Článek
V extrémně horkých letních dnech přistupují úřady v Německu na vybraných úsecích dálnic k omezení rychlosti, většinou na 100 km/h nebo 120 km/h. Snížením rychlosti vozidel se snižuje riziko dopravní nehody, kterou může snadno způsobit horkem zdeformovaný povrch vozovky.
Že se na povrchu dálnice vlivem horka vytvoří praskliny či vybouleniny, není ojedinělý jev. Koneckonců pro příklad nemusíme chodit k našim západním sousedům, v minulosti jsme se s tím setkali i na českých dálnicích. Trefit takovou destrukci na vozovce kolem v plné dálniční rychlosti pak může mít fatální následky nejen pro pneumatiku našeho vozu, ale i pro nás a ostatní účastníky silničního provozu.
V Německu to vědí, a proto v rizikových dnech přistupují k omezování rychlosti. U nás se ale o ničem takovém v dohledné době neuvažuje: „Není to nezbytně nutné, ta dálnice to musí zvládnout,” odpověděl na dotaz k této problematice tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl a dodal, že se při rekonstrukcích dálnic na zmiňovaný problém myslí a volí se stále odolnější směsi.
Jak moc v praxi škodí vysoké teploty a intenzivní sluneční žár povrchu dálnic nám nikdo povolaný z oboru stavebnictví oficiálně říct nechtěl. Tak trochu diplomatickou odpověď jsme ale nakonec získali od vedoucího katedry silničních staveb Fakulty stavební ČVUT Ludvíka Vébra: „Je pravda, že asfaltová vozovka se působením slunečního žáru a vysoké teploty prostředí ohřívá, a to až třeba na 60 či dokonce více stupňů a její mechanickofyzikální vlastnosti se potom zhoršují, neboť klesá modul pružnosti/tuhosti a zvyšuje se možnost vzniku trvalých deformací. Obecně se to řeší návrhem tomu odolnějších asfaltových směsí, ale…,” nechal svou odpověď otevřenou uznávaný odborník.
S trochou nadsázky se tak dá z pohledu českého řidiče říct, že buď máme kvalitnější dálnice než v sousedním Německu, a tak nemusíme k podobným opatřením přistupovat, anebo se u nás tak trochu podceňuje prevence. Odpověď na danou otázku necháme na každém z vás…