Tuhle poctivou osmiválcovou ameriku u nás skoro nepotkáte, v USA má ale Ford LTD obrovskou fanouškovskou základnu

Ford uvedl na trh největší model LTD v roce 1965. Předtím sloužilo označení LTD jako nejvyšší stupeň výbavy modelu Galaxie a nabídlo luxusní prvky výbavy, které byly vyhrazeny značkám Mercury a Lincoln. Ostatně právě to ona zkratka znamená – Luxury Trim Decor. I když australská pobočka zkratku překládala jako Lincoln Type Design, s čímž také odkazovala na luxusní výbavu.

Já ale dnes trochu poskočím k druhé, výrazně přepracované a delší generaci modelu LTD, která na trh dorazila v roce 1968. Může za to jeden zelený exemplář z nabídky Veteránů na Truc dovezený z Kanady a my jsme jej jednoho loňského mrazivého březnového rána vyrazili provětrat.

Ano, není nic lepšího než si v minus třech stupních Celsia půjčit kabriolet z roku 1972 (teprve druhý, ale přitom poslední rok výroby otevřené varianty), stáhnout střechu a užívat si sluníčko ve tvářích. Kromě kabrioletu se LTD nabízelo ještě jako sedan, kupé a kombík, příbuznou techniku používaly také Fordy Galaxie, Custom a Country Squire a Mercury Marquis, Monterey a Colony Park.

Jak bývá u amerických aut tradicí, drobné změny designu se dělaly každý rok. Verze pro rok 1972 ale hodně připomínala předchozí ročník, který poprvé opustil zakrytované světlomety. Novinkou byly oba přepracované nárazníky a stěrače schované pod hranou kapoty. Na spodní části karoserie jsou plastové lišty, které se dnes už hůř shánějí. Plátěná střecha se skládá elektricky.

Celkově mi auto přijde hezčí a majestátnější než modely od GM nebo Chrysleru z té doby. Na fotkách mi ten špičatý střed masky, jenž mi připomíná staré pontiacy, přišel trochu moc vystrčený, ale naživo je mnohem hezčí. Možná je to i tou zelenkavou barvou, díky níž kabriolet nepůsobí nudně. A právě u LTD vidím křivky, které inspirovaly některé evropské fordy, například modely Taunus nebo Granada.

Ve slušně prostorném a v tomto autě do zelena laděném interiéru Ford s oblibou používal vinylové čalounění a plasty lépe odolávající zubu času. Na výběr byla jednodílná přední lavice nebo dvě samostatná sedadla. Jsem ale rád, že ta tu nejsou, podle majitelů a recenzentů jsou prý nepohodlná. Výbavu doplnil posilovač řízení, tempomat, klimatizace, rádio, elektrické ovládání snad všeho a ozdobné kryty kol. Ty jsou v tomto případě drátěné, a i když musí být noční můra je čistit, tak na pohled jsou krásné. Dostatečně velký je i zavazadlový prostor.

Kabriolet sází na klasickou koncepci s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Všechny motory v nabídce byly vidlicové osmiválce. V tomto kousku je motor řady 335 o objemu 400 cui, tedy 6,6 litru, a jelikož ještě svět nestrašila ropná krize, tak není moc přiškrcený.

Právě silné motory byly výhodou a důvodem slušných prodejů. Dvoukomorový karburátor krmí pohonnou jednotku bohatou směsí, a tak se krásné dunění motoru rozléhá promrzlou jihočeskou krajinou. Auto má nádherný čistý a nepřerušovaný zátah, což hned udělá projížďku atraktivnější.

K motoru je připojená třístupňová automatická převodovka C6 Cruise-O-Matic s voličem pod volantem přenášející na zadní kola 260 koní. Vzhledem k tomu, že auto váží téměř dvě tuny, jste rádi za každého z nich. Ford ale jede krásně jemně a hladce.

Vpředu použila automobilka kotoučové brzdy, na což řidiče dokonce upozornila malou informativní cedulkou – asi aby se nelekli, jak dobře to brzdí. Řízení jde hodně zlehka a na silnici je to spíš pocit kormidlování lodi, kdy na pokyny volantu reagují přední kola se znatelnou prodlevou.

Jízdní komfort je úžasný, podvozek je měkký, pohodlný a tradičně americky houpavý, což znamená také náklony v zatáčkách. Ale s 5,7 metru dlouhým a dvě tuny vážícím autem byste stejně vingly nevymetali. Ford LTD působí solidně a opravdu to není žádný prcek, který se jen tak na běžné parkovací místo nenaskládá.

Zajímavé je, že do 115 km/h se v autě i bez střechy dá příjemně konverzovat a není v něm nijak výrazný průvan, což u čtyřmístných otevřených vozů není právě obvyklé.

Druhá generace předala žezlo té třetí v roce 1978, spolu s příbuznými modely Mercury vzniklo necelých 8 milionů aut. Výroba poslední varianty čtvrté generace byla ukončena v roce 1986, to už ale LTD patřilo tři roky do střední třídy, když nad ním byl ještě model LTD II se základem v modelu Torino. Nástupcem velkých modelů se stal typ LTD Crown Victoria, kterému se v další generaci písmena LTD už z názvu vytratila. Poslední modely LTD střední třídy pak nahradil typ Taurus s předním pohonem.

Výhodou modelu LTD je slušná spolehlivost a dobrá výrobní kvalita. Ford se prodával skvěle, a tak se vždycky na prodej nějaký exemplář najde. V oblibě měla tato auta i americká policie, která je dostala s většími brzdami a dalším příslušenstvím. V osmdesátých letech se ale měnily zvyky amerického zákazníka a táhlo ho to k menším úspornějším automobilům. Kromě USA se odlišné modely LTD prodávaly v Brazílii a Venezuele.

Americké kabriolety jsou ale poměrně vzácné, Ford během dvou let výroby prodal jen kolem deseti tisíc exemplářů (v roce 1972 jich bylo 4 234 z celkových 800 tisíc všech fordů v daném roce) a pak se od nabídky otevřených velkých aut odklonil. Zájemci o kabriolet si měli koupit otevřený Mustang. Přesto to z něj nedělá nedostupný veterán, například tento byl nedávno na prodej za slušných 340 tisíc korun.

Model LTD měl poměrně značné problémy s korozí (hlavně na spodcích dveří a víka kufru, zejména kanadským majitelům prý doslova mizel před očima), takže do dnešních dnů přežilo méně exemplářů než u jiných modelů od modrého oválu. Mechanicky však šlo o spolehlivé auto a díly na něj se ještě v USA dají sehnat. Většinou majitelé měnili jen spotřební součástky jako brzdy nebo vodní pumpu. Když už něco majitelům odešlo, tak to byl alternátor, stahování oken a termostat. Věkem také degradovalo čalounění sedadel nebo švy na plátěné střeše.

Ford LTD je symbolem období, kdy velká detroitská trojka ještě měla dost peněz a nebála se je tolik utrácet. Ve své době šlo o poměrně populární auto a pamětníci a bývalí majitelé se přiznávají, že právě LTD je občas odlákalo od koncernu GM do náruče modrého oválu. Zvláštní, čekal bych, že tohle dokáže spíš Mustang.

Model LTD byl i populární v autopůjčovnách, což možná také přineslo značce pár nových majitelů. A i těch rolí ve filmech a seriálech nebylo málo, byť to málokdy bylo hlavní auto v daném snímku. Přesto se i díky tomu zaryl Američanům tak nějak pod kůži a navzdory věku jej někteří prý ještě používají coby každodenní vůz.