Článek
Vtipné ale je, že Tatra 700 GT vlastně nevznikla úpravou sériového sedanu 700, ale typu 613. Jistě, celý typ 700 byl vlastně jen velmi výraznou modernizací řady 613, ale na začátku projektu 700 GT stál v dílně model 613 GTH. Ten byl původně určen pro okruhové závody, nakonec ale skončil jako Safety Car na Hungaroringu, kde se proslavil sražením pilota F1 při tamním závodě.
Typ 700 GT vzniknul vlastně ve stejné době, kdy se v Příboře rozeběhla výroba sedanů 700. Kupé má ale o 150 mm kratší rozvor (celkem 2980 mm). I tak se do něj vešel interiér z modelu 613-4 Mi, který ale přišel o většinu prvků luxusní výbavy. Když už v Tatře stavěli sportovní GT, snažili se ušetřit každý kilogram. Vyhodili tedy klimatizaci i ostřikovače světel, pohodlná sedadla nahradily skořepiny s výrazným bočním vedením.
Mimochodem původně GT vzniklo v karoserii klasického sedanu pro závody do vrchu, na kupé bylo přestavěno až po jedné nehodě. Úpravu měl na svědomí pan Dvořáček z Brna. Musely být prodlouženy přední dveře, posunut B-sloupek a zavařeny zbytky zadních dveří. Tatra se ale k této úpravě nepostavila nijak macešsky, naopak se s ní chlubila v propagačních materiálech.
Pod zadní kapotou byl osvědčený vidlicový osmiválec z Tatry 623 s objemem 4,5 litru. Díky dvěma svíčkám na každém válci dosahuje agregát výkonu 410 koní a točivého momentu 490 Nm. S manuálním pětikvaltem zvládla Tatra 700 GT až 316 km/h a na stovce byla už za 5 sekund. Po výše zmíněné nehodě však byl motor prodán a zabudován do speciálu Tatra Grafit. Kupé 700 GT se dočkalo motoru ze standardního sedanu 700, tedy s objemem 3,4 litru a výkonem 197 koní. Ani ten už ale není v autě, následující majitel jej převrtal na objem 4360 ccm.
