Článek
Trabant v němčině znamená společník nebo satelit, podobné slovo Drabant je prý husitský pěšák. Název ale opravdu odkazuje na ten první význam, protože vznikl v době, kdy sovětský svaz úspěšně vypustil družici Sputnik. Brzy ale zlidověly i přezdívky Trabi nebo Trabík. Trabant se vyráběl po tři desetiletí a během dlouhé doby se stal ve Východním Německu nejrozšířenějším automobilem – to zejména předposlední model 601.
Trabant má základ v ocelovém skeletu, jednotlivé panely karoserie na něm jsou ale z pevného duroplastu. V dnešní ekodobě by mělo jít o populární materiál, jde o recyklovanou směs bavlněného odpadu a fenolové pryskyřice, kterou produkoval německý průmysl s barvami. Takže až vás budou "fakovat" ekoteroristi, uzemníte je prohlášením, že máte první auto na světě s karoserií z recyklovaného materiálu (kromě střechy, ta je u kombíku řady 500 a 600 plechová). Vidíte, kam se hrabe imperialistický západ stavící své plechové dopravní prostředky stylem „po nás potopa“, tady šlo o blaho dětí a dětí našich dětí!… eh… tak popojedem.
Historie Trabantu sahá vlastně už k jeho předchůdci – AWZ P70 z roku 1954, které mělo jako první karoserii z Duroplastu. První Trabant P50 (prodávaný také jako Trabant 500 podle objemu motoru) se vyráběl od roku 1957. V roce 1962 ho vystřídal model 600, který ale vydržel jen dva roky. Byl to v podstatě takový mezityp před novým výrazně modernizovaným modelem 601, který se prodával od roku 1963 do roku 1990. Rok před koncem jeho kariéry se automobilka snažila zachránit čtyřtaktním modelem Trabant 1.1 s motorem Volkswagen, ale tento pokus nevyšel.
Mnohem charakterističtějším motorem v Trabantu je totiž dvoutaktní dvouválec o hmotnosti zhruba 600 kg. Pravda, nepatřil nikdy k nejvýkonnějším, na konci kariéry nabízel řidiči jen 26 koní a na stovku se rozjížděl plných 21 sekund, navíc produkoval dost typický odér, který ovšem někomu voní. O to ale v Trabantu vlastně vůbec nešlo, ten byl lidovým vozítkem pro každý den a měl přijatelnou spotřebu 7l/100km. Do benzínu v nádrži o objemu 24 litrů však bylo nutné přimíchávat olej, aby se motor mazal. Nádrž je uložena výš než motor, není tedy potřeba benzínové čerpadlo, palivo se do motoru dostává pouhou gravitací. Stav nádrže nehlídá žádná kontrolka, ale jen plastová měrka, která se strká do hrdla.
Vzhledově Trabant svými vystouplými světlomety a dvoubarevným lakováním jasně odkazuje na padesátá léta, kdy byl uveden na trh. V té době byla ovšem koncepce motoru vpředu a pohonu předních kol velmi moderní a velké automobilky jako VW, Opel nebo Ford se k němu uchýlily až v 70. letech. Kdyby tedy východoněmecká automobilka použila modernější motor, měla mnohem větší šanci na úspěch.
Interiér je určený pro čtyři osoby a opravdu byste v něm nechtěli jezdit ve větším počtu. Pro čtyřčlennou posádku je ale dostatečně prostorný. Dozadu se nastupuje přes sklopná opěradla předních sedadel (u kombi vždy čalouněna koženkou) a máte tam jen prostou lavici. Díky tomu je možné vytvořit v autě lůžkovou úpravu až o délce 2,2 metru. Vše je v barvě slonovinové kosti, takže světlý interiér působí dost útulně. Slušnou prostornost nabízel kufr s do strany se otevírajícími dveřmi. Přední boční okna jsou otevíratelná, ale jen pomocí posuvných částí. Nechybí ale otáčecí trojúhelníky na odklánění nepříjemného průvanu.
Palubní deska je prostá a jednoduchá, kromě jednoho ukazatele je zde ještě pět kolébkových spínačů. Ve středu jsou ale elegantní ručičkové hodiny, které patřily mezi příplatkovou výbavu. Na volantu je místo emblému pozůstatek po předchozím majiteli - podobizna Sv. Kryštofa, patrona všech poutníků. Strop byl u modelu 600 nově čalouněný a u řidiče byla jedna sluneční clona. Funkci slunečních clon nahrazoval plexi kšilt nad čelním oknem, který připomíná podobný doplněk z kamionů. Auto ale stále ještě nemělo bezpečnostní pásy, tehdy prostě nebyly povinné a karoserie ani není uzpůsobena pro jejich ucyhycení.
Šestistovka pod kapotou vycházela ještě z předválečné konstrukce DKW. Prošla ale několika úpravami a zvětšením objemu, díky čemuž má nakonec výkon 23 koní a dosahuje maximální rychlosti 100 km/h (dřívější typy uměly jezdit jen devadesátkou). Je umístěna vpředu na pomocném rámu a stále má ten charakteristický zvuk, dle kterého poznáte Trabanta jen poslechem. Čtyřstupňovou převodovku ovládáte pákou v palubní desce, na čtyřce je i tradiční volnoběžka. Zajímavým detailem je hadice od topení, ta je v létě nasazená k otvoru masky a vhání náporově do interiéru okolní vzduch, v zimě je vhodné jí nasadit na výpust teplého vzduchu, který je ohříván od výfuku – geniálně jednoduché.
Trabant vyniká slušnými jízdními vlastnostmi díky nezávislému zavěšení všech kol – předních na příčných ramenech a zadních na trojúhelníkových závěsech. Přední poloosy jsou včetně homokinetického kloubu. Kdyby nebyl limitován výkonem motoru, patrně by byl mnohem oblíbenější. I tak ale vynikal slušným jízdním komfortem a nabízel celkem pohodlné svezení. Dost přijemná je i jeho solidní odezva řízení, kterou u něj ani nečekáte.
Celkově se vyrobilo jen něco okolo 100 tisíc kousků šestistovky, pak byla nahrazena modernizovaným provedením 601, které je nejklasičtějším Trabantem vůbec. Jak je ale vidět, díky nadšení fanoušků nemizí ani starší modely ze silnic, tenhle konkrétně můžete potkat až ve vzdálenosti 300 km od svého domova. Do Československa se sympatický kombík vyrobený 1965 dostal jako jeden z posledních. A to ještě před pár lety chřadnul ve středních Čechách, kde s ním nějací kluci řádili na poli. Auto tak bylo zbědované - mělo lepicí páskou přidělané čelní sklo, motor byl z typu 601, ovšem původní interiér kupodivu přežil. Díky bohu ho neměl nikdy žádný kutil, který by něco předělával. Díky smaltovaným částem na podvozku jej ale kupodivu nebylo třeba příliš vyvařovat a tak se v roce 1998 vrátil tenhle kousek na české silnice.
Starší model Trabantu má tedy jistě své kouzlo a dost možná je hezčí a elegantnější, než klasický typ 601. Možná je to ale jen tím, že se dá potkat méně často a není tak okoukaný. Rozhodně z něj ale na vás dýchá nostalgie dob dávno minulých.
Na tomto článku jsme spolupracovali s muzeem Příběhy dvoutaktů.
Trabant není automobilka
Ač si to řada lidí myslí, tak Trabant není automobilka. Automobilka se totiž jmenovala VEB Sachsenring podle sídla firmy a Trabant bylo jen obchodní jméno pro lidové automobily, které z jejich bran vyjížděly. Právě podle jména firmy a města má Trabant ve znaku písmeno S. Pod svým jménem ale automobilka vyráběla do roku 1959 luxusní sedan P240 s šestiválcovým motorem. Dnes v továrně probíhá výroba motorů a dveří pro automobily VW Golf a Passat.