Test hvězdy filmu Jestli se rozzlobíme, budeme zlí: Chci „dunovku“, ale jedině červenou se žlutou střechou!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dunovka, nebo také plážová buggy, je velmi speciální auto – zábavné, hravé, laciné a velmi, velmi jednoduché. Navíc vypadá absolutně senzačně, má líbivou karoserii, velká kola s širokými pneumatikami a je stavěná na blbnutí po rozlehlých plážích. Ty v ČR tak nějak chybí, přesto se i u nás našlo pár nadšenců, které podobně zaměřené auto nadchlo.

Konstrukce automobilu vychází striktně ze svého základu. V tomto případě tedy znalci poznají podlahovou plošinu z Brouka a dost možná i vzduchem chlazený boxer vzadu. Brouk se prostě pro podobné přestavby báječně hodí. A protože se Brouk (originálně německy Käfer, ale anglicky Bug) používá nejčastěji, tak odvozeninou od anglické přezdívky vznikl i název Buggy. Jeho jednoduchá, ale přitom robustní konstrukce a tehdy laciná cena k přestavbám přímo vybízela.

Nejslavnější Buggy stavěl od roku 1964 nedávno zesnulý Bruce Meyers z Kalifornie a jeho Meyers Manx Buggy jsou ceněné, slavné a nejčastěji kopírované. Tvar karoserie, který stvořil Bruce, se zkrátka dodnes zdá nejlíbivější. Podvozek sice není stavěný do těžkého terénu, ale na písku, prachu nebo šotolině je auto s širokými pneumatikami jako doma – taková motokára na nezpevněný povrch. I s třináctistovkou Volkswagen o skromném výkonu 44 koní dokázala „dunovka“ vykouzlit úsměv na tváři.

Stačí sehnat Brouka, odstranit karoserii a na podvozek posadit laminátovou vanu otevřené karoserie. Dokonce ani nemusíte používat motor z Brouka, populární jsou i motory boxer od Subaru, ale vzduchem chlazený německý Volkswagen tvoří část podstaty auta. Právě tak to chtěl i Robert, pro kterého byla červená buggy celoživotním snem. Na italském filmu byl v dětství dvakrát za sebou v kině a do bláznivého červeného auta se zamiloval.

Italská firma Ditta Puma své buggy vyráběla hlavně v sedmdesátých letech a právě na základě Brouku. Ostatně hodilo se to, protože u Meyers Manx ukončili výrobu Buggy v roce 1971. Tato konkrétní Buggy je ale o fous starší, z roku 1968, a stojí na zkrácené podlahové plošině z Brouka. Šlo o klasický Type 1 Standard z roku 1968, tedy ještě na torzních tyčích. A právě Pumu chtěli po mafiánech Spencer s Hillem a částečně podle filmu je upravená i tato konkrétní, která k nám byla dovezená ze Švédska.

Správně byste nikde na světě neměli najít dvě stejné Buggy, takže i tato je trochu upravená. Její generálka trvala dva roky, ale od té doby dělá majiteli radost už 13 let. Nejvýraznější úpravou je čtyřválcový boxer, v tomto konkrétním autě s objemem 1,9 litru a pár dalšími vylepšeními. V bloku pracuje jiná klika 356, ostřejší vačka a ventily mají upravené časování v poměru 1,25 : 1, čtyřválec krmí dva dvojité karburátory Dell'Orto. K motoru je připojen čtyřstupňový manuál.

Ovšem jinak se Puma dočkala i nových přístrojů a sportovních sedadel. Řidič má před sebou jen desetipalcový volant, tehdy nejmenší na trhu. Normálně bych se bál, že s malým volantem bude těžká práce, když auto nemá posilovač. Ale Buggy je tak lehká, že to opravdu není žádný problém. Na povely volantu reaguje auto okamžitě a jako řidič cítíte, že s ním srůstáte v jeden celek.

Vpředu jsou podélné závěsy a zkrutné tyče, vzadu kyvadlová náprava. Auto je ale trochu snížené. Na obou nápravách najdete bubnové brzdy, i když přes kola konkrétní Buggy nejsou moc vidět. Přední kola s pneumatikami 175/55 R15 jsou standardní, zadní s papučemi v rozměru 265/70 R15 jsou rozšířená. Tím ovšem úpravy nekončí, o 10 centimetrů je například snížen ochranný rám, o 15 centimetrů dokonce čelní sklo, takže z profilu má Puma krásně klínovitý tvar.

Na začátek stavby musíte mít Brouk a z něj podlahovou plošinu. Když seženete celé auto, je na něm i spousta jiných užitečných a použitelných věcí – světla, stěrače, přístrojovka, sedadla a mnoho dalšího. Jenže Buggy má být o individualitě, máte si ji postavit tak, jak chcete vy a aby o vás něco vypovídala. Já bych například raději měl vpředu hranatá světla, například z kachny 2CV a vzadu ikonická kulatá z prvního Fordu Cortina. Ovšem určitě bych se držel červené barvy a se žlutou střechou, to snad ani jinak nejde.

Buggy má za sebou spoustu slavných rolí v popkultuře. Jezdil s ní Elvis Presley v Live a Little, Love a Little nebo Steve McQueen v Případu Thomase Crowna, ale hlavně ji potřebovali Bud Spencer a Terence Hill ve filmu Jestli se rozzlobíme, budeme zlí. Nakonec ji dostali, takže všechno dobře dopadlo. Tedy pro ně. Já se do Buggy také zamiloval a asi ji nezbytně potřebuju, což budu muset nějak vysvětlit doma…