Top 5: Nejlepší limitované edice Mitsubishi Lancer EVO

Možná není nejlepší, ale rozhodně jde o nejslavnější limitovanou edici a dnes asi nejdražší EVO ze sběratelského hlediska. Na oslavu Mäkinenova titulu vzniklo EVO s jiným předním nárazníkem, barevnými sedačkami s Tommiho jménem, ale hlavně s nižším podvozkem, tužším řízením, točivějším turbem a tužšími nápravami. Rozdíl v jízdních vlastnostech byl značný a mnozí dnes tohle EVO přezdívají "šest a půl". V téhle generaci se mimochodem dal pořídit i model RS Sprint od britského Ralliartu, který byl ještě lehčí a trochu výkonnější než standardní RS (odlehčené modely určené pro tuning a závodění).

O Ralliartu jsme se v předchozím odstavci nezmínili náhodou. Podobně jako ProDrive u Subaru si Ralliart udělal z úprav Lancerů slušný byznys. A nebál se jít, na rozdíl od Japonců, kteří podle své džentlmenské úmluvy drželi výkon na uzdě, pořádně přes čáru. Dvoulitrové motory se u Ralliartu tunily na metu 330, 360 a 400 koní. Větší sání, větší šestipístkové brzdy, lepší gumy a akcelerace z nuly na sto pod čtyři vteřiny. Top Gear tehdy tuhle osmičku testoval na svém okruhu, kde tempem stačila i Murcielagu. V jiném testu zase proháněla Audi RS4 a 911 Carrera 4S. Mimořádně schopná hračka.

Kvůli vyšší hmotnosti to devítka u fanoušků Mitsubishi nikdy moc nevyhrávala, ale tohle je jiná liga, dámy a pánové. Pro japonský trh totiž automobilky vyrobila poprvé v historii i kombík ve specifikaci EVO! Určený pro ty, kdo v devadesátkách vyrostli na prvních Lancerech, ale teď už mají rodiny a potřebují praktičtější odvoz. Nemusí se vzdávat oblíbeného modelu, mohou si pořídit něco, co zepředu vypadá jako Lancer a zezadu trochu jako Volvo 850. Vnitřnosti jsou z klasického Lanceru EVO, takže má tenhle kombík slušný odpich (a bohužel i apetit, co se týče paliva). Unikátní kousek, pokud by se vám ho povedlo z Japonska dovézt. S takovým byste budili pozornost všude.

Stokusová série byla nejrychlejším australským Lancerem v historii. Pod kapotou vrnělo 340 koní a na celou úpravu (od místního Ralliartu) se vztahovala tovární záruka, takže se celá série rychle rozebrala. K dispozici byla jak se šestistupňovým automatem, tak s tradičním manuálním pětikvaltem. Zvenku vypadá Bathurst úplně stejně jako běžné EVO, poznáte ho jen podle nenápadné nálepky na zadku.

Takhle má vypadat ultimátní edice. Pouhých 49 kousků, dvoulitr dovlečený na samotný kraj svých schopností (těch koní je podle brzdy dokonce 450) plus to nejlepší, co může Ralliart nabídnout. Někdo může protestovat, že tohle už je i na EVO trochu moc, ale jde o poslední rundu, tak proč se trochu nerozšoupnout. Tohle auto už si samozřejmě nekoupíte, ta necelá padesátka se vyprodala během několika minut. A stála jen o trochu víc než oficiální nemastná a neslaná Final Edition. Inu, kdo zaváhá, nežere...