Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je hvězdou týmu Toyota Gazoo Racing, ale když na Dakaru přijdou duny, reálně hrozí, že musí zastavit, protože se mu dělá zle od žaludku a zvrací. Stejně jako se mu to stalo v dunách v Chrono 48h. Jihoafričan s tím bojuje od samého začátku kariéry, ale nehodlá kvůli tomu rezignovat a nemá pocit, že by ho to nějak zpomalovalo. „Nepřestanu závodit kvůli tomu, že je mi čas od času špatně od žaludku,“ opakovaně říká Lategan. „Nezastavily mě dvě těžké nehody, tak mě nezastaví ani tohle.“
Nicméně Lategan připouští, že to není nic příjemného. „Upřímně? Je to těžké, v dunách se vždycky trochu trápím a bojuju nejen s řízením, ale také se žaludkem. Takže musím řešit zbytečně moc věcí. To se mi stalo i v Chrono 48h, kdy jsem musel ke konci v dunách prostě na chvíli zastavit, vyzvracet se a pak jsme mohli jet dál.“
Lategana trápí kinetóza už celé roky. Zkouší proti ní bojovat prášky, řeší to s psychologem i ostatními jezdci v týmu. Přesto říká, že jediné, co mu opravdu pomáhá, je prostě jen víc a víc v dunách jezdit, že si na to tělo zvykne.
Rally Dakar je světově nejprestižnější závod terénních vozidel. Letos musejí závodníci v termínu od 3. ledna do 17. ledna 2025 urazit více než 7700 kilometrů saúdskoarabské pouště.
Ale není zdaleka sám, to samé trápí i další skvělé jezdce dakarské rally, jako je třeba Guerlain Chicherit nebo Yazeed Al-Rajhi. A jen tak pro zajímavost, když u mě na kurzu sportovně defenzivní jízdy byl český miláček davů Ondřej Klymčiw se svou Hondou Integra Type-R před svým úplně prvním Dakarem Classic, tak zvracel také.
„Kde jsi to vyštrachal? Tímhle se přece nikdo chlubit nebude, ne?“ ptá se mě navigátor Viktor Chytka. Přitom právě závodníci na sedadle spolujezdce, kteří koukají na tablet před sebou a nikoliv na trasu, jsou víc v ohrožení. Vždyť kolik z vás čtenářů se nesmí na sedadle spolujezdce ani podívat do telefonu nebo si číst knížku, natož aby se pokoušeli číst rozpis v terénu.
Chytka přitom dobře ví, o čem píšu, protože hned od samého začátku, kdy vystřídal na sedadle spolujezdce Jana Tománka, si lepil náplasti proti kinetóze a teď si každé ráno dává Kinedryl. „Jenda Tománek mi to doporučil a já vlastně nikdy nejel bez toho. Když pak došly náplasti, začal jsem si brát Kinedryl. Já ani reálně nevím, jestli by mi bylo zle nebo ne, ale nehodlám to riskovat, protože účinek se dostaví přibližně až po půl hodině. Spíš bych řekl, že se z preventivní záležitosti stal další malý rituál.“
Lategan se bez nich ale skutečně neobejde a v druhé polovině soutěže je bude potřebovat ještě intenzivněji, protože je čeká nekonečná pustina. „Do konce Dakar Rally 2025 to bude ještě dlouhá cesta. V písku a dunách se dost možná zase projeví moje problémy, ale budeme bojovat.“