Článek
Vysoká dlouhá duna. Celá hromada písku někam do nebe. Martin Prokop zařadí na okamžik šestku, pak to podkopne na pětku, čtyřku a trojku. Stačí zatáhnout za páku převodovky. Je to sekvence Sadev, elektronika umí automatické meziplyny na požádání, prý záleží na konkrétní situaci. Na hranu duny najedeme naštěstí jeho stranou, chvíli je před námi jen nebe, pak někam spadneme. Rozšíří se mi zorničky, je to trychtýř, je to past! Pak ale vidím stopy, zatočíme se a přes další hranu jdeme mojí stranou. Shrek se hrne pískem s lehkostí, která rozhodně neodpovídá tomu, že váží minimálně dvě a půl tuny.
Když se Martina Prokopa zeptáte, co musí sedí nejvíc, tak vám vždycky řekne, že duny. A že čím těžší, tím lepší.
Čtyřka, pětka, jeden dlouhý táhlý pohyb na volantu. Snažím se otočit hlavou, abych viděl kam se Martin dívá, ale HANS (systém ochrany krku a hlavy) mi to nedovolí. „Teď hledáme průjezdový bod, už se otevírá. Dojedeme na něj, pak točíme na nový kurz. Tohle mi normálně hlásí Viktor, já si to pak hlídám tady před sebou,“ slyším ve sluchátkách.
Já nehlásím nic. Zkusil jsem jen první tři políčka elektronického roadbooku, pak už jsem se na to vykašlal. Ale o navigování budu psát až jindy. Tohle má být o novém Shrekovi, tedy autě, které má v dokladech napsáno, že je to Ford Raptor, ale ve skutečnosti je to roky vyvíjený a hýčkaný dakarský speciál postavený v dílnách jihlavského MP Sportu. A ten teď dostal nový motor - dvakrát přeplňovaný šestiválec 3,5 litru.
Přišel o zvuk, ale získal na síle
O novém motoru mluvil Martin Prokop už dva roky, ale teprve teď se to povedlo realizovat. „Jsou to dva roky příprav, práce a vymýšlení. Jsem neskutečně hrdý na svůj tým, který tohle dal dohromady. Všechno vzniklo u nás, všechno je na míru. Každá trubka se musela správně ohnout, vymyslet nové uložení, kompletně předělat elektroniku…“ Když to Prokop vypočítává, trochu u toho pořád nevěřícně vrtí hlavou.
Aby také ne. Po loňském Dakaru byla ve hře varianta pořídit tovární Toyotu, ale nakonec se rozhodli jít vlastní cestou. Už zase. „Mít jedinečné auto na startu, už to samo o sobě je pro nás výhra. Baví nás to takhle nejvíc.“
Petr Brynda, kterému nikdo jiný neřekne jinak než Beruška, je šéfmechanikem týmu. A Shreka řídil na testech v Polsku: „Nechtěl jsem z něj vystoupit!“
Seděl jsem na sedadle spolujezdce ve starém Shrekovi, pak když ho přestavěli podle nejnovějších specifikací, takže na ta obrovská kola, a teď když dostal nové srdce.
Je to šestiválec, co má třeba závodní BRX od Prodrivu. „Přeplňovaný šestiválec je jediná možnost, jak se továrním týmům alespoň přiblížit. Přišli jsme o ten výjimečný zvuk, ale získali jsme výkon a rychlost. A nebudeme tak ztrácet ve vyšších nadmořských výškách, třeba v oblasti Hailu, kde jsme nějakých 1 100 metrů nad mořem, jsme ztráceli nějakých čtyřicet koní,“ říká Prokop.
Parametry FIA hovoří jasně, maximální výkon přeplňovaných aut kategorie T1+ je stanovený na 266 kW, tedy nějakých 360 koní. „Tam někde jsme,“ krčí rameny Ivan Matoušek, inženýr týmu. „Výkon 360 koní a nějakých 650 Nm. Zrychlení na stovku nevím, neměřili jsme ho. Jsem rád, že se lépe a rychleji dostaneme na rychlostní limit 170 km/h.“
Součástí týmu je i Lukasz Cieszko, který se stará o elektroniku.
Já ale zrychlení tuším, koukal jsem na nějaké onboardy. Bylo to těsně pod pět vteřin. Na šotolině! Na auto, které bezpečně váží přes 2 010 kg, což je předepsaný váhový limit pro auto bez paliva, posádky a předepsané výbavy, je to skvělé číslo. „Máme o dva válce méně, ale auto je těžší. Může za to podstatně větší chlazení,“ říká Matoušek. Když se ptám, kolik tedy auto váží, směje se a odpovídá. „Víc než bychom chtěli a potřebovali.“ Hádám, že když má Shrek plnou 500litrovou nádrž a je naložený všemi potřebnými díly, které si Prokop s Chytkou vezou s sebou, klidně to může být přes tři tuny.
Vývoj a testování
Myšlenka dát Shrekovi přeplňovaný motor je stará víc jak dva roky, ale její realizace byla všechno jen ne snadná. Už jen sehnat nový motor (a jeden vám rozhodně nestačí) bylo oříškem, pak ho usadit do modifikovaného rámu a pak mu přizpůsobit všechno ostatní, zejména elektroniku a chlazení.
Shrek, který dřív závodil na Dakaru, se stal testovací mulou. Pro ostrý závod vzniklo úplně nové auto. „Pár věcí už bylo připravených, ale když se vrátil starý Shrek z Dakaru, začalo se na něm intenzivně pracovat,“ přibližuje Ivan Matoušek. „Prvního května jsme byli na brzdě. První ostrý test jsme odjeli hned 4. května v Polsku a další velké testování nás čekalo v červnu. To kromě Martina jezdil v autě i Štěpán Vojtěch a nakonec se s ním svezl i Petr Brynda, který je náš šéfmechanik, ale také sám závodil. Za dva jsme tehdy najezdili nějakých sedm set kilometrů.“
Tohle je starý Shrek, se kterým MP Sports najížděl cenné testovací kilometry v Dubaji.
Hned poté poslali Shreka do Dubaje, aby ho vyzkoušeli v jeho přirozeném prostředí. Začátkem srpna teploty sice přes den šplhaly k padesáti stupňům, takže se mohlo testovat jen brzo ráno, ale neslo to ovoce. „To už bylo definitivně jasné, že jsme na správně cestě,“ usmívá se Prokop. Tým se sice pořád potýkal s vysokou teplotou vody, ale teď při prvním svezení v Saúdské Arábii, kam si přivezl poslední modifikaci chlazení, už to všechno vypadá dobře. „Tuším, že je to verze číslo pět,“ říká Ivan Matoušek. „Vetší chladič vzadu, menší vpředu, ale rychlejší průtok vody. Zatím to funguje.“
A zdá se, že funguje i všechno ostatní. Co se týče zbytku pohonného ústrojí, tak změny byly jen minimální. Třeba poloosy i diferenciály jsou stejné jako u Shreka s osmiválcem. „Funguje to a snad to fungovat bude. Musí. Máme třeba nějakou představu o silnějších diferenciálech, dokonce už je máme jako model z 3D tiskárny, ale nebylo v našich silách a možnostech je dotáhnout do finální podoby.“
MP Sports je tým, kde na plný úvazek pracuje pět lidí a kromě Shreka se starají i o rallyový speciál, ve kterém Prokop startuje ve vybraných soutěžích mistrovství světa. „Jedeme na sto deset procent, víc už není v našich silách,“ říká Martin Prokop upřímně. A je vidět, že má z toho všeho radost.
Shrek na shakedownu. Takhle by měla vypadat i první ostrá etapa, organizátoři slibují nějakých 170 kilometrů v kamení.
Auto, které 5. ledna odstartuje do prologu Dakar Rally, je tedy nově postavené, 20. září bylo homologované a hned poté, se zaplombovaným motorem a získanými daty z oficiální brzdy FIA, se jelo zase testovat do Dubaje. A já se v něm svezl teď na shakedownu Dakaru, což je předzávodní test.
Táhne se jako med!
Mám na sobě kombinézu Viktora Chytky, který Prokopa naviguje na Dakaru už pátým rokem a už patří k těm nejzkušenějším spolujezdcům v poli. Je o trochu vyšší než já a pásy jsou mi volnější, helma mě mačká víc, než je mi milé, ale trasa shakedownu má jen milosrdných třiadvacet kilometrů.
Tímhle se neovládají ti tři motorkáři vpředu, ale navigační přístroje v kabině.
„Ale neboj, mají tady všechno. Na začátku je to rychlá vypalovačka, pak kamení, pak písek, pak trial, pak zase písek a na konci zase vypalovačka,“ slibuje mi Prokop, když čekáme v koloně aut, lehkých prototypů a motorek. Včera byly ještě kategorie oddělené, na druhý den testování už jedou auta a motocykly pohromadě.
Jsem zvyklý být na sedadle spolujezdce, v cíli jsem se smál ještě o kus víc! Ale upřímně - ostré svezení se Shrekem není nic pro slabší povahy.
Ještě před chvílí jsem koukal, jak Shrek startuje, chtěl jsem vidět ty rozdíly mezi hybridním Audi a továrními toyotami, ale nakonec jsem viděl jen raketový start Sainze. „Toyoty mají privátní test. Což je zakázané, ale jim to asi povolili,“ říká mi Prokop. A pak…
Přeji vám všem úspěšný start do nového dne ✌️ Právě dopisuji dojmy po svezení s novým TurboSHREKEM 🤩 Martin Prokop - díky za svezení Viktor Chytka - díky za instruktáž a kombinézu Už brzy na Garáži 😉
Posted by Jan Červenka - novinář on Wednesday, January 3, 2024
Pak už řadí jedničku, zatáhne za páku ruční brzdy, stejně jako je to u speciálů WRC, a v následujících okamžicích zažívám na vlastní kůži to, co jsem viděl před chvílí zvenčí. První dojem?
V kabině je Shrek snad ještě tišší, než se zdá zvenčí. Šestistupňová sekvence má kvalty poskládané nakrátko tak, aby vyhovovaly charakteru přeplňovaného motoru. Takže se nejezdí na výkon, ale na točivý moment. Dvojka se řadí hned, trojka také, ale ani na čtyřku a pětku neutuchá ten příval síly. Není to tak výbušné jako u osmiválce, motor tak neštěká. „Je to lepší na ovládání ve složitějších situacích, nemusím pořád řadit, motor si to přebere, když je potřeba,“ říká mi Prokop.
Kam se Martin kouká, sice nevidím, ale i v terénu, na kterém je znát, že se tady jezdí už od rána, tedy ve vyjetých hlubokých kolejích nebo rozježděném písku, má ruce na volantu úplně uvolněné. Hodně vede auto plynem, využívá přenos váhy, když si na brzdách auto pošle do směru, kam potřebuje. Je až neuvěřitelné, jak klidně to celé působí.
Ještě nikdy neměl Shrek tak klidný projev na motoru a podvozku, jako má teď. Když vidíte, jakou rychlostí a jakým terénem právě jedete, odmítáte tomu uvěřit.
„Ne, na jiný projev motoru jsem si zvykat nemusel, přišlo to samo,“ odpovídá Prokop na moji otázku. „Na co si ale pořád zvykám, to jsou tlumiče a pružiny.“ Do Saúdské Arábie s námi odletěla i nejnovější sada, kterou přichystali po posledním testování v Dubaji a Prokopovi zcela evidentně sedla. Vyzkoušeli několik nastavení a dalších sad, aby se nakonec vrátili na začátek. A funguje fakt skvěle!
Moc dobře si vzpomínám, jak mi při posledním svezení nedělalo úplně dobře, jak uskákaný byl Shrek na zadních kolech. Neustále korekce volantem, nervózní na horizontech. A tohle je úplně pryč! Vzpomínám si moc dobře na vůbec první svezení v dunách, kdy jsem prvních patnáct minut měl jen strach. Teď mám spíš otevřenou pusu a nechápu, co to auto všechno zvládne a jak klidně přitom působí.
Prokop si chválí, jak dobře se Shrek vede na plynu a že má víc času na samotné řízení.
„Ten zadek se táhne jako med,“ napadá mě na první dobrou, když se mě Matoušek ptá, co na to říkám. To, že motor bude takový, jaký je, s tím jsem tak nějak počítal, ale ten klid podvozku mě překvapil. Ještě dlouho budu mít v hlavě, jak citlivě a v podstatě až něžně jsme se v rychlosti 120 km/h v jemném driftu stočili o devadesát stupňů na jiný kurz nebo jak se Shrek ani nezhoupl, když jsme vyjeli z kolejí na netknutý povrch. A ta poslední díra, kterou jsem si v první chvíli myslel, že Prokop přehlédl, ale on mi jen chtěl ukázat, jak dobře to podvozek žehlí. No páni…
Ne, přehlídku krásy by Shrek opravdu nevyhrál. Na to je svému jménu poplatný víc než kdy dřív, hlavně při pohledu zezadu. Ale funguje zase o kus lépe než předchozí verze. Už nemá ani ten nejlepší zvuk, ale ten ho nezrychlí. Tak, teď ať je ještě spolehlivý a Martin s Viktorem stoprocentní! Zbytek se uvidí 19. ledna v cíli. Hodně štěstí!