Článek
Šedesát kilometrů od Džiddy, nultého bivaku Dakaru 2022, se jel shakedown hned dva dny. Do paměti českých dakarských fanoušků se jistě zapsala nehoda Martina Kolomého před dvěma lety, od té doby si všichni dávají ještě o trochu větší pozor. „Shakedown? Hlavně nic nezkurvit,“ říká upřímně a na plnou pusu Ivan Matoušek, šéfinženýr jihlavského MP-Sportu, který má ohledně techniky poslední slovo. Teď už to má tým za sebou, nakonec mu stačil jen jeden den.
„V běžných rally se jezdí shakedown, aby se vůz vyzkoušel a nastavil na aktuální podmínky konkrétní trati. Taky je to oblíbené představení pro fanoušky. Na Dakaru, tedy dálkové soutěži, se shakedown jezdí spíš proto, aby si všichni zkontrolovali, jestli auta fungují po transportu techniky z Evropy a dalších částí světa,“ vysvětluje Matoušek, když se ho zeptám, jak by jednoduše slovo shakedown vysvětlil čtenářům Garáže.
„My jsme shakedown pojali hlavně jako první ostrý test auta, které jsme poskládali na poslední chvíli a ujeli jsme s ním asi pět vysloveně zkušebních kilometrů ještě v Jihlavě. Potřebovali jsme vědět, že všechno funguje, takže bliká, troubí a svítí a že nastavení z testovací muly bude fungovat i na novém autě. Taky jsme definitivně ladili tlumiče, tedy jejich nastavení.“
Prokop ujel při shakedownu nějakých 130 ostrých kilometrů a vypadalo to tak, že objel jedno nebo dvě kola (délka byla 10,6 km) a pak zajel k mechanikům. „Jezdili jsme jedny gumy a hledali optimální nastavení,“ vysvětluje Matoušek. „Taky nám přestala fungovat úplně nová elektrická vodní pumpa, takže jsme zase zapojili záložní mechanickou a do startu závodu dáme novou.“ Každý, kdo jen trochu rozumí technice, bude hned vědět, že elektrická pumpa je lepší, protože nebere skoro žádný výkon motoru. Nejspíš vás ale překvapí, kolik výkonu bere mechanická pumpa. „Na nějakém autě to můžou být dva koně, na jiném klidně deset, přesné číslo vám neprozradím. Ale třeba klimatizace si bere deset koní, proto se snažíme ji v závodě moc nepoužívat,“ krčí Matoušek rameny.
Nový závodní speciál třídy T1+ je auto, které kompletně vzniklo v dílnách MP-Sports a je to první Shrek s rámem vlastní konstrukce. Promítly se do něj pětileté zkušenosti s vývojem a zároveň nová pravidla třídy. Na první pohled je to vidět na velikosti kol a šířce blatníků. „Některé týmy využily změny, aby třeba použily i větší brzdy, ty jsme my nechali. Ale změnilo se kompletně zavěšení, auto je nejen širší, ale i delší, máme novou palivovou nádrž, upravenou aerodynamiku…“
Těch změn je spousta, od zásadních věcí až po úplně detaily. „Hrajeme s tím, co máme, a s tím, co si můžeme jako soukromý tým dovolit,“ říká Matoušek upřímně, a naráží tak na fakt, že rozpočty Audi nebo Prodrivu jsou úplně někde jinde. „Často vymýšlíme svoje řešení a svoje postupy, abychom se za méně peněz dostali ke stejným výsledkům.“
A právě všechny ty novinky se na shakedownu musely vyzkoušet, auto bylo postaveno doslova za pár týdnů a na Dakar cestovalo letadlem. „Skutečná rychlost se ukáže až v závodě, ta krátká trať byla tak rozbitá od kamionů a byl na ní tak velký provoz, že se jednoduše nedalo jet naplno,“ říká mi Matoušek. A když mu ukazuju fotku vyjetých kolejí hlubokých až po kolena, nahlas se rozesměje. „Z auta to vypadalo třikrát tak horší.“ Malé buginy, tedy třída Side by side, v nich často drhly podvozky a projížděly ty nejhorší úseky krokem. Auta třídy Dakar Classic pak měla svoji vlastní trať, protože tohle by pro ně mohla být konečná už na začátku.
Tak tohle je shakedown na Dakaru. Tým Martina Prokopa nakonec všechno stihl za jeden den a teď už jen připraví auto pro technické přejímky. Podobně úspěšné byly i ostatní české posádky, jiné týmy se ale trápily a extovární Peugot 2008 shořel tak, že zůstal jen rám. Zároveň to bylo také poprvé, kdy se na trati společně s ostatními objevilo i elektrické Audi RS Q e-tron, které mělo tuhle trať pro sebe den předem společně s ruskými Kamazy.
Kdybyste se náhodou zajímali o to, jak vypadá shakedown třeba na Formuli 1, pak je to spíš testování nastavení auta před tréninky a většinou je v režii testovacích jezdců.