Článek
Seven. To je to malé lehké anglické autíčko, které navrhl Colin Chapman? Ano, ale nikoliv jen to. Označení Seven nesla taktéž závodní toyota, které jsou věnovány následující řádky.
V roce 1966 odstartovala na severomarickém kontinentu závodní série Canadian–American Challenge Cup, pohár, který vzešel ve známost jako Can-Am. Závodily v něm vozy skupiny 7 (dle řádů FIA), což byla skupina, pro kterou neplatila žádná omezení, co se objemu motorů a aerodynamiky týká. Dosti volné technické předpisy platily taktéž pro konstrukci aut. V Evropě se tyto vozy uplatňovaly v závodech do vrchu nebo v Interserii. Vozy skupiny 7 závodily i v Japonsku a právě tam debutovala roku 1968 Toyota s modelem Seven (415S). Za jejím vývojem stál Jiro Kawano, který se rovněž podílel na exkluzivním sportovním voze Toyota 2000 GT. Konstrukce šasi byla dílem Yamahy, třílitrový osmiválcový motor s atmosférickým plněním zase samotné Toyoty. Výkon 300 koňských sil se ukázal jako nedostatečný, proto posléze přišla náhrada v podobě atmosférického pětilitru.
Pro rok 1969 přichystala Toyota modernizovanou verzi Seven (474S), kterou nasazovala v domácích vytrvalostních závodech. Vrchol v podobě Seven (578A) přišel v roce 1970. S tímhle vozem plánovala Toyota dobýt Can-Am a sesadit dosud dominantní McLaren z trůnu. Zatímco konkurence včetně McLarenu spoléhala na atmosférické motory Chevrolet o objemu 8 litrů, Toyota se rozhodla jít tehdy málo probádanou cestou přeplňování pomocí turbodmychadel. Menší motor znamenal menší hmotnost a přeplňování zajišťovalo tolik potřebný výkon. Taková byla filozofie pro japonskou automobilku, když přichystala vlastní motor V8 5,0 l osazený dvěma turbodmychadly Garrett. Výkon činil ohromných 800 koní a váha vozu směsných 620 kilogramů. S pětistupňovou převodovkou Aisin se závodní stroj dostal z 0 na 160 km/h za méně než 5 sekund a maximální rychlost činila 350 km/h. Orientace na hmotnost se netýkala jen samotného motoru, ale i takový výfuk byl z titanu a kola z magnézia.
Bohužel pro Toyotu a model Seven došlo při testech ke dvěma smrtelným nehodám, při nichž zemřeli jezdci Sachio Fukuzawa a Minoru Kawai. Projekt byl zastaven a Toyota Seven se proti McLarenu nikdy nepostavila. Původní vozy Seven (578A) byly při haváriích zcela zničeny, ale Toyota nakonec postavila přesnou repliku, která zdobí tovární muzeum či reprezentuje značku při zvláštních příležitostech.