková vozidla, typem výroby a honosností na úrovni Rolls-Roycu.
Inspirací oběma majitelům však nebyla Anglie, nýbrž Itálie. Továrníci zkrátka zakoupili tři kusy modelů značky Ansaldo, rozebrali je a na základě nabytých znalostí rozjeli značku Wikov. Toto je rovněž odpovědí na to otázku, proč měly wikovy motory typu OHC.
A to není vše, automobilka se jako první v Československu pochlubila aerodynamickou karoserií prezentovanou na extravagantním propadáku Wikov 35 Kapka.
Anglický výrobce vdov
Druhé patro muzea zaujme Škodou Popular. Ha, lidové vozidlo? Ne tak úplně, jde o vzácné čtyřdveřové polokabrio. Takových vzniklo skutečně jen pár.
V anglickém koutku zaujme například youngtimer Jensen Motors Interceptor III přezdívaný „výrobce vdov“. Proč? Jde o vůz z roku 1974, pod kapotou má vidlicový osmiválec Chevrolet o výkonu 268 kW (364,4 koně) a disponuje pohonem zadních kol. Zkrotit jej dokázali jen skuteční řidiči, ti ostatní se díky němu seznámili s paní Zubatou osobně.
Přehlédnout nelze ani raritní Aston Martin 15/98 Bertelli či Triumph Gloria Six Vitesse s multifukčním volantem, na němž jste mohli ovládat též blinkry, předstih, světla a další. Tato vychytávka ovšem prý není nijak vzácná, údajně šlo o standard u lepších vozidel z Itálie nebo Anglie.
Z čeho jsme si takzvaně sedli na zadek? Z hydraulické regulace tuhosti tlumičů u vozidla 4.3 Litre (1938) od Alvis Car and Engineering Company, jehož původním majitel byl navíc sám věhlasný Sir Stirling Moss. Na 30. léta neskutečná technika.
Labutí píseň Tatry a vstupné
Fandové nepřijdou ani o sbírku tatrovek, mezi nimiž se nachází dva známé typy T 603 a dva vzácné mezitypy. Ač se to na pohled nezdá, mezi automobily jsou zásadní rozdíly. V neposlední řadě zde pěje labutí píseň Tatry model T 700 – vládní vůz po Josefu Luxovi.
Muzeum historických automobilů Veteran Arena patří samo o sobě mezi skvosty. Jde o unikátní místo, a to jak architekturou, tak exponáty. Olomouckou soukromou sbírku tedy můžete shlédnout od května do září každý den mimo pondělka (pokud tedy není státní svátek) od 10:00 do 17:00 hodin. V klidu sem můžete dojet též autem, ustájení vozů je v rámci areálu zcela zdarma.
Dospělí zaplatí za vstup 239 Kč, zlevněná taxa činí 189 Kč, rodinný výlet sem vás vyjde na 538 Kč, zatímco dětem do 6 let a držitelům průkazu ZTP i ZTP/P jsou brány Veteran Areny přístupné bezplatně. Pozor na fotografování, kvůli technicko-právním aspektům je zpoplatněno částkou 70 Kč.
Kdy je nejlepší sem vyrazit? Kvůli krizovému období je to podobné jako v případě restaurací nebo hospod – hned, abyste sem mohli dojet i příští rok. A cestu sem můžeme vážně doporučit, jelikož na podobnou koncepci a expozici nenarazíte každý den. Má-li být město Olomouc na něco hrdé, tak z hlediska historického motorismu jednoznačně na tohle veteránské muzeum.