Článek
Kdybyste žili v Mexiku, stačilo by vám pro získání řidičáku jen si zajít na úřad, zaplatit správní poplatek a gratulujeme, právě jste se stali řidičem. Ve Vietnamu je druhý extrém – pro získání řidičského průkazu musíte zvládnout test se 450 otázkami. V Česku prostě chodíte pár týdnů do autoškoly, zvládnete povinnou teorii, odjezdíte si to svoje a většina řidičů pak dá zkoušky na první dobrou. Znamená to ale, že jsou z nich automaticky dobří řidiči? Nemyslím si.
Minimální investice, ale taky jasný vzkaz pro ostatní řidiče
Nudné statistiky říkají, že mladí řidiči ve věku 18 až 24 let způsobí mnohem víc nehod než ostatní věkové skupiny. Pravda je taková, že valná část těchto nehod je spíš drobnějšího charakteru a souvisí s jejich nedostatečnou vyježděností. Mladí ale samozřejmě figurují i ve vážnějších nehodách. Každý šestý mrtvý na silnicích se přičítá právě nehodě, kterou způsobili začátečníci za volantem. Většina mladých řidičů svoji řidičskou praxi začíná s vozidlem svých rodičů a pod jejich dohledem. V takovém případě k nehodám dochází velmi zřídka. Velkým problémem však jsou první samostatné jízdy, zejména za účasti dalších mladých spolupasažérů.
Nechci tady v žádném případě mentorovat, plakat nebo vás zahltit nudnými daty. Naopak, tenhle článek by měl fungovat jako návod a motivace. Tak mi, prosím, odpusťte ten nudný úvod.
Základní věcí je, že by řidič hned po úspěšně zakončení autoškoly měl začít jezdit. Abyste si osvojili řidičské návyky a získali za volantem jistotu, je vhodné sednout do auta s někým zkušenějším a nechat si poradit. Může to být někdo z rodičů, starší sourozenec nebo třeba zkušenější kamarád. Jezdit by se ale mělo s pokorou a takové zetko na víku kufru nebo zadním skle rozhodně není ostuda, ale spíš vzkaz k ostatním řidičům.
Nebojte si sednout za volant při každé příležitosti
„Buďte pokorní, obezřetní, ale nebojte se. U nehod mladých řidičů často vídáme, že si ani neuvědomí nebezpečí, že je vůbec nenapadne, že by nějaká situace mohla nastat. Je proto dobré od začátku se učit předvídat, představovat si různé nástrahy. Za zatáčkou vždy může jít rodina s kočárkem, na kraji lesa často leží kluzké zetlelé listí, z houští může vyskočit srna, po výjezdu z tunelu nás oslní sluníčko, z tramvajového ostrůvku kdykoliv vstoupí do silnice člověk… a tak dále,“ dává konkrétní a velmi dobré rady začínajícím řidičům Robert Šťastný, člen týmu Výzkumu dopravní bezpečnosti Škoda Auto.
Já doplňuji, že je velmi dobré si hned zkraje s někým zkušenějším na sedadle spolujezdce zažít situace, na které vás v autoškole nepřipravili. Dělali jste si řidičák v létě? Pak určitě vyzkoušejte i jízdu v dešti a na sněhu. Jezdili jste na menším městě? Pak si udělejte víkendový výlet autem do Prahy nebo jiného velkého města. Vadí vám dálnice? Tak šup hned na ní! Nejste si jistí v noci? Okamžitě vyrazte, napřed jen kolem komína a za šera, pak si zkuste noční silnici, dálnici i město. Jinak se vám totiž může stát, že cokoliv nového se pro vás rychle stane strašákem a vy se prostě budete podobným situacím vyhýbat. A pak se z toho stává začarovaný kruh.
Ideální pro mladé řidiče je dopřát si školu defenzivní jízdy, kurz smyku někde na okruhu nebo třeba i kondiční jízdy v autoškole, které se zaměřují právě na ty situace, kde si začínající řidič není jistý.
Bezplatný kurz pro mladé řidiče Start Driving je jedna z nejlepších věcí, které se můžete zúčastnit
Když pak jedete se svými přáteli, myslete na to, že cestou do pekla je se předvádět, případně se nechat nějak vyhecovat. Zkontrolujte si raději, jestli jsou všichni připoutaní, přesvědčte se o tom, že máte dobře uložená zavazadla a jeďte tak, jak nejlépe to umíte. Zodpovídáte nejen za sebe, ale i za ostatní.
Osobně je mi nejbližší model autoškoly v Rakousku. Tam v roce 2003 zavedli řidičáky na zkoušku a počet nehod klesl o třicet procent. Řidičský průkaz tam přitom můžete získat hned třemi způsoby. Tím prvním je běžná autoškola, tak, jak ji známe u nás. Tím druhým je rozdělit výcvik mezi autoškolu a rodinu, takže začínajícího řidiče kontroluje zkušený šofér. A třetím je pak úplně samostatné sebevzdělávání, kdy je výuka zahájena už v necelých šestnácti letech a autoškola jen dohlíží a případně doplňuje znalosti a zkušenosti.
Mladí řidiči, mladá posádka, bezstarostná rychlá jízda… Kombinace, která zavání průšvihem
Ve všech třech případech ale platí, že autoškola je ukončena tradiční zkouškou a úspěšný absolvent dostane takzvaný dočasný řidičák, který musí po nějaké době obhájit. Po třech až šesti měsících je dotyčný vyzván k druhé zkoušce, kdy musí ukázat, jak řídí v běžném provozu, jak si poradí ve složitějších situacích a pak ještě musí absolvovat školu smyku a školení o defenzivní jízdě.
Než se ale něčeho podobného dočkáme i u nás, bude to asi chvíli trvat. Novela silničního zákona je plná restrikcí a přísnějších opatření, ale na nějaké vzdělávání a výchovu se v ní moc nemyslí
A ještě jedna věc na závěr – výběr toho správného auta pro začínající řidiče. Aleš Horčička, předseda Asociace autoškol ČR, správně říká, že levné neznamená laciné. I mezi ojetinami za rozumné peníze najdete auta, která jsou robustní, spolehlivá a dobře hodnocená v nárazových testech. Osobně bych hledal auto, které má i boční či hlavové airbagy, z výběru bych vyřadil neohrabaná SUV, která svou velikostí mnohé začínající řidiče spíš stresují a v případě nehody s nimi napáchají víc škod.
Pokud je vám jasné, že po absolvování závěrečných zkoušek nebudete jezdit, protože nebudete mít příležitost ani auto, pak je na zvážení, jestli si řidičský průkaz vůbec dělat. Vím, že to zní surově, ale ztratíte cit, návyky i sebedůvěru. A až si do auta pak zase někdy sednete, budete nebezpeční pro sebe, ale i ostatní.