Jestli v poušti něco potřebujete, jsou to zkušenosti

Ano, ve čtyřiačtyřicetileté historii dakarské rally byli šampioni, kteří přišli, viděli a zvítězili, ale spočítali byste je na prstech jedné ruky. A v posledních letech, kdy se z maratonské soutěže stal sprint na osm tisíc kilometrů, se to nepovedlo a nejspíš ani nepovede nikomu. Nebo že by to Audi přece jen dokázalo?

Libor Podmol vloni před Dakarem řekl, že si věří na první desítku. Hned v prologu ale poznal, jak tvrdý umí Dakar být. V první polovině padal, a když jsme spolu mluvili o dni volna v Rijádu, přiznal, že neskončí jen kvůli sponzorům a fanouškům. Když přišel nesmírně talentovaný Loeb, říkalo se, že jestli někdo může vyhrát hned napoprvé, je to on. Skončil devátý, co na tom, že vyhrál čtyři etapy. O rok později byl druhý, v dalším roce nedojel… Teď jede svůj šestý Dakar a na vítězství stále čeká. A Alonso? Okruhy jsou prostě něco jiného než poušť.

Letos pobláznil nejen bivak, ale i fanoušky po celém světě norský rallyový závodník Andreas Mikkelsen, který dostal laso na poslední chvíli, když zaskočil do buginy za jezdce, který měl pozitivní test na covid. V devatenáct kilometrů dlouhém prologu dojel druhý, v následující etapě sedmý. A teď už konec. Daniel Petrucci, špičkový závodník z Moto GP, taky vypadal nadějně, co na tom, že se někteří jiní jezdci bouřili, protože Petrucci nastoupil do závodu, aniž by odjel nějaký klasifikační závod, což je pro jiné podmínka. Ale ani protekce u pořadatelů mu nebyla nic platná. I když… Včera mu motorku přinesl do cíle vrtulník. Ze hry ho ale vyřadila závada palivové pumpy. Sice pokračuje dál, ale s jedenáctihodinovou penalizací.

Dakar je na tohle extrémně krutý, musí se vám to sejít úplně všechno. Perfektní jezdec i navigátor, spolehlivá technika a musíte mít i to štěstí. Audi šokuje celý bivak svým zázemím. Má tři skvělé piloty, z toho dva patří mezi nejlepší dakarské závodníky vůbec. A přestože dnes jejich jezdci zabrali a Sainz dojel první a Peterhansel třetí, tak v celkovém hodnocení je Sainz sedmnáctý a Peterhansel dostal obří penalizaci, která ho posunula úplně mimo hru. Večer k nim přijdete a zjistíte, že každé auto má svůj kamion, k němu přidělaný stan a okolo aut nejsou mechanici s nářadím, ale inženýři s počítači. Když se rozhlédnete po jejich zázemí, je vám okamžitě jasné, který tým má největší rozpočet. Ale že by jim to automaticky zajistilo vítězství? Uvidíme, co bude na konci závodu.

Mezi kamiony se zdají být Kamazy neporazitelné, ale i tady těží Kamaz ze zkušeností, které sbíral už kdysi jejich šéf Čagin v Africe. Teď mají všechno. Zázemí, rozpočet i ty nejlepší jezdce. A na trati hned čtyři auta, která si vzájemně kryjí záda a mají jasně danou taktiku. Jedou pekelně rychle a opakují loňský rok, kdy start závodu vysloveně napálili a pak už jen kontrolovali náskok. Loprais a Macík proti nim? Spíš je to Kamaz proti zbytku světa.

Rychlé etapy jsou o tom, kdo má nejvíc výkonu, v dunách vyhrávají ti, kdo umí číst písek, mezi skalami rozhodují navigační schopnosti. Pro úspěch musíte složit celou skládačku a ještě něco přidat. To, že jste dobří v první polovině soutěže, ještě neznamená, že vás nezastaví v druhé půlce závada nebo že se neztratíte. Pokud se rozdíly mezi nejlepšími počítají na vteřiny a minuty, může rozhodnout defekt, pár zbytečných povolení plynu, ale i vadná součástka klidně za pár korun.

Na Dakaru můžete vyhrát jednu etapu, ale neznamená to nic. Můžete jet stabilně a vyrovnaně, ale to se pak nedostanete dopředu. Potřebujete však víc než jen čistou rychlost. Musí se vám prostě sejít víc věcí. A to je to, co dělá z téhle pouštní rally tak atraktivní podívanou až do posledního dne. Dvanáct dní neustálého vypětí a koncentrace, dvanáct dní stresu a týrání techniky. Ještě tři dny do volného dne. A organizátoři slibují, že po včerejší a dnešní rychlé etapě, přijde třídenní peklo.