V Číně se otevírá nejdelší most přes moře na světě

Těžko najdete lepší ukázku technické pokročilosti, neúnavné tvrdohlavosti a nezastavitelné rozpínavosti moderní Číny než je právě dokončený most Hong Kong-Zhuhai-Macao, který umožní přejet autem z kontinentální Číny (přesněji z městské provincie Ču-chaj) až na letiště v Hong Kongu. Jeho stavba trvala 8 dlouhých let a spolykala kolem 20 miliard dolarů v investicích. Rozsahem a celkovou složitostí konstrukce jde jednoznačně o nejnáročnější stavební projekt mezi mosty vedoucími nad mořskou hladinou. Jeho dokončení bylo totiž možné jen díky intenzivnímu technickému vývoji, ze kterého vzešlo více než 1 000 patentů!

Celá 55 km dlouhá stavba se ve skutečnosti skládá ze čtyř propojených části – 22,9 kilometru dlouhého železobetonového mostu, dvou umělých ostrovů, 6,7 kilometru dlouhého tunelu v hloubce 40 m a kratších spojovacích mostů a silnic propojujících konstrukci s pevninou. Most přetíná ústí Perlové řeky do Jihočínského moře, takže musí umožnit proplutí námořním lodím, proto šli stavitelé cestou rozdělení mostu pomocí umělých ostrovů a tunelu mezi nimi. Stavba je také dimenzovaná tak, aby odolala zemětřesením a tajfunům. Její konstrukce spolykala 400 000 tun oceli, což by vystačilo na postavení 60 Eiffelových věží.

Stavba zapadá do širšího plánu propojit Hong Kong a Macau s 11 čínskými městy a vytvořit tak oblast orientovanou na technický vývoj, takovou místní obdobu amerického Silicon Valley. Přínosy stavby jsou nezpochybnitelné – čas potřebný na cestu do Hong Kongu se díky němu podařilo zkrátit ze čtyř hodin na pouhou půlhodinku. Zároveň tím ale vyvstala otázka, po které straně by se mělo jezdit. V Hong Kongu a Macau se totiž jezdí vlevo, v kontinentální Číně zase vpravo. Ve hře byla varianta s mimorúrovňovým křížením jízdních pruhů, které by přirozeně převedlo řidiče z jedné strany silnice na druhou, nakonec však vyhrála jednodušší varianta – protože je most považován za součást čínského území, bude se po něm prostě jezdit vpravo a všichni ostatní se musí přizpůsobit.

Stavbu provázela také spousta kontroverzí. Při její realizaci přišlo o život minimálně 18 pracovníků a několik stovek dalších utrpělo zranění. Jako obvykle došlo i k mnoha zdržením, nafukováním rozpočtu, a dokonce k falšování údajů z testů kvality betonu, za které bylo zatčeno 21 zaměstnanců firmy provádějící kontrolní činnost. Občané Číny si stěžují, že i když peníze na stavbu šly z jejich kapsy, most zůstane vyhrazen pouze hrstce vyvolených. Kritici z Hong Kongu stavbě zase vytýkají, že může posloužit jako politický nástroj, prostřednictvím kterého chce Čína ovlivňovat dění v provinciích Hong Kongu a Macau, jež měly dosud výlučný status. Už před měsícem spojil Hong Kong s Čínou most vysokorychlostní železnice, který sice zkrátil cestovní dobu na pouhých 20 minut, ale vzbuzuje podobnou politickou nejistotu. A pak je tu pochopitelně obrovský dopad samotné stavby na moře a jeho faunu i flóru.

Most Hong Kong-Zhuhai-Macao je tedy typickou ukázkou moderního čínského přístupu – fantastické dílo realizované bez ohledu na širší dopad a sledující vyšší politické cíle. To však nemění nic na tom, o jak neuvěřitelně propracovanou stavbu se jedná a kolik úsilí si vyžádala. A za to nezbývá než smeknout klobouk.