Článek
Aby mě Martin Prokop svezl ve svém závodním Fordu Raptor, kterému důvěrně říká Shrek, musel jsem dojet do Jihlavy. A protože to bylo v týdnu a taky proto, že jsem jel jedním úplně nudným autem, tak jsem to vzal po dálnici D1. Na vlastní kůži jsem tak zjistil, jak to vlastně funguje v těch zúženích, kde je rychlost omezená na 80 km/h a kde probíhá úsekové měření rychlosti, prý kvůli tomu, aby tam náhodou někdo neumřel.
Tak za prvé... Nevím, kdo by tam měl umírat, když tam jsou betonová svodidla a viděl jsem pět dělníků, kteří se o svůj život evidentně bát nemuseli.
Za druhé… Policie se sice chlubí, že úseková měření jsou jasně označená a že není úmyslem vybírat pokuty, ale donutit řidiče chovat se slušně. Jenže cestou tam jsem viděl ceduli jen jednu a cestou zpět druhou. Mají zelený podklad, byly blízko u silnice a jde o přenosné značení. Další dvě se nejspíš tedy válely v trávě, páč je sfouklo, když kolem projížděl kamion. Jsou v češtině, takže předpokládám, že každý cizinec to má nastudováno ještě předtím, než na D1 vyjede. Ale ono je to stejně fuk, když se válejí na zemi.
Za třetí… Nevím jak jsou ty první dva úseky od Prahy dlouhé, ale vím, že jsem si stihl devatenáckrát přeladit rádio, spočítat všech pět dělníků u silnice, sníst si dvě sušenky, vypít kafe a zaběhnout si do kufru pro zapomenutou audioknížku, protože v rádiu mluvili něco o politické situaci a já nechtěl riskovat, že se mně udělá zle. Jinými slovy, měl jsem tam tolik času, když jsem jel těch předpisových 80 km/h, že ti nebožáci, co tam musí jezdit denně, tam musí viditelně zestárnout.
Za čtvrté… Nedivím se ani trochu, že se tady bourá, protože udržet v této rychlosti a při jízdě za kamionem otevřené oči, natož pozornost, vyžaduje soustředění zenového mistra. Nevím, kolik lidí by mělo mít problém jet ve zúžených místech stovkou, když by tam bylo evidentně v pohodě ještě o třicet víc, ale vím, že všichni tam musíme neustále zírat na tachometr, abychom náhodou nejeli o 7 km/h víc a nedostali tisícovku pokuty. Nebo se musí věnovat internetu, textovkám či sociálním sítím, protože co by tam taky měli dělat jiného.
Za páté... Nevím jak vy, ale nejvíc se na dálnici bojím, když jedu vedle kamionu. V zúžení se bojím fakt MOC. On jede 78 km/h a já mohu jen 80 km/h. Rád bych ho předjel bezpečně a rychle, ale víte, co to udělá v tom průměru? Takže tady máme vyřešení jedné nebezpečné situace (předjíždění kamionu) za tisícovku, děkuju pěkně!
Za šesté… Tyhle měřené úseky jsou na D1 čtyři a údajně mají mít délku čtvrtiny dálnice. Navrhuji, aby nám vrátili čtvrtinu ceny z dálniční známky, protože to mi přijde fér.
Za sedmé… Svezení se Shrekem bylo skvělé a nemůžu se dočkat, až to budu psát. Psal bych to raději než tenhle blog, ale já fakt musel. Tohle nemá s bezpečností nic společného, tohle je šikana!
