Článek
Za posledních dvacet let nevyhrál Kamaz jen čtyřikrát. V roce 2001 jej dokázal porazit náš Karel Loprais - soutěž pro něj přitom začala smolně a legendární už je historka o tom, jak do proraženého chladiče v zoufalství lili i pivo, jen aby dokázali dojet do cíle druhé etapy. V roce 2007 se jim do cesty postavil Nizozemec Hans Stacey a v letech 2012 a 2016 triumfoval Gerard de Rooy, syn legendárního pilota, který krotil 1 200koňový Daf Turbotwin.
Jenže teď v lednu šanci na další vítězství žádná z posádek Kamazu nedostane. David Castera, ředitel soutěže, to naznačil už v červnu v Praze na setkání s českými jezdci. „Taková jsou pravidla a zákony, Dakar Rally se jede podle pravidel FIA,“ řekl tehdy. Pravda je nakonec taková, že Mezinárodní automobilová federace (FIA) nabídla Kamazu účast na Dakaru, ale s podmínkou, že ruští sportovci podepíší prohlášení, ve kterém odsoudí invazi na Ukrajinu. „Nic takového nepřichází v úvahu. Porušuje to principy rovných podmínek pro sportovce a podepisování takových dokumentů, vedoucích ke startu, považujeme za nemožné,“ stojí v oficiálním vyjádření týmu Kamaz „Naše volba je jasná. Jsme vždy se svou vlastí. Zvlášť, když je v obtížné situaci.“
Kamaz tedy svou účast na dalším ročníku z politických odmítl, i když dlouho figuroval na startovní listině a jeho posádky se na soutěž připravovaly. Už na Dakaru 2022 přitom z podobných důvodů chyběl běloruský MAZ, který je zase státním podnikem v zemi, kde vládne diktátorskou rukou prezident Lukašenko.
Nadvláda Kamazu mezi kamiony celé ty roky byla nudná a fascinující zároveň. Vidět přímo v akci jejich stroje, to bylo něco neuvěřitelného. A respekt před každým, komu se povedlo je porazit alespoň v některých etapách. Na dvacáté vítězství si ale jejich tým bude muset alespoň prozatím počkat.
Podívaná v depu byla podobně fascinující, jako když jste je potkali na trati
„Rusové měli v posledních letech na startu vždy čtyři auta, měli jasně danou taktiku a podle toho jeli,“ říká Martin Macík, vítěz čtyř dakarských etap, z toho tří v loňském ročníku. „Jejich technika a vývoj šly strašně rychle dopředu, měli na svoje závodění zcela evidentně jiný rozpočet a sám jsi psal článek o tom, jak jim to funguje. Ze sportovního hlediska je to špatně, že nejedou, na druhou stranu, vedení Kamazu podporuje, co se děje na Ukrajině.“ Macík moc dobře ví, že patří k jasným favoritům. Ale aby otevřeně řekl, že jede Dakar 2023 vyhrát, to z něj nedostanete.
Další český pravidelný účastník Dakaru Aleš Loprais se několikrát s Kamazy utkal téměř v otevřeném boji. „Za ty roky jsem s nimi mockrát bojoval a na některé chvíle a situace nemám jen hezké vzpomínky,“ říká. Přesto si myslí, že Kamaz na Dakar patří. „Z politického hlediska je absence Kamazu pochopitelná, ale z toho sportovního si myslím, že je to špatně. Ti kluci jsou sportovci, zaměstnanci na plný úvazek. Osobně bych sport a politiku dohromady nemíchal, vždyť jedno z poslání sportu je i národy spojovat, ne je dělit.“
Jan Kalivoda, manažer týmu Buggyra, vidí absenci Kamazu spíš pozitivně. „Řekněme, že všechno špatné je k něčemu dobré. V první řadě je nutné si říct, že je to něco, co nemůžeme ovlivnit. Už vloni jsme se s tím setkali u Mazu, se kterým přitom jako Buggyra spolupracujeme, dodáváme mu motory, a teď ten samý osud potkal Kamaz. Je to dobré v tom, že si to konečně rozdá zbytek startovního pole o pódium, protože předtím byly šance ostatních přinejmenším mizivé. Špatné je to v tom, že teď bude spousta lidí mluvit o tom, že Kamaz jednoduše chyběl a že to tedy bude jen poloviční vítězství.“
Jedním z lidí, kteří mají k absenci Kamazu nepochybně co říct, je i Martin Kolomý, který s jejich jezdci svedl spoustu tvrdých soubojů, ale na trati si s nimi jako jeden z mála vzájemně pomohl. „Politika by se do sportu motat neměla a na Dakaru 2023 bude společně kvůli absenci Kamazu a Mazu chybět sedm špičkových kamionů. Je to šance pro ostatní, ale není to dobře. Bylo výzvou je chtít porazit, vyrovnat se jim.“
Piloti Kamazu ani šéf týmu Vladimír Čagin nikdy nezapomněli, jak Kolomý na Dakaru v roce 2018 postavil na kola kamion Eduarda Nikolajeva. Čagin a Nikolajev dokonce tehdy pár měsíců po soutěži přiletěli do Kopřivnice, aby Kolomému předali medaili „Za zásluhy o tým.“ „Ta slupka, co kolem nich byla, to si ti kluci nevybudovali sami,“ dodává Kolomý.
Je jasné, že neúčast Kamazu a Mazu na Dakaru 2023 má dvě roviny. Sportovní a politickou. Bylo by však chybou považovat úspěchy ostatních jezdců v nadcházejícím ročníku za poloviční. Je to stejné, jako když třeba světovou rallye ve své době opustila Toyota, nebo když na Le Mans začalo chybět Ferrari. Nebo snad?