Článek
Když jste byli v šedesátých a sedmdesátých letech opravdu někdo, tak jste museli mít také jeden Mercedes-Benz 600. A tím opravdu někdo nemyslím vyhopsané popové hvězdičky ze zábavných televizních estrád, ale hlavy států, ředitele nadnárodních korporací a ty nejslavnější filmové a hudební hvězdy. Ti si model W100 mohli vybrat ve dvou variantách rozvoru se čtyřmi nebo šesti dveřmi. Exkluzivita takového auta byla zaručená, mezi roky 1963 až 1981 vyrobil Mercedes jen 2 677 exemplářů.
Raritou mezi vzácnými pak byly exempláře 600 Landaulet, kterých vzniklo jen 59. Druhým v pořadí pak byl Pullman. Jeden Pullman právě nyní hledá majitele u holandské firmy Auto Leitner a je dost unikátní i navzdory tomu, že v roce 1975 vypadal jako kterýkoliv jiný exemplář.
Mercedes-Benz 600 Pullman byl opravdu jen pro ty nebohatší klienty
Ona i sama barva je raritní, byť vypadá jako běžná bílá. Naživo byste ale jistě docenili odstín Perlmut Weis, tedy v překladu něco jako matku bílé perly. Tato barva v běžném katalogu Mercedesu tehdy nebyla. Jak vidíte, tak tuning a úpravy se nevyhýbají žádnému segmentu.
Takto ovšem rozhodně dobová standardní výbava nevypadala
Více odlišností ale skrývá interiér auta. Navzdory roku výroby tu totiž najdete řadu moderních vychytávek, které mají svůj původ v moderním Maybachu 62. Například jde o panoramatickou proměnnou střechu s ovládacím panelem, elektricky nastavitelná sedadla s výhřevem a ventilací, automatická klimatizace pro přední i zadní část automobilu, minibar s lednicí, ambientní osvětlení, velká televize s DVD přehrávačem a systémem Dolby Surround a bluetooth.
Ani toto není dobový doplněk, ale dlouhé cesty příjemně zkrátí
Zní to sice děsivě, ale z fotek je poznat, že se úpravce snažil, aby duch starého auta nezmizel. Úpravy jsou provedeny vkusně a decentně, aby to nevypadalo jak v „tanečním klubu“ nějakého vesnického lidového domu. Také není divu, když modernizace probíhala od roku 2007 u Mercedes-Benz Classic ve spolupráci s vývojovým oddělením Daimler AG.
Renovace a přestavba Pullmanu trvala sedm let a vyšla na 3 miliony euro (zhruba 81 milionů korun). Navzdory moderním doplňkům může být oficiálně stále považovaný za veterán, protože má stále původní díly jako například motor a převodovku. Jde o vidlicový osmiválec o objemu 6,3 litru s výkonem 250 koní, které posílá na zadní nápravu přes automatickou čtyřstupňovou převodovku. Najeto má pouhých 1 112 kilometrů, takže je sotva v záběhu. A nový majitel by si měl připravit něco kolem 59 a půl milionu korun. Vzhledem k ceně úpravy se to jeví jako výhodná koupě. I když je to cena bez daně.