Sporťák ze staré školy, který vám bude dělat radost: Nissan 370Z s úžasným šestiválcem nepokazil ani automat

Nissan Fairlady Z je zavazující jméno, pod nímž v Japonsku nemůžete prodávat jen tak něco. Modely Z už jsou zkrátka živoucí legendou v nabídce japonské automobilky. V Evropě dostávají raději číselné označení dle objemu motoru a šestá generace Z34 se tu prodávala jako 370Z (předchůdce byl 350Z) od roku 2008. A ten design Randyho Rodrigueze zraje jako víno, takže ani facelift z roku 2013 na něm nic moc nezměnil. Nissan stále zůstal nízký, široký a se spoustou svalnatých zaoblení včetně velkých blatníků a s typickými bumerangovými světlomety stejně jako tento předfaceliftovaný exemplář z roku 2010 se spoilerem Nismo. Boční blinkry zase nesou typické logo Z, což je hezký detail. Dojem umí tohle zetko udělat už na první pohled.

Sportovní dvoumístné kupé (ale i později představený roadster) se opravdu povedlo, i když je docela velké. Nissan vzal předchozí 350Z a zlepšil každý díl a o třetinu zvýšil torzní tuhost karoserie. Líbí se mi agresivnější křivky, moderněji vypadající světla, stříbrné kliky a bezrámové dveře s automatickým dovíráním oken. Některé detaily ale odkazují i na původní modely, například dlouhá vydutá kapota, tvar bočních oken nebo výrazně zaoblené čelní sklo. Koeficient odporu vzduchu byl na hodnotě 0,30, tedy na podobné jako u předchůdce. Standardem jsou velká devatenáctipalcová kola.

Nissan se nebál auto vybavit slušnou porcí prvků včetně bluetooth handsfree, startovacího tlačítka, nechybí ani vyhřívané a elektricky ovládané sedačky, automatická klimatizace a audiosystém Bose s CD měničem, dvojitý subwoofer a šest reproduktorů. Za příplatek jste mohli mít systém se dvěma reproduktory navíc a možností přehrát formát MP3, vyhřívaná a odvětrávaná sedadla a hliníkové pedály. Na dnešní poměry je tu tlačítek nějak moc, ale to bylo tehdy pro japonské automobily typické. Odkládací prostory v autě jsou malé, a to samé se dá říct o zavazadlovém prostoru. Ale to vám stejně u auta tohoto typu má být jedno.

Co je opravdu obrovský posun, to je kvalita interiéru. Plasty udělaly proti 350Z obrovský posun a také zmizely veškeré pazvuky. Zatímco model 350Z měl velmi americký interiér a před majiteli BMW nebo Audi byste se styděli otevřít dveře, 370Z už je velmi kvalitně vyrobený. V konkrétním autě je černý kožený interiér, černé plasty a i černé čalounění stropu. Černou barvu doplňují stříbrné dekory a červeně prošitý volant. Pozice za docela velkým volantem je fantastická a nedá se jí nic vytknout, snad jen opěradla jsou v horní části poněkud úzká. Jste nádherně nízko před zadními koly, do auta zapadnete a obklopuje vás masa materiálu okolo, takže jste příjemně utopení. Jistě, výhled do okolí to trochu znesnadní, ale nejde o nic nepříjemného, hlavně že vidíte vpřed a přes zrcátka, v nichž se klenou masivní oblouky zadních blatníků.

Sedadla jsou úžasně tvarovaná, i sedák má zvýšenou část mezi nohama a opěradlo zase solidní boční vedení. V zatáčkách vás opravdu podrží, a navíc je tu víc místa pro hlavu než u předchůdce. U pravé nohy je čalounění středového tunelu, aby vám neotlačil nohu. Tříramenný volant má mohutný věnec a krásné logo Z ve svém středu, dá se ale nastavovat jen výškově. Drží se opravdu skvěle. Je navíc spojený s kapličkou přístrojů, takže není možné, aby vám věnec volantu skryl částečně výhled na budíky. Uprostřed je dominantní otáčkoměr s maximem 9 000 otáček (omezovač ale leží na hodnotě 7 500), vpravo pak menší rychloměr. Vlevo jsou ukazatele teploty motoru a paliva, na středovém panelu pak ukazatel teploty oleje, stavu dobíjení a hodiny.

Nissan vsadil na platformu FM s motorem vpředu uprostřed a pohonem zadních kol, která byla kratší než u předchůdce. Tím motorem je vidlicový šestiválec VQ37VHR o objemu 3 696 ccm. Motor byl pro Evropu vyladěn na výkon 330 koní (243 kW) v 7 000 otáčkách a točivý moment 366 Nm v 5 200 otáčkách. Líbí se mi, že se Nissan tehdy nenechal zviklat trendem downsizingu a nenacpal pod kapotu přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec, protože mnoho jiných automobilek to v té době udělalo. A to nacpání myslím doslova, pod kapotou už moc místa nezbylo. Navíc má auto díky tomu nádherný zvučný ryk pravého šestiválce, kterému ještě pomáhá laděný výfukový systém Senna. Ten při startu štěkne a pak se zlověstně usadí u volnoběhu.

V konkrétním autě najdete sedmistupňový automat Jatco s jednou spojkou a možností řazení pádly pod volantem. Samozřejmě se nabízel i manuál s velmi ostrou spojkou, ale ani automatu se nedá nic vytknout, řadí hladce, rychle a dobře se přizpůsobí vašemu stylu jízdy. Jistě, spojení s autem není tak „intimní“ jako u manuálu, ale opravdu si ani tak na řidičský zážitek nestěžuji. V nízkých otáčkách je auto klidné a tiché jako beránek, ale ve vyšším pásmu začne předvádět to správné divadlo. Celou dobu má nádherný lineární zátah a pak graduje kolem 5 000 otáček. Při dálničním tempu už auto rozhodně není tiché.

Zetko váží kolem 1 496 kilogramů, o něco málo méně než předchůdce. Je to i díky velkému využití hliníku. Je z něj přední pomocný rám, dveře, kapota a víku kufru. Tuhost celé karoserie se zvýšila o deset procent. Přední víceprvkové zavěšení spoléhá na dvojité lichoběžníky a hliníková ramena. Vzadu je multilink a opět hodně hliníkových částí. Samozřejmě že nesmíte čekat pohodlí limuzíny, jako sporťák musí být vůz trochu tvrdší. Tady je navíc stavitelný podvozek KW, který komfortu také nepřidá, ale tím nemyslím, že z vás zetko vytřese duši. Na sporťák je pohodlné dostatečně. Původně Nissan používal brzdy Brembo, ale byly dost drahé, takže je po modernizaci nahradil výrobky Akebono. Obě varianty jsou velmi citlivé, dostatečně silné a dobře dávkovatelné.

Co tu hlavně nechybí, to je samosvorný diferenciál. Díky němu je zetko v zatáčkách jako doma a poradí si s nimi hravě. Navíc má nízko těžiště a nízko sedíte i vy, takže auto krásně vnímáte. Ve stopě drží hodně dlouho a nemá tendenci přetáčet se při sebemenším sešlápnutí plynu. Ovšem to neznamená, že by byl nissan nedotáčivý, je prostě přesně neutrální tak, jak od sportovního vozu chcete. A ani náklony se vůbec nedostavují. Když si budete troufat, můžete vypnout stabilizační systém a zkusit si korigovat nějaký ten přetáčivý smyk. Se zapnutou stabilizací vás nissan jen tak driftovat nenechá. Ale nechá se k tomu přemluvit snadno. Ovšem doporučuji to dělat jen na kvalitních silnicích s dobrým povrchem, jinak má zetko tendenci odskakovat.

Na stovku auto zrychlí za 4,7 sekundy, a když už se rozjede, oceníte vysokou směrovou stabilitu. Navíc nissan klame tělem a pocitově vám přijde, že jedete mnohem pomaleji než ve skutečnosti. Maximální rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h. Jistě, pokud budete chtít být rychlejší a přesnější, budete toužit po Nissanu GT-R. Řídil jsem ho a je takřka dokonalý až na jednu pro mě důležitou věc. Je tak dokonalý a neomylný, až je sterilní. Naproti tomu zetko je zábavný chuligán, který svého řidiče nikdy nezačne nudit, a to je pro mě ve finále vlastně mnohem lepší. A navíc je to lepší i pro mou peněženku a bankovní konto. Spotřebu pod deset litrů nečekejte, spíš vás takové auto bude ponoukat ke stylu jízdu, s nímž překročíte patnáct, klidně i dvacet litrů. Ještěže se jich do nádrže vejde 72, takže se nevyprázdní tak rychle. Ovšem auto vyžaduje kvalitnější palivo s oktanovým číslem alespoň 98.

Šesté zetko bylo tak dobré, že se ve výrobě v Japonské Kaminokawě udrželo až do roku 2021. Pak nebylo chvíli na trhu nic a dnes se prodává Nissan Z generace RZ34 postavený na stejné platformě.

Model 370Z je dnes celkem snadno dostupný, a pokud chcete auto s investičním potenciálem, vyberte si ostrou variantu NISMO. Ale ne, kašlete na ni, kupte obyčejné kupé a pořádně se s ním svezte. Nissan je slušně spolehlivý, jak se na japonské auto sluší. Za přijatelné peníze v řádu nižších stovek tisíc získáte opravdu skvělý dostupný sporťák jako ze staré školy s točivým víceválcem, slušným stádem koní pod kapotou a bezprostředními reakcemi, který vás nikdy nezačne nudit a je takovou japonskou variací na americký muscle car.

Navíc si můžete vybrat mezi kupé a otevřeným roadsterem. A kdyby se přece dostavila nějaká nuda, dá se auto ještě dodatečně upravovat obrovským množstvím dílů.