Článek
Zpravidla si na testy ojetin půjčujeme auta, která zhruba odpovídají průměrným požadavkům zájemců na trhu. Inu, každý chce auto, které je za dané peníze v co nejlepším stavu a má co nejméně najeto. U nás se lidé stále rozhodují hlavně podle čísla na tachometru, i když ten o skutečném stavu auta nemusí vypovídat všechno.
Nehledě na to, že i přes zpřísňující se legislativu se s tachometry pořád podvádí. U některých značek je to tradice. Nejrizikovější jsou pak první importy aut ze zahraničí, která už dávno vypadla z oficiálního servisního plánu a celé roky o nich nikdo nic nevěděl.
Když se ale v Auto ESA, kde si půjčujeme ojetá auta na test, objevil Hyundai i30 druhé generace s opravdu rekordním kilometrovým nájezdem, nemohli jsme odolat. Napadlo nás, že by se mohlo jednat o velmi zajímavý materiál.
O spolehlivosti a kvalitě korejských aut se vedou diskuse, tak proč hospodské mýty, báje a pověsti nepodrobit zkoušce na reálném exempláři? Bílý kombík i30 s motorem 1.6 CRDI měl manuální převodovku a od roku 2014 najel už skoro 320 000 km. Prodejce chtěl za prakticky plně vybavené auto v době testu 119 000 Kč.
Testovaná i30 nijak do světa nekřičela, že už má na kontě skoro 320 000 km. Běžné kosmetické vady se nevyhýbají ani mnohem méně ojetým autům, neboť nová auta jsou stále větší a lidé nedávají při otevírání dveří na parkovišti pozor
Ten nájezd je opravdu pěkná porce. Více než 60 000 km za rok (to je zhruba 300 km každý pracovní den) jen tak nějaké auto nenajezdí. A v rukou soukromníka spíše žádné. Je to nájezd charakteristický spíše pro taxíky a různé služebáky.
První dojem
Když jsme si ojetý Hyundai i30 přebírali, vlastně by nic na první pohled nenasvědčovalo tomu, že se jedná o vůz s takovým nájezdem. Drobné kosmetické vady na karoserii se liší kus od kusu a některá mnohem méně ojetá auta jsou za dva roky z parkoviště u pražského sídliště otlučená jak vysloužilý zápasník MMA.
Teprve pohled do interiéru naznačí, že se s tímhle autem jezdilo trochu víc. Poškrábaný dekor na dveřích a přístrojové desce, silně ohmataná řadící páka a osahaný volant ukazují, že tohle auto bylo v permanenci. Překvapivě ale ani pedály, ani sedadlo řidiče, nevykazují nadměrné opotřebení. Některá moderní BMW (třeba řada 5 F10) bývají po poloviční porci kilometrů uvnitř často v mnohem horším stavu.
Vůz bez problémů startuje, všechny základní prvky fungují. Teprve po chvíli si lze všimnout, že i když automatická klimatizace reaguje na podněty, nechce chladit, což v těch letních vedrech není moc příjemné. No, však se později zjistí, v čem je problém. Vše ostatní ale, včetně couvací kamery v zrcátku, funguje. Funguje i vyhřívání volantu a sedadel, ale to v době, kdy je v osm ráno dvacet pět stupňů ve stínu, potřebovat nebudeme.
V následující galerii si můžete prohlédnout, jak nejvíce exponovaná místa v testované i30 vypadají:
Rozjezd a následné popojíždění ukazují, že naftová šestnáctistovka možná ztratila cosi ze své původní jadrnosti a ostrosti v nízkých otáčkách, kterou překvapovala v nových novinářských autech. Ale dynamika jí rozhodně neschází, za autem se netvoří oblak kouře a vůbec není problém udržovat vyšší tempo v táhlém kopci. Převodovka funguje jako nová, až máme podezření, že ji snad už někdo měnil. Právě převodovky bývají u hodně ojetých aut kamenem úrazu a zrovna v modelu i30 předmětem hospodských diskusí.
Podvozek drží ochotně a auto neplave ze strany na stranu. Řízení je přesné, auto je stabilní a vůbec působí na silnici dojmem, že má najeto tak sto tisíc a ne třikrát tolik. Otázkou samozřejmě je, co všechno se už měnilo a kolikrát. Ale to záhy zjistíme.
Co na to servis?
Jelikož se svým způsobem jednalo o takovou „hurá akci“ na poslední chvíli, bylo poměrně těžké najít někoho, kdo by měl čas se testované i30 s takovým nájezdem pověnovat. Nakonec nám vyšli vstříc v pražském servisním středisku Auto Palace v Nových Butovicích, kde „olítanou“ testovačku pořádně prohlédli.
S důkladnou prověrkou ojeté i30 s opravdu velmi reprezentativním nájezdem nám ochotně pomohli v Auto Palace v Nových Butovicích
První ohledání hned vyvrátilo domněnku o měněné převodovce. Ve voze je ještě původní skříň. Stejně tak všechny důležité části jsou původní a měnil se vlastně jen spotřební materiál. Třeba brzdové kotouče a destičky, kterým zbývalo podle odhadu servisu tak 30 až 40 % životnosti, byly měněny s jistotou už dvakrát.
První rychlá prohlídka odhaluje, že brzdy už byly měněny minimálně dvakrát. 300 000 km vydrží brzdy jen na denně používaných hybridech s účinnou rekuperací
Vyměněny byly už také tyčky stabilizátoru, což je na českých silnicích spotřební věc a u některých aut se mění co dva roky i po malém nájezdu. A teď pozor! Podle zjištění servisu jsou tlumiče na autě původní. Jejich stav je i vzhledem ke kilometrům silně nadprůměrný. Ani zavěšení nevykazuje nadměrné vůle, pokud vůbec nějaké.
Prohlídka zavěšení odhaluje, že vůle jsou minimální nebo neexistující. Měnily se jen tyčky stabilizátoru. Tlumiče jsou na autě ještě původní!
Důkladná diagnostika v servisu Auto Palace pak odhaluje, co je špatně na klimatizaci. Zasekla se klapka směšující studený a teplý vzduch. Diagnostika také ukazuje na přibližně 80% zaplnění filtru pevných částic, ale to neznamená, že by byl filtr na vyhození. Jen je potřeba ho pořádně zregenerovat.
Z auta neunikají provozní náplně, nevykazuje zvýšenou kouřivost a třeba převodovka je také původní, ačkoli právě ohledně její životnosti se vedou u modelů Hyundai diskuse. Ono totiž asi více záleží na uživateli...
„V případě filtru pevných částic je možné, že vzhledem k užívání vozidla hlavně v městském provozu nedošlo k regeneraci. Není to však vada, protože při jízdě po dálnici se filtr zregeneruje. Jednotka je tedy bez závad“, uvedl k tomu mistr dílny Jaroslav Procházka.
Kontrola palivového systému neukázala na problémy a třeba původní vstřikovače fungují zcela správně. Testovací jízdou pak technici butovického servisu potvrzují, že dynamicky a výkonově je pohonná jednotka v nadprůměrně dobré kondici vzhledem k najetým kilometrům.
Finální diagnostika odhaluje vlastně jen vyšší zaplnění filtru pevných částic, ale pomoci by měla jen pořádná regenerace. Na vyhození rozhodně filtr není a také vstřikovače jsou v nadprůměrně dobré kondici
„Vzhledem k tomu, kolik má vozidlo najeto kilometrů, je ve výborném stavu“, doplňuje ještě Procházka a mechanik Antonín Zavázal, který auto prověřoval, k tomu jen doplnil: „Auto je na ty kilometry v top stavu. Klidně bych si ho sám za dobrý peníz odkoupil.“
Servis tak auto zhodnotil nad očekávání dobře. Zdá se to možná k nevíře, ale jedinými nutnými servisními úkony je tak oprava zaseknuté klapky automatické klimatizace a regenerace filtru pevných částic. Odhad nutných investic po koupi tohoto auta je tedy přibližně 15 000 Kč. Jinak je Hyundai i30 po nájezdu 320 000 km bez zjevných mechanických závad.
Závěř: Vrak na vyhození, nebo normální ojeté auto?
Statisticky vychází druhá generace Hyundai i30 jako velmi spolehlivé auto a i tento extrémně ojetý exemplář potvrdil, že Korejci nešlápli vedle. Oni si totiž, na rozdíl třeba od koncernu VW, nedovolili experimentovat s časovanou životností dílů na samé limity únosnosti. Samozřejmě je tohle ale svým způsobem unikátní kus a je také velký rozdíl, jestli auto naběhá tři sta tisíc kilometrů za pět let, nebo je najezdí za dvacet let.
Ve výsledku ale záleží hlavně na uživateli. Pokud mění včas olej, dodržuje servisní plán, tankuje kvalitní palivo, poctivě zahřívá studený motor a nechová se k autu jako hulvát (což zřejmě všechno bývalí majitel/řidič dodržoval), není důvod, aby moderní vůz takový nájezd nevydržel.
Každopádně ale tahle ojetá i30 ukázala, že nájezd 300 000 km není pro dobře navržené moderní auto hraniční. Pevně věříme, že se správným přístupem k servisu tato i30 klidně ještě 200 000 km bez problémů najede. Za nás tak má Hyundai palec nahoru. Tohle auto se jim povedlo.