Článek
S vozy typu SUV se to má tak – jsou všude, vyrábí je (téměř) všichni a (skoro) každý je chce. Tento rozmanitý mainstream však otevírá pole působnosti i poněkud netradičním specifikacím nadopovaným výkonem. Pokud vynecháme cenový nesmysl typu Lamborghini Urus, respektive levnější BMW X5M, zabrousíme do německých sfér, kde se mimo jiných nachází rovněž čistokrevný benzinový hřebec Tiguan R.
Tiguan R patří ke žhavým kandidátům na titul zábavného SUV
Co takové auto umí kromě toho, že v přímce jede rychle a vypadá atraktivně? České zastoupení Volkswagenu zmínilo schopnost jízdy řízeným smykem, a to díky chytré čtyřkolce naroubované do útrob vozidla.
Mnozí z vás si hned vybaví technicky příbuzný Golf R, který dokonce nabídne speciální jízdní režim určený pro jízdu bokem, nicméně ten u ostrého Tiguanu nehledejte. Přesto však prý není nereálné poslat tuto čtyřkolku do ladného driftu.
Parťáka ve smyku dělala Tiguanu R pátá Supra z Polygonu Hradec Králové, jež slouží rovněž jako instruktorské vozidlo v tamní škole driftu
Výzvu jsme tedy přijali, vyrazili za profíky do školy driftu na Polygon Hradec Králové, namočili trať a našeho modrého krasavce podrobili malinko náročnějšímu testu na uzavřené dráze. A aby toho nebylo málo, za parťáka jsme mu vybrali pátou generaci Supry s třílitrovým šestiválcem…
Hardware je základ
Nejprve si dáme trochu techniky, která nám prozradí, jak je vůbec možné kýženého smykování dosáhnout. Základní pohonnou jednotku 2,0 TSI (320 koní) doplňuje automatická převodovka DSG, přední diferenciál XDS a zadní diferenciál s technologií vektorování točivého momentu, jenž slibuje přenos až 100 % dodané síly na jedno (vnější) zadní kolo.
Drift režim chybí, ale to splašenému SUV nebere možnost jet bokem
Do toho tu máme jízdní režim „Race“ a možnost „vypnout“ elektronickou stabilizaci, která ovšem v rámci driftování funguje spíše jako nepřítel, protože se sice tváří jako neaktivní, nicméně do řízení i tak zasahuje a poněkud kazí onu požadovanou radost.
Rovněž nastavení samočinné převodovky jinak nabídne sportovní či manuální mód, ovšem stejně si automatika po chvilce začne řadit sama, i když o to zrovna nestojíte. Tyto dva nepřívětivé aspekty zkrátka vidinu snadného driftování trochu shazují.
Pracoviště řidiče je podobné jako v Golfu, s nímž Tiguan sdílí platformu a řadu komponentů
Totiž v praxi prvních pár testovacích kol bylo vesměs jen o tom, že SUV v zatáčce drželo jako přibité a pneumatiky pracovaly o sto šest. Občas se místy povedlo zadek na chvilku rozhodit, což se ve finále ukázalo jako cesta k úspěchu. Roztancování vozu pomocí úkonu à la skandinávský švih neslo své ovoce a auto skutečně začalo ustřelovat bokem napřed – hurá!
V rukou profíka
Řekli jsme si ovšem, že to nestačí, a tak jsme „erko“ svěřili do rukou Tomáše Svobody, zkušeného lektora školy driftu na hradeckém polygonu. Jakmile si profík auto osahal, začaly se dít věci a kluzné manévry německého SUV nabíraly na délce. Poprat se bylo nutné jen se stabilizací a převodovkou, zbytek vozu poslušně plnil řidičské pokyny.
Tomáš Svoboda ze školy driftu běžně kočíruje nějakou zadokolku, momentálně Supru páté generace
Jízda bokem v Tiguanu R samozřejmě nepřipomíná klasické táhlé smyky tradičních zadokolek, nicméně slova Volkswagenu se skutečně potvrdila – vůz opravdu (krátce) driftovat umí, ovšem má to několik „ale“.
V drifterské škole se učí zejména pracovat s plynem a postupně jej dávkovat. Tady? Pokud nejedete takřka „plnej kotel“, řídíte spíše nedotáčivou předokolku. Mimo rychlosti se zde hraje i na preciznost ovládání a cítění automobilu – jakékoli prudší výkyvy trestá „vypnutá“ stabilizace zásahem do řízení, shozením výkonu a přibrzděním kol. Až si říkáme, že u ostré verze R mohli inženýři Volkswagenu elektronické chůvičce přece jen naprogramovat volitelný mód plná dovolená…
Erko citelněji limituje vlastně jen jedna věc – elektronická stabilizace, jež nejde vypnout natvrdo
Kluzké radovánky
V bezpečí polygonu jsme rovněž využili speciálně upravený namočený povrch simulující sníženou adhezi. Předmětný úsek je skvělý v tom, že perfektně klouže a prakticky vůbec nehobluje pneumatiky. A co myslíte, co se dělo, když sem s velkou touhou vyhrát vtrhli nadšení řidiči v modré SUV raketě? Tipujete správně, nastala rozverná legrace.
Poslat auto bokem na kluzku šlo nejen snadněji, ale díky 4x4 se dalo se směrovou korekcí poměrně obstojně pracovat. Když už vozidlo šlo do přetočení, kolikrát pomohlo zadupnout plyn a na základě práce chytré čtyřkolky dráhu Tiguanu zase srovnat.
Klíčem k úspěchu tohoto splašeného SUV je jeho chytrá čtyřkolka
A tak jsme na speciální dráze společně blbnuli, jezdili, smykovali, sem tam se i přetočili. A víte co? Byla to koneckonců velká zábava. Přestože Tiguan R by sítem vozů vhodných pro školu driftu neprošel, nelze mu upřít fakt, že na takové občasné smykové legrácky má zkrátka kvalitní hardware.
Kdo vlastníte tohle nebo jiné, podobně zkonstruované SUV, těšte se na sníh a na nějakém bezpečném místě si v poklidu vyzkoušejte, co všechno současná technika dovolí. My ovšem radíme na tyto akce vždy využít zajištěných prostor výcvikových center či závodních okruhů, rozhodně nedělejte vylomeniny v provozu – tam totiž skutečně nepatří.
Na závěr nám „polygoňák“ Tomáš Svoboda převedl, co umí skutečně odladěná zadokolka, jakou Toyota Supra páté generace bezesporu je. Jakmile totiž víte, co děláte, můžete s autem provádět ladné otočky nebo též pomalé řízené smyky vyvolávající až legrační dojem. Přímé srovnání obou automobilů samozřejmě nedává smysl, ale z hlediska onoho zábavného „jedu bokem“ faktoru? Tam může i driftuschopný Volkswagen Tiguan R vykouzlit podobný úsměv na rtech jako japonský sporťák vyšperkovaný hochy od Gazoo Racing.