Zetor 25A přezdívaný „Máňa“: Je mu 60 let, ale pole přeorat dokáže

To Z názvu brněnské firmy vždy znamenalo Zbrojovku. Jenže těsně po druhé světové válce měli zbraní všichni po krk a vrátit se k výrobě aut také nebylo jednoduché. František Musil a Jaroslav Miksch se rozhodli zkusit sestrojit traktor, což se jim poprvé podařilo 14. listopadu 1945. Funkční vzorek sklidil ohlas a už v březnu je předáno šest traktorů Zetor prvním majitelům. V srpnu bylo zaregistrováno jméno Zetor a od září běžela sériová výroba. V roce 1951 už vzniklo 8 500 traktorů za jediný rok, výrobce přesto nestíhal výrobce uspokojit poptávku, takže se továrna rozrostla do Líšně.

Řada 25 se dělí na tři modely – základní Zetor 25 bez spodních táhel a startéru, Zetor 25A, tedy agregační, který mohl tahat nebo nosit zemědělské stroje a zařízení, a Zetor 25K (kultivační) s hydraulickým zařízením pro nesené stroje a vyšší světlostí. Odlišnosti těchto verzí spočívají v jiné přední nápravě, zadních pneumatikách, jinak nastavených maximálních otáčkách motoru a jiném rozložení převodových stupňů. Speciální polopásové provedení se jmenovalo Zetor 25A Z-76. V STS (Strojní a traktorová stanice) Hodonín zase vytvořili repasí vyřazených Zetorů 25K typ 25H upravený pro práci v sadech. Na našich fotkách je právě verze 25A, která se začala vyrábět v roce 1951, konkrétní exemplář vznikl o deset let později a před časem byl zrenovován do veselých originálních barev.

Kabina se dodávala jen pro verze A a K s hranatými blatníky, a to jako volitelné příslušenství. Traktoru však dost sluší. Má otevírací okna, která se posunují a mají v sobě takový ten výřez jako skla v kredenci vaší babičky. Sedačku Zetor později vylepšil a dodal na ni i lepší polštář. Na straně je i jedna sedačka pro spolujezdce, ale na traktoru se dá sedět, kdekoliv je místo.

K pohonu slouží čtyřtaktní, vodou chlazený vznětový řadový stojatý dvouválec OHV o objemu 2 078 cm3 s nepřímým vstřikováním. Ten je naladěný na výkon 26 koní v 1 800 otáčkách. Řidič má k dispozici šestistupňovou převodovku s třemi stupni na pole a třemi na silnici a jednokotoučovou suchou spojku.

Spotřebu výrobce neuváděl tradičním způsobem, ale v poměru k času či ploše. Při orbě Zetor spotřebuje 4 litry nafty za hodinu, nebo 14,7 litru na každý zoraný hektar. Nádrž pojme 45 litrů. Stejně tak nemůžete čekat údaj o zrychlení na stovku, Zetor jede maximálně 32 km/h. Stačí mu jen pásové brzdy, a to jen na zadní nápravě. Vzduch je ve filtru hnán přes olej.

Startovací procedura není jako u osobáku a amatér potřebuje instruktáž. Ruční plyn musíte dát na plno, vyřadit a páčku startéru posunout do první polohy. Pak se motor žhaví, zapne se dekompresor, protože motor se roztočí i bez komprese. Konečně máme nastartováno a můžeme vydrncat ze dvora a vyrazit na pole. Řadí se na šestistupňové převodovce s třemi pomalými a třemi rychlými stupni. Ale ty si někteří majitelé nechávali zaplombovat, aby Zetor nebyl moc rychlý.

Konkrétní traktor je vybaven i závažím na zadních čtyřiadvacetipalcových kolech, bez nich by vážil 1 826 kilogramů. Široká zadní kola jsou určená pro orbu. Přední kola jsou šestnáctipalcová a mají originální pneumatiky s pruhovým dezénem. Řízení je šnekové a traktor má obrovský rejd. Skoro mi až při plném zatočení přijde, že se kola musí vylomit. Ale u traktoru je to potřeba, aby se otočil do vedlejší brázdy.

Mezi další příslušenství patřila ocelová orební kola a vzduchojem s kompresorem pro brzděné přívěsy. Zetor postupně zavedl i tropický ventilátor, lepší čistič vzduchu, předehřívač oleje, lepší startování při nižších teplotách, více ukazatelů na přístrojové desce a ruční i nožní regulaci plynu.

Celkem Zetor do roku 1961 vyrobil 158 570 traktorů řady 25 a z toho 97 tisíc šlo na export. Nástupcem se měl stát Zetor 30, ale ten se do výroby nedostal. To se povedlo až dalšímu typu 35 se čtyřválcovým motorem. V té době už ale v Zetoru pracovali na unifikované řadě traktorů UŘ I, se kterou přišeli v roce 1960 jako první na světě. Výroba typu 25A pak definitivně skončila v roce 1968, stejně tak i typu 25K. Dodnes má ale pětadvacítka výbornou pověst, protože je spolehlivá, nenáročná na obsluhu i údržbu. A také náhradní díly se stále vyrábí a není problém je sehnat.

V případě koupi Zetoru coby veteránu pozor na stav bloku motoru a případné úniky provozních kapalin a také, zda ve výfuku nejsou nánosy nečistot. Při svezení pamatujte na to, že řazení by mělo jít hladce a zda v řízení není příliš velká vůle a přední kola reagují na volant okamžitě. A asi byste svému Zetoru neměli vlastně ani říkat Máňa. Ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! se totiž objevil typ 3011. Ale stejně se ta přezdívka často používá i pro tento typ.