Článek
Zapomeňte na ojetiny, zapomeňte na předražená auta plná zbytečností, o které nestojíte, ale především, zapomeňte na přebytečná kola. Dvě sama rovnováhu neudrží, čtyři ji zase drží příliš a jezdí se na nich moc rychle. Tři kola mají nejvíc stop, a protože nechávají rohy karoserie volné, může lépe vyniknout design.
A právě karoserie bude na novém Velorexu vynikající. Ta původní byla z koženky, ale novodobí tvůrci si řekli, že by mohli syntetický materiál zpevnit, a vytvořili tak plast. Panely karoserie v původní ikonické barvě stolice pak doplní celá plejáda moderních prvků – tedy alespoň v míře, která zbytečně nenadsadí výrobní náklady. Světlomety se tváří jako LED, ve skutečnosti je však tvoří 650 maličkatých baňkových žárovek – měnit se budou sice o něco častěji, ale s přiloženým praktickým šroubovákem to dozajista nebude problém.
Jedna reminiscence původního Velorexu se však přece najde, a i díky ní obhájí letošní novinka svou stávající přezdívku „prchající stan“. Jde o odnímatelný plátěný střešní panel – ten pustí sluníčko dovnitř ke dvoučlenné posádce, zároveň ale slouží jako náhrada klimatizace. Na takové výdobytky si totiž skutečný lidový vůz rozhodně nepotrpí. Určitou symboliku třídního boje lze spatřovat i ve dveřích otevíraných proti směru jízdy – ty slouží jako vztyčený prostředník nejmenované britské aristokratické automobilce. Na zavírání tlačítkem ale pochopitelně zapomeňte. Stejně jako vše ostatní se pěkně ručně obsluhují i dvířka Velorexu – a s pořádným třísknutím.
Jen co třísknete dvířky opatřenými slídovým oknem, můžete se uvelebit v interiéru. Jeho tvůrci vyslyšeli volání lidu po jednoduchém prostoru bez zbytečností a ten taky beze zbytku dodali. Volant, tři pedály, řadicí páka, rychloměr… a pak samozřejmě zlatý hřeb v podobě spínačky ovládané „bošákem“. Žádné složitosti nehledejte, místo rádia máte svůj vlastní zpěv a hluk motoru, místo topení bundu a místo klimatizace onu plátěnou střechu. Asistenční systémy nahrazuje absence rozptylování, bezpečnostní systémy pak odvaha a dostatečně nízká rychlost.
Podobně legendární jako vzhled vozu je i jeho pohonné ústrojí – tvořené pochopitelně dvoutaktním dvouválcem Jawa, nově vyvinutým v Týnci specificky pro potřeby Velorexu. S dobou pokročil i objem, nyní 350 kubických centimetrů. Motor s ručně seřiditelným předstihem a vstřikováním vyžaduje ke své funkci předmíchaný benzin s olejem – konkrétní poměr se odvíjí od jízdního stylu. Pokud chcete „tahat“ a naplno využívat radikálního potenciálu všech 21 koní, doporučuje výrobce mísení až 1:40. Stejně jako (na den přesně) před dvěma lety, když šel znovu do výroby veleúspěšný Trabant, počítá se opět s tím, že Paramo kvůli poptávce rozšíří linku na výrobu dvoutaktního oleje M2T.
Není bez zajímavosti, že motorový prostor vyplní vedle motoru také katalyzátor. Ten bude o 16 kilogramů těžší než motor samotný, bude mít rozměr štěněte (pivního sudu, ne psa) a postará se o to, aby byl Velorex náležitě ekologický.
Výroba horečně očekávané novinky se zanedlouho rozeběhne v obnovené továrně Velodružstvo Solnice, a to rok před očekávaným nástupem na trh. Za cenu 69 420 korun lze totiž očekávat, že bude poptávka ohromující a první šarže se okamžitě vyprodají. Oficiální vstup do prodeje je pak naplánován na 1. dubna 2022 – tedy na Apríla.
Protože, jak jste snad vytušili ze samotného článku, i tohle je Apríl. Ne, žádný Velorex se naštěstí vyrábět nebude, jakkoliv uznáváme, že by podle návrhu designéra Rosti Prokopa nevypadal ani trochu špatně. Pokud jsme vás alespoň trochu pobavili, máme radost, pokud jste teď smutní a zklamaní, protože jste si chtěli Velorex okamžitě koupit, přijměte naše hluboké omluvy. Ale berte to tak, že si místo něj můžete koupit nějaké daleko lepší a skutečné auto.