Půlka Dakaru za námi. A byla to pohroma pro favority včetně Čechů, tak drsný nástup nikdo nepamatuje!

Tohle byl doslova raketový start Dakar Rally 2025. Organizátoři varovali už na podzim při zveřejnění jednotlivých etap, že nebude žádný den na rozehřátí, že se bude závodit od samého začátku a pravda byla taková, že už prolog byl navigační nálož. A pak jen přituhovalo.

Ještě na žádném Dakaru tady v Saúdské Arábii se nestalo, že by se první dny vracely stroje do bivaku v tak zbědovaném stavu. Organizátoři namotali trasu soutěže doslova po kozích stezkách mezi pichlavými keři, kde se na začátku motorkáři sotva propletli, auta tam pak poztrácela zrcátka, blatníky i kapoty, aby tam pak definitivně prorazily novou cestu kamiony. A do toho dvoudenní 48h Chrono a před dnem volnem maratonská etapa bez servisu. V lávových polích a kamenech. Prostě brutál!

A hned od začátku si proto Dakar vybírá svou krutou daň (naštěstí jen na technice, ne na životech). Je to pohroma pro favority, ztráty hlásí jak jednotlivci, tak tovární týmy. Automobilová třída se jede bez dvou největších hvězd (Sainz a Loeb vypadli po kotrmelcích kvůli poškozené bezpečnostní kleci v kabině), v kamionech už jsou karty asi rozdány, notně prořídly řady matorkářů i bugin.

„Letos nám nedávají nic zadarmo,“ hlásí domu do Čech Martin Prokop. „Trať je těžká, navigačně je to složité a technika strašně trpí, protože na spoustě míst prostě člověk nestihne reagovat, brzdí pozdě, pak to pošle hlava nehlava, jen aby trochu držel směr… To ložisko, to je věc co nám na autě nikdy neodešla. A je to dané obtížností tratě i tím, jak tovární týmy nastolily poslední tři roky trend, že se jede hodně rychle, bez taktizování. Nás o to víc těší, že jsme ve dvou etapách dojeli čtvrtí.“ Průběžně je v půlce Dakaru čtrnáctý se ztrátou skoro dvě a půl hodiny.

Českým fanouškům dělá samozřejmě největší radost třída kamionů. Souboje Macíka a Lopraise o vteřiny v prvních etapách a dvoudenní 48h Chrono musely bavit. Škoda pak, že Lopraisovo pronajaté Iveco nevydrželo nastolené tempo a v maratonskou etapu dojel s jedním listovým perem a hlavně s obrovskou ztrátou. Ani fakt, že těch opravdu rychlých kamionů je letos pomálu, ale neubírá respektu, s jakou rychlostí a jistotou vede Martin Macík a jeho posádka svého Bohouše (jak závodnímu kamionu říkají) za obhajobou loňského prvního místa. I mezi auty jim totiž patří skvělá osmnáctá pozice.

„Na začátku tam byly zbytečné chyby, několikrát jsme se zakopali, řezali jsme se s Lopraisem i van den Brinkem, což sice bavilo lidi doma, ale já si to představoval jinak. Důležité je, že jsme v pořádku tady, že Bohouš i my jedeme neskutečně, a že nás to baví stejně jako vždy,“ chrlí Martin Macík.

Třetí nejrychlejší Martin, tentokrát motorkář Martin Michek, už je z dakarské rally doma. Soutěž pro něj sice skončila, ale v té první půlce jel ve velkém stylu a ukázal, že se s ním musí počítat. A těch českých motorkářských ztrát bylo víc.

Ostatní Češi se na Dakaru zatím drží, všichni ale moc dobře ví, že zajíci se sčítají až po honu.

Aleš Loprais pojede pořád stejně rychle, aby případně využil Macíkova zaváhání (aktuálně na něj na průběžném třetím místě ztrácí dvě a čtvrt hodiny). Martin Šoltys (průběžně čtvrtý se ztrátou na Macíka přes tři a půl hodiny) taky moc dobře ví, že stačí málo a i on se zase může objevit v popředí. A Karel Trněný (průběžně třicátý sedmý těsně za Aliyyah Kolov) v autě chce hlavně úspěšně dojet do cíle a posbírat zkušenosti. Skvělé je čtvrté místo Járy Romančíka v kategorii Malle moto, tedy motocyklů bez asistence, kde závodí i dakarská stálice David Pabiška. A Milan Engel odstartuje do druhé poloviny soutěže z osmadvacátého místa – i on tuší, že se může leccos změnit.

Bylo by totiž naivní si myslet, že teď to pořadatelé udělají už jen tak na pohodu, že dovedou startovní pole do obrovských dun v Pusté končině a nechají jezdce, aby si trochu pohráli a pobavili se na pískovišti. „Jasně že to k tomu může svádět, ale uvědomte si, že v první polovině soutěže byly dvě lehčí etapy, z toho jedna dokonce zkrácená, ale že stejně byly brutální, a že třeba Loeb v ní skončil, byť dojel do cíle s poškozeným autem,“ varuje Martin Prokop. „Teď to budou zase šutry a velbloudí tráva, pak přijdou ty velké písky, kam všichni dojedou unavení jak fyzicky, tak technicky.“

První půlka Dakar Rally 2025 taky ukázala, že se charakter soutěže mění i z hlediska soutěžících. Pořád je tady spousta nadšených amatérů, ale ani ti už nejedou sami za sebe – mají za sebou tým, bez kterého by to nešlo. A taky tady jede spousta mladých jezdců, a to jak na motorkách, tak v autech a buginách. Dřív to byla soutěž, kde jezdili spíš starší jezdci, teď vyhrávají etapy kluci, kterým je osmnáct až pětadvacet let. Protože jim však chybí zkušenosti, jedou hlava nehlava i v místech, kde se to nehodí, a jejich naděje na celkový výsledek shoří na proražených gumách, nebo po havárii.

Ještě sedm etap. Macík ví, že nesmí polevit, protože mu van den Brink s Lopraisem a Šoltysem budou dýchat na záda. Prokop pojede tak, že pořád může leccos dotáhnout a ukázat rychlost v jednotlivých etapách. A ostatní Češi můžou jen překvapit.