Článek
V závodění se podvádělo vždycky. Ale často se to eufemisticky prezentuje jako hledání skulin v pravidlech, využití možností nebo drobná nedorozumění či pochybení. A podvody se v minulosti nevyhnuly ani Dakaru. Organizátoři se sice neustále snaží, ale týmy vždy hledaly a hledají jakoukoliv možnost získání výhody. Jednou je to větší restriktor, jindy nedovolené použití telefonů, pak to je podpora mapmanů…
Letošní ročník Dakaru nejvíc zasáhlo obvinění aktuálního leadera závodu Nassera Al-Attiyahy, že odjel třetí etapu s vypojenou černou skříňkou. To je datový záznamník, který musí mít každé auto. Kvůli konkurenceschopnosti vozů kategorie T1+ s novými elektrickými Audi, kdy byla auta důkladně porovnávána techniky FIA, má totiž Al-Attiyahova toyota omezený výkon na 402 koní a Audi na 386 koní.
A to právě tahle „černá skříňka“ hlídá. „Byla to chyba mechanika, zapomněli jsme připojit konektor k baterii, z bezpečnostních důvodů totiž veškerou elektřinu na noc odpojujeme,“ hájí svoji největší hvězdu Toyota Gazoo Racing. Al-Attiyah dostal pokutu 5 000 eur a podmínečné vyloučení ze závodu. Jenže…
„Nassera respektuji jako jezdce, je skvělý pilot, možná ten nejlepší tady, a jak letos letí, to jde mimo mě,“ říká Martin Prokop, v polovině závodu jezdec na osmé příčce v automobilové kategorii. „Jenže kdybych tohle udělal já, myslím si, že bychom rovnou letěli domů. Bez pardonu. Na druhou stranu, zrovna on tohle nemá úplně zapotřebí, protože vyhrává skoro každou etapu, je fakt rychlý a náskok má brutální. Jeho pozice se zdá být neotřesitelná, tedy pokud neudělá nějakou chybu a nerozbije to.“
Těžko říct, kde je pravda, a Al-Attiyahova toyota je každý den pod drobnohledem traťových komisařů. A i bez podvádění dokáže katarský jezdec s přehledem vítězit. Náskok osmatřiceti minut na druhého pak není dílem té jedné etapy, ale součtem osmi povedených závodních dní, kdy Al-Attiyah jede prostě na hraně nebo i za hranou rizika. Ostatně některé fotky či videa jsou víc než písmenka.
Poslední aktuální penalizace se týká ruské posádky jedoucí s BMW. Dostali pět trestných minut a podmínečné vyloučení za sluchátka s integrovaným systémem Bluetooth, přičemž mobilní i satelitní telefony jsou v soutěži v etapě zakázány (kontrolují to i kamery organizátorů v kabinách posádek), posádky je mohou použít až na přejezdu. I nad tímhle spousta lidí kroutí hlavou, odjet polovinu závodu s možnou podporou „přátel na telefonu“ a dostat za to jen pět minut penalizace… „Uvidíme, jak jim to půjde v druhé půlce závodu,“ krčí Prokop rameny.
V kamionech padaly letos jen tresty za překročení rychlosti. „Platili jsme 650 eur,“ říká Martin Macík starší. „Naposledy se nějaké podvody v kamionech řešily v Peru, ale pravda je, že v průběhu závodu nás nikdo moc nekontroluje.“ A to potvrzuje i Ivan Matoušek, šéfinženýr týmu Benzina Orlen. „Viděl jsi, že by tady někdo něco zkoumal?“ odpovídá otázkou na můj dotaz, za co nejvíc komisaři trestali. A pak dodává, snad na odlehčení: „Nejvíc penalt padlo za neaktivované hasičáky.“
Zato v motorkách jsou kontroly motocyklů takřka na denním pořádku. „Komisaři přijdou tak každé tři dny, projdou plomby, podívají se, co se kde děje,“ popisuje Ervín Krajčovič, šéf českého týmu Moto Racing Group. Myslí si, že přísné kontroly a pravidla soutěži pomáhají a že už se nešidí tak jako předtím. „I když ani v motorkách to není pro všechny stejné. Mohl jsem mít tady ještě jednoho jezdce, ale ten nestihl klasifikační závod v Maroku, takže na Dakar nemohl. Jenže třeba Petrucci, jezdec z Moto GP a člen továrního týmu KTM, v Maroku také nejel a tady startuje. Jede skvěle, to všechna čest, ale proč pravidla neplatí pro všechny?“
Každopádně Audi si stěžovalo nejen na výkon Al-Attiyahova auta, ale taky na to, že hned v první etapě podváděl s navigací. Podle Svena Quandta, šéfa týmu Audi, našlo kontrolní bod jen jedno auto. Jenže to není tak docela pravda. „Našli jsme ho i my a našli ho i další,“ ohrazuje se Viktor Chytka. „Byl to podobný chyták jako vloni, takže jsem hned věděl co dělat. Ale chápu, že méně zkušeného navigátora to mohlo překvapit.“ A proti nepodloženému tvrzení se rázně ohradil i David Castera, ředitel soutěže. „Je to problém těch, co neumí navigovat. Navigace k Rally Dakar neodmyslitelně patří a bez dobrého navigátora nemá sebelepší jezdec šanci na úspěch.“
Právě podvody s navigací byly dřív na Dakaru hodně řešené, teď roadbooky dostávají navigátoři deset minut před startem a v cíli jim je zase mažou. „V podstatě si neumím moc představit, jak by s tím mohl kdokoliv šidit. Jedině že by jim někdo volal nebo předem řekl, co a kde mají dělat,“ říká k tomu Chytka.
Není pochyb o tom, že příležitost dělá zloděje. A ve vrcholovém závodění se každá drobná výhoda hodí. Všichni oslovení Češi se proto shodují v tom, že pořadatelé by měli v kontrolách i trestech přitvrdit.