Článek
Nová řada 5 od BMW skončila v letošní anketě Auto roku v ČR na krásném druhém místě, což rozhodně svědčí o kvalitách tohoto vozu, který sice proti minulé generaci poněkud pozměnil charakter, ale stále si zachoval status dospělé „pětky“.
Tedy v těch správných konfiguracích, protože i BMW dnes umí šetřit na místech, kde by se fakt nemělo. Každopádně jsme se s touto novinkou řady 5 (G60) vydali „zpátky časem“, abychom projeli tu úplně první generaci označenou E12.
Jak to všechno začalo?
Nejdříve se ale musíme ponořit trochu do historie, abychom pochopili přelomovost modelu E12. Německé automobilce BMW totiž chyběl v 50. letech dobře prodejný model střední třídy, protože měla buď lepší a dražší typy, nebo levná (avšak prodejná) auta jako BMW 700 či Isetta. A jelikož výrobce stále sužovaly finanční problémy, pokusil se z bryndy dostat novými modely pojmenovanými Neue Klasse (nová třída).
Sázka na novinky se ukázala jako krok správným směrem a bavorský producent se především díky modelům BMW 1800 a BMW 2000 začal pomalu uzdravovat, nicméně ta největší pecka (a nakopnutí prodejů) přišla až v roce 1972, kdy se rozjela výroba vůbec prvního BMW s typickým číselným řadovým označením. Šlo o řadu 5 generace E12.
Najednou se tak na trh dostal designově průlomový model s dvojitými kruhovými světlomety, vzpřímenými ledvinkami a žraločím nosem, za nímž stojí návrhář Paul Bracq. Automobil tím dostal vyvážený poměr mezi elegancí, sportovností a praktickými tvary.
Kromě bezpečnosti začal výrobce více řešit i dynamiku, takže motorům přidal vstřikování, proto se nabízelo pohonné portfolio od 90koňového čtyřválcového BMW 518 po šestiválcovou 218koňovou bestii BMW 535i.
Každopádně první řada 5 byla také prvním experimentálním BMW na vodíkový pohon, určila designový i třídní směr a skončila v roce 1981 s takřka 700 tisíci udanými kusy.
Řazení jako z partesu
Cestování s novou pětkou je dnes na vysoké úrovni, takže s autem můžete klidně z fleku otočit trasu Praha – Mnichov a nebudete se potom cítit jako Bagdád po náletu. Ale bylo tomu tak tehdy i s první řadou 5 E12? Abychom to zjistili, zajeli jsme do centra POP Airport, kde sídlí také výstavní skříň veteránů Engine Classic Cars Gallery.
Sbírky tamní galerie totiž obsahují hned několik modelů E12, nicméně na nás už čekal kousek BMW 525 z roku 1978. Nasedli jsme do něj, nastartovali a nasáli tu vůni konce 70. let i špičkového luxusu, o kterém se v Československu asi málokomu snilo.
Po prvních ujetých metrech nás překvapilo, jak moc je E12 snadná na řízení. Auto sice nemá posilovač řízení, takže si na místě na volantu zamakáte, ovšem jakmile se kola rozhýbou, tak cítíte tu jemnost, přesnost a krásnou přímou odezvu od kol.
Asi si neumíme dost dobře představit, jaké to muselo tehdy být, když někdo zvyklý na tehdejší socialistické vehikly přesedlal do takového bouráku.
A co teprve řazení! Jasně, testované auto má pouze manuální čtyřkvalt, který přenáší sílu vyprodukovanou sametovým 2,5litrovým zážehovým řadovým šestiválcem, ale ty změny kvaltů! Jako v moderním autě.
Teď nejspíš urazíme tatrováky, ale řadit v třídně srovnatelné Tatře T613 nebylo vůbec pohodlné, nicméně řazení v 5er E12? To by zvládla i světlovlasá řidička-začátečnice. Zkrátka celková lehkost vozu ve vás absolutně nevyvolává dojem, že byste jezdili v autě vyšší střední třídy, toho času tedy v pořádné limuzíně.
Podobně jako nedávno kolega Machala po svém zážitku se starou škodovkou řekl, že dnešní moderní auta už vlastně neřídíme, ale spíše jen tak ovládáme, musíme přitakat, že to platí i o bavorácích. Prostě s tou starou E12 se cítíte tak nějak více srostlí, mechanicky s ní souzníte, nicméně je to tím, že dnešní moderní vozy včetně nové 5er jsou vývojově úplně někde jinde.
Ergonomie nové třídy
Samotný interiér pětky pak doslova nadchne, protože si uvědomíte, jak moc bylo tohle auto v 70. letech pokrokové. Jeho rozvržení totiž hraje na ergonomii a je skutečně praktické. Už jenom klika umístěná pod madlem dveří je skvělá v tom, že se madla jednoduše chytnete a pak držíc dvěma prsty kliku uvolňujete dveře. Žádné otevírání na dvakrát jako v běžných moderních autech (klika, zatlačit na dveře), ale vše na jeden pohyb.
Přijdou vám dnes elektricky ovládaná zpětná zrcátka praktická? No, aby ne, ovšem ani ve zkoušeném bavoráku nechyběla! A co výdechy ventilace? Všude po palubní desce, kde najdete rovněž spínač pro topení i klimatizaci.
Jestliže se podíváte na budíky, zjistíte, že je vám jejich design a rozvržení blízké, protože jste něco podobného viděli u daleko mladších bavoráků. A ten tenký čtyřramenný volant? Dobře se drží a také udával konstrukční směr pro další modely.
Stěžovat si nejde ani na úložné prostory, zejména ty ve dveřích či na kastlík spolujezdce. Milovníky klasiky pak potěší tradiční analogové hodiny umístěné uprostřed palubky, které jsou optikou dnešní doby symbolem luxusu.
Nakonec musíme vyzdvihnout ještě látková, mechanicky nastavitelná křesla s širokými sedáky a komfortní výplní. Ty vám vážně zajistí posezení jako v bavlnce. Zajímavostí rovněž je, že výrobce už tehdy myslel na vysoké lidi, protože hraniční výška postavy, která se za volant pohodlně usadí, je okolo 190 cm.
Totožné zacílení
Pětkový bavorák první generace tak nastavil určité třídní standardy, kterých se německý výrobce drží víceméně dodnes, ačkoli u nové generace máme pořád poněkud rozporuplné pocity z toho, že jedna konfigurace může působit natolik odlišně jako konfigurace jiná, byť jsou obě za podobné peníze.
Také designově nám nová pětka trochu vyměkla. V základu působí spíše uhlazeně, což byla vždy záležitost Mercedesu a ne sportovnějšího BMW. Tu správnou designovou dravost současné řadě 5 tak dodá až nějaký ten sportovní paket.
Každopádně jak ta první, tak poslední řada pět spolu sdílí klíčové vlastnosti, kterými jsou prostornost, dynamické pohonné jednotky, pokročilá ergonomie, dobová hi-tech výbava, snadné řízení, jízdní komfort a notná dávka prémiovosti.
Díky tomu byla původní řada 5 svého času atraktivní volbou jak pro firemní flotily nebo vládní složky, tak pro obchodní zástupce či bohatší rodiny, které potřebovaly univerzální auto vhodné pro reprezentaci, demonstraci společenského postoje a také pro volný čas. A současná řada 5? Ta má přece úplně totožné zacílení…
Pěkné BMW 5er E12 dnes koupíte za cenu okolo 400 000 Kč, což z něj ještě nedělá žádaného investičního veterána, ačkoli to se během několika let nejspíše změní. Současná řada 5 pak startuje od sumy bezmála 1,5 milionu korun, nicméně krom benzinového a dieselového pohonu nabídne také plug-in hybridní a čistě elektrický, který jezdí famózně, až máme podezření, že se bavorští zaměřují více na elektromobily a spalovákům věnují o něco méně péče, což nám naznačily i jízdy s novou X2. Takže, kam kráčíš, BMW? Nevyhnutelně do doby elektrické…