Článek
Píše se rok 1988 a Ari Vatanen tlačí svůj Peugeot 405 T16 k vítězství na trase závodu Paříž-Dakar. Letí po písečné pláni na plný plyn, když v tom ho začne předjíždět kamion! Speciální závodní DAF Turbotwin s výkonem 1 220 koní. Tehdy vzniklo asi nejslavnější video, kdy spolu bojují dvě závodní monstra v rychlosti přes 200 km/h uprostřed ničeho někde v Africe. Vatanen byl prý strašně vzteklý. A de Rooy? Ten se prý jen usmál a řekl, že on prostě jen neubral.
Ať si to čekání na zítra trochu zkrátíme... Jeden z nejlepších dakarských duelů všech dob! 😍 1000koňový DAF Turbotwin vs. Peugeot 405 v rychlosti přes 200 km/h. De Roy jel tenkrát na absolutní vítězství 💪
Posted by Jan Červenka - novinář on Friday, December 30, 2022
Jméno Jan de Rooy znají věrní fanoušci Dakaru, ale v Holandsku, jeho rodné zemi, ho znají opravdu všichni. Byl to totiž nejen závodník, ale také majitel obrovské spediční společnosti a úspěšný obchodník.
Narodil se 19. února 1943 a bylo mu pouhých dvaadvacet let, když mu otec předal vedení společnosti De Rooy Transport. Okamžitě ji začal úspěšně rozvíjet, přidal přepravu nadměrných nákladů a nebál se na rozvoj podnikání půjčit.
On se vůbec nebál. V roce 1969 vstoupil do světa rallycrossu a o rok později vyhrál holandský šampionát - a pak ještě čtyřikrát. Závodil také v evropském šampionátu, kde v roce 1979 skončil na druhém místě v divizi Touring Car s vozem Ford Escort a v roce 1982 byl třetí v hodnocení divize 2. Jenže kdo by chtěl závodit s osobním autem, když máte dvůr plný kamionů…
V roce 1982 debutoval na Rallye Paříž-Dakar za volantem v podstatě celkem obyčejného nákladního vozu DAF NTT 2800 s výkonem 200 koní. Skončil celkově šedesátý sedmý a mezi kamiony třetí, ale chytlo ho to. O rok později, tentokrát už s DAFem 3300, který společně s výrobcem ladil pro závod v Africe, se celkově umístil na třicátém čtvrtém místě a byl třetí ve třídě. A pak to přišlo! Závodní DAF 3300 z roku měl dvě kabiny a dva motory. Dvouhlavé monstrum, jak mu všichni říkali, však do cíle u Růžového jezera nedojelo. Vylomené zadní kolo a nedostatek náhradních dílů pokazily de Rooyovi premiéru jeho miláčka. Vrátil se s ním o rok později, kamion měl větší výkon a byl o tunu lehčí, ale kvůli penalizaci za pozdní čas de Rooy (zase) nevyhrál.
Dvouhlavá bestie. Zadní kabina byla jen skořápkou, ale motory už měl tenhle speciální DAF dva.
Mezi tím už ale DAF a de Rooy chystali opravdový závodní speciál. Narodil se DAF Turbotwin, kamion, který by se dal přirovnat k monstrům legendární skupiny B v rally. Nasadili ho v roce 1986 a od prvních kilometrů bylo jasné, že 950koňové monstrum je schopné jet i proti autům. Jenže de Rooy mu jednoduše ulomil přední nápravu.
„Dej tomu chlapovi tank a on ho zničí,“ smál se Karel Loprais, který se ale s de Rooyem kamarádil. Opakovaně přiznával, že proti závodnímu speciálu, jako je tento speciální DAF, nemá šanci. A všichni moc dobře vědí, že Lopraisovou strategií byla rozvážná, ale přitom rychlá jízda, kdy on naopak techniku šetřil.
De Rooy chtěl v roce 1988 zaútočit na první pětku absolutně, podle Lopraise si myslel i na vítězství.
De Rooy svůj Turbotwin opět vylepšil a v roce 1987 s ním Dakar vyhrál. V kategorii kamionů nadělil druhému Lopraisovi přes čtrnáct hodin a v absolutním pořadí skončil jedenáctý. Plán pro rok 1988 byl jasný! Další vítězství v kamionech a útok na první pětku. „Ve skutečnosti ale Jan pomýšlel na vítězství,“ řekl Loprais v jednom rozhovoru. „On i jeho kamion si jeli svůj vlastní závod. Co se výkonu a rychlosti týče, tak jim nemůžeme konkurovat.“
A de Rooy to myslel opravdu vážně. Svůj starší kamion svěřil do rukou přítele Thea van de Rijta a sám sedl za volant 1220koňové bestie, svého nového závodního kamionu, kterému nikdo neřekl jinak než Býk. Masivní konstrukce podvozku, bezchybně sladěné ovládání dvou motorů a dvou převodovek, snad nekonečné množství točivého momentu a také zrychlení na stovku za 8,5 vteřiny a maximální rychlost 220 km/h. DAF Turbotwin II sice jel v kategorii nákladních aut, ale rozměry 7 100 × 2 500 × 2 300 mm (délka, šířka, výška) běžným kamionům úplně neodpovídaly. A de Rooy si vezl jen nejnutnější díly, náhradní kola a 760 litrů paliva.
Závodní tým DAF na Dakaru v roce 2008.
Jenže ročník 1988 nakonec nebyl vítězný, ale tragický. Na písečné roletě se van de Rijtův kamion vznesl ve vysoké rychlosti do vzduchu a po tvrdém přistání se šestkrát převrátil. Kees van Loevezijn, navigátor, byl nalezen mrtvý několik desítek metrů od trosek kamionu, ještě pořád připoutaný v sedačce, která se vyrvala ze svého uchycení. DAF a celý holandský tým odstupují ze soutěže, Loprais poprvé na Dakaru vítězí, Jiří Moskal s Liazem končí druhý.
Sen o vítězství nakonec dopadl úplně jinak…
O několik let později Jan de Rooy ale přiznal, že on chtěl pokračovat dál. „Ano, s rizikem havárie jsem počítal vždy, když jsem si sedl za volant,“ řekl. „Ale že se to stalo zrovna Theovi, mě mrzelo. Byl jsem z toho opravdu zničený. Nicméně pro mě to nebyl důvod k odstoupení! Jemu by to život nevrátilo a my jsme pár etap předtím vedli absolutně a v den nehody jsme byli pátí! Tehdejší vedení DAFu se ale bálo špatné publicity a náš tým stáhlo. Dohodli jsme se přitom, že ať se stane cokoliv, tak prostě dojedeme do cíle. Proto jsem nechápal, proč by to mělo být jinak. DAF poté rozvázal naši smlouvu o tovární podpoře a prodal veškeré vybavení.“
Dvoumotorový DAF měl výkon 1 220 koní a jel až 220 km/h. Po nehodě druhého kamionu byl Dakar pro tyto vozy zakázán a jejich účast povolena až v roce 1990, tentokrát už s omezenou maximální rychlostí.
De Rooy se za volant závodního kamionu vrátil až v roce 2002 se svým synem Gerardem de Rooyem, když skončili šestí ve třídě. Duo otec a syn pokračovalo, poslední Dakar si de Rooy starší střihl v roce 2007 a po pěti etapách musel odstoupit. Jeho poslední rally byla inaugurační Africa Eco Race v roce 2009. O rok později Jan De Rooy předal tým i vedení společnost Gerardovi a ten v roce 2012, tedy pětadvacet let po tátovi, dokázal na Dakaru zvítězit. Jen už neřídil DAF, ale Iveco.
Nyní nás zasáhla smutná zpráva, že 30. ledna 2024 Jan de Rooy zemřel. Po krátké nemoci, v klidu a míru, ve společnosti svých nejbližších. V dakarském nebi je další legenda. A nikdo nepochybuje o tom, že i tam pojede na plný plyn! Pozdravujte Karla Lopraise, prosím.