Umíte v autě sedět? A znáte správný zasedací pořádek?

Pokud si myslíte, že řízení auta je stejně jednoduché jako koupit si v samoobsluze tři rohlíky a deset deka vlašského salátu, pak ani nečtěte dál. Pokud se v autě zásadně nepoutáte, protože jste slyšeli historku, jak řidič v autě uhořel, když nemohl odepnout pás, tak opět neztrácejte svůj drahocenný čas. A jestli vaše děti nejezdí v dětských sedačkách, protože vy jste v nich taky nejezdili, pak, překvapení se nekoná, nečtěte dál. Pokud to ale s řízením myslíte vážně a jde vám o bezpečnost, pak čtěte naopak velmi pozorně…

Základem je sedět v autě tak, aby vám to bylo nejen pohodlné, ale abyste taky mohli vůz dobře ovládat. Je nutné na všechny ovládací prvky, tedy především na volant, pedály a řadicí páku dobře dosáhnout, aniž by se tělo muselo jakkoli složitě hýbat. Určitě už jste slyšeli, že v autě nemáte ležet – koneckonců psal to ve svém starším článku i kolega Dalibor. Je to nejen kvůli výhledu, ale taky abyste pohodlně dosáhli všude, kde potřebujete, a v případě nehody jste byli chráněni – tělo by mohlo proklouznout pod bezpečnostním pásem.

Nastavte si napřed sedačku podélně. Myslete na to, že nohy se nikdy nesmí plně propnout, a to ani při plném sešlápnutí pedálu až na podlahu. Vždy musí zůstat aspoň trochu pokrčené. Jde nejen o sílu nutnou při krizovém brzdění, ale taky o to, že v případě nárazu vám do sebe kosti v kloubech nezajedou.

Pak správně zvolte sklon opěradla. Měli byste sedět vzpřímeně, ruce by měly být pokrčené a přirozeně držet volant v jediné správné poloze, které se říká „tři čtvrtě na tři“, budete tak volant držet v místech, kam ukazují hodinové ručičky ve 14:45. Díky tomuto úchopu mají ruce mnohem větší manévrovací rozsah a v případě aktivace airbagu vám vak ruce odhodí do volného prostoru po stranách a neublíží jim. Ten, kdo drží volant frajersky nahoře na volantu, si koleduje o hodinky obtisknuté na čele.

Mělo by to pak vypadat tak, že záda se oběma lopatkami pohodlně opírají o opěradlo, vy natáhnete propnutou paži před sebe a vaše zápěstí by mělo spočinout na horní straně věnce volantu. Když pak uchopíte volant ve zmiňované poloze „tři čtvrtě na tři“, jsou paže v loktech pokrčené. „Vždy je to trochu kompromis, každý má proporce těla a končetin jiné,“ říká Robert Šťastný, expert z týmu Výzkumu dopravní bezpečnosti Škoda Auto.

No a na závěr si ještě upravte volant (moderní auta to umí svisle i podélně), nastavte si dobře zpětná zrcátka a hlavovou opěrku – ideální je, aby horní okraj opěrky byl stejně vysoko jako vršek hlavy.

Je to jedna z dalších věcí, kterou začínám svoje kurzy defenzivní a sportovně-defenzivní jízdy, a upřímně mě děsí, jak málo řidičů se poutá v autě správně. Jen mizivé procento si pás srovná přes pánevní kosti a popotáhne ho, aby nebyla mezi pásem a tělem žádná mezera.

„Jakmile vznikne mezera mezi tělem a pásem, ať v oblasti ramene nebo dokonce níže na prsou, člověk si koleduje o vnitřní zranění,“ vysvětluje Šťastný. A další škody napáchá i airbag – vymrští se proti vám rychlostí 270 až 300 km/h a ideální je, když se do něj člověk při nárazu zaboří, až když dochází k jeho splasknutí.

„Vrcholně důležité je se vždy připoutat i na zadních sedadlech,“ upozorňuje Šťastný na nadmíru důležitou věc. „Při nárazu totiž nepřipoutané tělo letí vpřed a zraňuje na hlavě a krční páteři ty, kteří sedí před ním.“ Podobné je to samozřejmě i s věcmi volně položenými v autě.

Poutat se musí samozřejmě i ženy v pokročilém stupni těhotenství, speciálně ony si musí ale dávat pozor, kudy vede dolní část bezpečnostního pásu, zde je pravidlo o pánevních kostech dvakrát tak důležité, protože umístění přes břicho by mohlo ohrozit plod. Vřele se doporučuje speciální těhotenský pás – jde o tenký polštářek s páskem, který se připne na bezpečnostní pás. Na polštářku žena sedí, a tím se pás stahuje dolů pod břicho.

Táta za volantem, máma na sedadle spolujezdce a děti v bezpečnostních sedačkách vzadu. Jednoduché, ne? Ale tak proč to řešíme? „Myslete na situace, kdy s rodinou potřebujete rychle opustit vůz, například v řetězových haváriích a podobně,“ upozorňuje Šťastný.

„Vždy si rozmístění nastavte tak, abyste auto mohli evakuovat rychle a pravými dveřmi směrem ke krajnici. Pro příklad: dítě ve vajíčku a u něj sedí jeden z rodičů. Toho vždy posadíme doprava za spolujezdce, protože může v případě nehody rychle odepnout dítě nebo celou sedačku a utéct doprava pryč. Když to bude opačně, musí vystoupit do silnice a auto obejít, případně sedačku uvnitř přelézat,“ popisuje odborník situaci, která může nastat.

Podobně to je i v případě, že vezeme různě staré děti, kdy to nejstarší, které třeba už samo dokáže v krizi zareagovat a například ostatním odepnout pásy, by mělo sedět vpravo. Podobně u sedmimístných vozů je potřeba myslet na to, aby na pravém sedadle ve druhé řadě seděl ten, kdo v případě nouze dokáže sám vystoupit a sklopit opěradlo pro pasažéry ve třetí řadě. V žádném případě tedy zrovna na tohle sedadlo nepatří dětská sedačka s isofixem, zablokovali byste tím totiž volnou cestu ven.

Pokud máte ještě malé děti, které se vozí v takzvaném vajíčku, vždy je vozte proti směru jízdy, a to i na předním sedadle. V tom případě nikdy nezapomeňte vypnout čelní airbag spolujezdce!

„Dnes je trendem vozit protisměrně i větší děti, třeba do čtyř let. Bezpečnostní odborníci jsou jednoznačně pro, při nárazech se energie lépe rozloží. Ač to některým dětem nemusí být úplně pohodlné, radíme je vozit takto, je to nesrovnatelně bezpečnější,“ doplňuje Šťastný. A dodává, že děti bychom měli v celé sedačce vozit co nejdéle, dokud z ní samy nevyrostou. To bývá až kolem osmého až desátého roku. „Už předškoláci mají často potřebu odložit zádovou část sedačky a jezdit jen na podsedáku. Jenomže ten při bočním nárazu nedokáže ochránit hlavu ani krk,“ varuje.

Dodržujte tyto základní rady a pak už je to opravdu jen o tom, že dopředu vymyslíte, kam koho usadíte, zbytečné věci uložíte bezpečně do kufru, sedačku si seřídíte během okamžiku, nastartujete, přitáhnete si bezpečnostní pás přes břicho a přes prsa a pak už jedete. Tak šťastnou cestu!