Článek
Jenže tento článek nebude ani o řecko-tureckých vztazích, ani o návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů. Jsme server o autech, a tak se budeme dál věnovat autům. A tuzemská média teď sice psala o tom, že česká dopravní policie má interní nařízení, aby omezila preventivní kontroly a neřešila „zbytečnosti“, ale zatím si nikdo nevšiml, že v Nizozemsku přistoupili k dlouho plánovanému snížení maximální rychlost na dálnici z běžných 130 km/h na rovnou stovku.
Je pravda, že nařízení, které vstoupilo v platnost v pátek 13., platí jen přes den. Od sedmé hodiny večerní do šesti ráno to můžete dál „pálit“ původní povolenou stotřicítkou, ale Nizozemsko se tak zařadilo po bok Kypru a Norska, kde už se šnečím tempem po dálnicích jezdí několik let. A to vše, samozřejmě, ve znamení ekologie a snižování znečištění ovzduší.
Jenže já vám teď něco řeknu. Možná že se povede snížit koncentrace CO2 o 0,9 až 1,1 procento, nebo nějaké podobné číslo, ale statistici se určitě vyřádí, až budou dávat dohromady křivky grafů týkajících se vážných a smrtelných dopravních nehod. Klidně se s vámi vsadím.
Nevím, jestli jste po dálnici v Norsku nebo na Kypru jeli, nicméně jak asi tušíte, je to strašná nuda. Já to zažil v Norsku na vlastní kůži před dvěma lety. Po prvních pěti kilometrech jsem musel zastavit a zavřít mobilní telefon do kufru auta, protože jsem po té široké, hladké a prázdné dálnici jel tak zoufale pomalu, že jsem se prostě nedonutil nečíst si zprávy a nekoukat na sociální sítě. Jenže poté, co jsem odstranil z dosahu mobilní telefon, jsem začal hledat na rádiu nějakou českou stanici.
Samozřejmě že tam nebyla, to mi bylo jasné od samého začátku, ale já se prostě zoufale nudil. O pár minut později jsem se přistihl, že si čtu knížku. Takže jsem opět zastavil a dal ji do kufru, stejně jako batoh, počítač a spolujezdkyni. Prostě všechno, co by mě rozptylovalo. A o další půlhodinu a čtyřicet kilometrů později jsem už měl spočítaný počet zoubků na otočném ovladači klimatizace, přesně jsem věděl, kolik je stehů na sluneční cloně, a litoval jsem, že jsem si s sebou nemohl vzít revolver, protože bych si zahrál alespoň ruskou ruletu.
Jinými slovy, já jsem prostě neřídil, jen jsem seděl v autě. A zkuste si schválně jít do garáže, sednout si za volant a držet se ho půl hodiny bez hnutí. Myslím, že usnete.
Jet stovkou po dálnici je prostě strašná nuda. Ve sto třiceti se alespoň trochu něco děje, a když pojedete ještě o trochu rychleji, tak už opravdu nebudete mít čas na nic jiného než na řízení. Samozřejmě, že jen když bude provoz, který to umožňuje.
Jestli se právě teď nadechujete a chcete mi vysvětlit, že vysoká rychlost je nebezpečná, tak ještě moment. Jak je možné, že v Německu, kde se jezdí stovkou po okreskách a po některých dálnicích ještě pořád, kolik se vám jen zlíbí, a kde přitom mají extrémně hustý provoz, je sedmý nejnižší počet mrtvých na milion obyvatel z celé Evropy? Jsou na tom lépe než Finové nebo třeba Francie, kde se taky neustále utahují rychlostní kohoutky.
V Nizozemsku si od zavedení nových rychlostních limitů slibují, že klesnou emise. Což se jim opravdu nejspíš povede, protože část řidičů se dřív unudí a přestane jezdit úplně, nebo sjede z dálnice na okresky. Po okresce totiž dojedou do cíle skoro stejně rychle a budou muset alespoň trochu řídit. To, že přitom vyprodukují častým zrychlováním víc emisí, je přitom úplně jasné, ale měřicí stanice kvality u dálnic budou hlásit lepší výsledky. Rozumíme si?
Je zajímavé, že v Rakousku to zkoušeli trochu jinak. Na dálnici A1 na dvou úsecích naopak zvýšili rychlost ze 130 na 140 km/h. Pravda, koncentrace CO2 se zvýšila, ale bylo to 1,2 až 1,6 procenta. Závratné číslo, že? Abychom však byli spravedliví, ta samá studie taky přiznává, že polovinu všech emisí tvoří nákladní doprava. A kamiony, jak všichni víme, 140 km/h nejezdí. Takže emise osobních aut reálně stouply o nějakých 3,5 procenta, ani tak se však nejedná o nijak dramatický nárůst.
Ještě zajímavější jsou však čísla týkající se nehodovosti na zmíněných úsecích rakouských dálnic. Průměrná rychlost stoupla, ale zatímco předtím se stalo průměrně 4,3 nehody se zraněním za měsíc, tak po zavedení limitu 140 km/h kleslo toto číslo na 2,2 nehody měsíčně. Což jsou hodně zajímavá čísla, nemyslíte?
Takže milé Nizozemsko… Přeji vám hodně štěstí v boji s emisemi. Ale měli byste taky pořídit víc chirurgického materiálu a posílit množství sanitek okolo dálnic. Mám pocit, že to budete potřebovat.