Tatru 52 vlastnil Jan Werich a nabízí to nejlepší z první republiky. Dnes vyjde na statisíce

V roce 1931 zahájila automobilka Tatra výrobu modelu střední třídy pod názvem 52. Ten nahrazoval předchozí Tatru 30. Nejtypičtější byla právě tato šestimístná čtyřmetrová a hodně starobylá a hranatá limuzína s rozvorem prodlouženým na 3,17 metru (místo 2,77 metru), byť Tatra nabídla i sedany, kabriolety, otevřenou variantu pro policii, sanitky a dodávky. Někteří zákazníci si objednali jen šasi a to pak opatřili zakázkovou unikátní karoserií od Sodomky nebo Petery. Jeden takový exemplář měl i Jan Werich.

Mezi přední řadou sedadel a zbytkem interiéru mohla být přepážka. Vzadu není jen klasická lavice, ale také dvě nouzová sklopná sedátka. Dále si zákazníci mohli poroučet opěrky nohou, záclony, popelníky nebo luxusní koberce (ten tu je a je pěkně tlustý), aby byla jejich Tatra skutečně prémiová. Na lavici se sedí senzačně a místa tu mám vlastně až moc. Jako kdybych seděl v moderním kombíku, ale až v jeho kufru a druhá řada sedadel mu chyběla. Klasické londýnské taxi od Austinu bylo v tomto velmi podobné. Pak si ale přesednu dopředu a pochopitelně doprava, protože tato Tatra je ještě z doby, kdy se u nás jezdilo vlevo, takže má pravostranné řízení. Zbývá už jen nastartovat, což se tady dělá tlačítkem.

Pod přední kapotou, které se kvůli typickému designu přezdívalo žehlička, je nad přední nápravou čtyřválcový vzduchem chlazený boxer OHV o objemu 1 910 cm3 s karburátorem Zenith 30T. Ten nabízí 30 koní (22 kW) ve 3 000 otáčkách a dostal se i do nákladních typů 43 a 72, po válce pak poháněl jeřáby na podvozcích Tatra 111 a 138 nebo železniční drezíny. I když je motor chlazený vzduchem, na setrvačníku za motorem je ještě pomocný ventilátor. Elektrická soustava je samozřejmě na 12 V a nechybí akumulátorové zapalování Bosch. K motoru je připojená čtyřstupňová manuální převodovka a za motorem je suchá pětilamelová spojka. Přístup ke všemu je vynikající, protože se otevírá celá přední část karoserie. Vzadu uprostřed zpod auta kouká výfuk.

Maximální rychlost je 90 km/h, takže potěší hydraulické ovládání bubnových brzd na všech kolech, které jsou díky němu silnější. Tatra byla s kapalinovými brzdami u nás průkopníkem. Kola jsou osmnáctipalcová a s pneumatikami 160/40. Auto je pohodlné, a i na hrbolech jede měkce. Ovšem dnešnímu řidiči bude jízda i tak připadat náročná, zejména kvůli řízení bez posilovače a samozřejmě převodovce, jejíž nesynchronizované řazení vyžaduje absolutní cit. Nechcete starému autu nijak ublížit, své si už odjezdilo a odsloužilo, ale když jste na něj až příliš opatrní, také mu to nedělá dobře. Tak je to ale se všemi starými auty, prostě se za volantem soustředíte jako v supersportu, když jedete vysokou rychlostí.

Tatra váží asi 1 100 kilogramů (z toho 600 kilogramů připadá jen na podvozek) a spoléhá na svou typickou konstrukci s ocelovou páteřovou nosnou rourou. Poháněná zadní náprava má výkyvné poloosy odpružené příčným půleliptickým listovým perem a tlumiči. Stejné odpružení má i přední tuhá náprava s olejovými tlumiči. Auto je díky tomu nesmírně pohodlné. Světlá výška je 220 milimetrů, což by Tatře mohl závidět kdejaký moderní crossover. Díky velkým kolům tak není problémem ani lehčí terén. Ovšem pozor na manévrování, řízení jde docela ztuha.

Nádrž pojme 50 litrů paliva a Tatra každých sto kilometrů spotřebuje zhruba 14 litrů. Automobilka slibovala dojezd 370 kilometrů. Tatry jsou obecně chváleny jako spolehlivá a velmi snadno udržovatelná auta. Jejich jednoduchost a robustnost je docela výhodou.

Výroba Tatry 52 běžela do roku 1939 a celkem vzniklo v Kopřivnici 1 735 kusů (z toho 1 157 v této variantě limuzíny), dalších 25 vzniklo pod názvem Detra v Německu. Značná část z nich skončila i u státní správy. Od roku 1935 se navíc dočkala zvýšení výkonu motoru na 32 koní a o rok později i modernizace karoserie, takže se více podobala typu 75. Netýká se to ale exempláře na fotkách, který je z roku 1934. Pokud by vás zajímala cena, prodal se přes Veterány na Truc za zhruba 700 tisíc korun. Není divu, Tatry 52 zas tak často na prodej nebývají, což jejich cenu posunuje poměrně vysoko.