Ruská Lada 2105 vydržela v garážích nadšenců dlouhé roky. Stále slouží, i když žere a rezne

Lada 2105, jak se leskne nápis na víku kufru, pochází z rodiny modernizovaných provedení ruského sedanu vyráběného od roku 1980. Ty se vyznačují hranatějším designem, ale mají stále stejný technický základ jako předchůdce 2101 z roku 1970. Tedy pořád je to trochu starý italský Fiat 124. V zahraničí se prodávaly také jako Lada Nova nebo Riva, jinde jako Lada 1300, naše část Evropy pak zná spíše označení 2105 pro tento sedan, 2104 pro kombík a 2107 pro sedan s větším motorem 1,5 litru. Rusové jí zase říkali „pjatiorka“ podle číslice 5 na konci.

Hranatý design se za mne docela povedl, velká černá maska s nevýrazným žebrováním a velké halogenové světlomety s integrovanými blinkry vypadají na červeném exempláři z roku 1989 vlastně docela hezky. Za mne je rozhodně krásnější než luxusnější sestřička 2107. I vetší nárazníky se na takový design hodí vlastně lépe. Lada upravila i kliky a zpětná zrcátka s možností nastavení zevnitř. A auto je celkově delší, širší a vyšší než 2101, i když jen o pár milimetrů. Základní proporce od Danteho Giacosy ale naštěstí nikdo neplánoval zkazit. Na západních trzích tento vůz znají lépe než starší verze, i když na ně Lada dorazila většinou až v roce 1983.

Prostorný interiér se také dočkal změn, například bezpečnostního obložení palubní desky s lepším tvarem a modernizovaným přístrojovým štítem a větším množstvím odkládacích ploch. I výplně dveří působí hodnotnějším dojmem. Volant je velký, aby se trochu kompenzovala absence posilovače, sedadla se dočkala hlavových opěrek. Líbí se mi kombinace světle hnědého čalounění a černých plastů a vůbec mi to tu zase přijde přívětivější než ve 2107. Zapalování je samozřejmě tradičně vlevo a ve výbavě je i dobový kazeťák.

Zavazadlový prostor má objem 385 litrů, tedy stejně jako u původní 2101. A zvenku se kopnu do holeně o tažné, které schovává plastová hrací kostka. Pamětníci si jistě vzpomenou, že se kdysi v těchto nádobkách prodávala zmrzlina. Na podobné dobové detaily si v Retroautomuzeu ve Strnadicích potrpí. A se svými exempláři také skutečně jezdí. V době, kdy jsem v muzeu byl, byla Lada zrovna nachystaná na výlet do Černobylu a pár fotek z této cesty uskutečněné v roce 2021 najdete i v galerii na konci článku.

Na bocích kufru najdete štítky s číslicí 1 300, která udává objem motoru OHC s karburátorem DAAZ a ozubeným řemenem místo řetězu (díky tomu bylo auto tišší) spojeného se čtyřstupňovým (volitelně pětistupňovým) manuálem pocházejícím ze staršího modelu. Ovšem i pohonná jednotka si zasloužila modernizaci a vačkovou hřídel nově poháněl ozubený řemen. Výsledkem bylo slušných 64 koní (48 kW) v 5 600 otáčkách a 92 Nm ve 3 400 otáčkách. Existovala ale i varianta 21051 s původní dvanáctistovkou bez jakýchkoliv úprav, naopak vrcholem byla verze 21053 s patnáctistovkou a výkonem 75 koní.

Všechna síla z motoru jde na zadní tuhou nápravu a maximální rychlost je 145 km/h. Stovku auto překoná za 18 sekund. V té době už je ale motor docela hlučný, chtělo by to pátý převodový stupeň. Ladu si pro její lepší parametry ale oblíbili ti, co za auty tahali přívěsy a vozíky. Pak prý ale působí brzdy (vpředu kotouče, vzadu brzdy) poněkud poddimenzovaně, ovšem to si neověřím.

Podvozek je odolnější a koncipovaný na nekvalitní silnice, takže na vesnických okreskách a polních cestách je auto jako doma a je krásně pohodlné. I na rozbité okresce jede Lada na origo plecháčích klidně 80 km/h. Jen se nesmí ohnout panhardská tyč vzadu. Vpředu jsou lichoběžníkové polonápravy, a dokonce i zkrutný stabilizátor, jen šnekové řízení by mohlo být přesnější. Pořád ale Lada působí krásně obratně.

Lehčí terény zvládá i díky slušné světlé výšce 163 mm, třináctipalcovým kolům a na běžné silnici je i slušně komfortní. Bez pěti kilogramů tunové auto si řekne o 8 až 9 litrů paliva (to není málo vzhledem k faktu, že nádrž pojme jen 39 litrů), ale je docela spolehlivé. I díly se sehnat ještě dají a nejsou drahé. Ostatně stále ještě potkáte Lady běžně sloužící jako auto pro každý den. Ani zima autu nijak nevadí, jen je na sněhu dobré, když je zadní náprava trochu zatížená. Většinu kil má spíš na nepoháněném předku.

Trápit může majitele Lady koroze, a to dokonce více než u staršího typu 2101. Nebýt jí, je to na údržbu vlastně velmi nenáročné auto, pokud se tedy na servisování úplně nevykašlete. Problémy po čase může udělat jen vodní pumpa, termostat nebo výfuk, prostě samé spotřební věci. Stejně tak je občas fajn nechat přeštelovat karburátor, ventily a zapalování. Navíc všechno tohle zvládnete s běžným nářadím. Varováni jsou zájemci většinou před posledními modely z devadesátých let s motory vybavenými vstřikováním, ale na ty u nás narazíte jen zřídka.

Původní výroba byla z Togliatti ke konci postupně přesunuta do Iževsku a také do Egypta. Nástupcem se stal sedan 2110 s kulatým designem, ale vyráběly se současně a střídačku na výrobní lince si vzal až model Granta. Model 2105 se přestal vyrábět v prosinci 2010 s třemi miliony exemplářů na kontě, zbytek rodiny o dva roky později (o čtyři v Egyptě), to už s motory se vstřikováním. Nebylo to ale kvůli nezájmu, v roce 2010 šlo v Rusku o nejprodávanější nový automobil, navíc jeden z nejlevnějších. Ani nízká úroveň bezpečnosti v té době zákazníkům nevadila. V osmdesátých letech šlo u nás o jedno z nejlepších aut dostupných na „běžném“ trhu (pamětníci ty uvozovky jistě pochopí), prodej na většině exportních trhů ale skončil už v roce 1997.

Také na západě šlo mnohdy o jedno z nejlevnějších aut, přitom robustní a prostorné, spousta vyvezených exemplářů se ale později vrátila do Ruska k domácím fanouškům. Populární byl sedan 2105 ve Finsku. Lada také na jeho základu postavila závodní 2105 VFTS pro skupinu B, ale nikdy nedosáhla takových úspěchů jako česká Škoda 130 LR.

Dnes už ale Lada rozhodně není tak levná, jako bývala, to ovšem jejím fanouškům nevadí. Stále vám bude stačit jen pár desítek tisíc korun. Udržovat při životě své kopějky ale majitelé asi nepřestanou, a tak se stará italská konstrukce z šedesátých let ještě jen tak neodporoučí. Na běžné jezdění už to kvůli komfortu, mnohdy horší výrobní kvalitě a nízké míře pasivní bezpečnosti, asi moc lidí lákat nebude, ale z východoevropských youngtimerů patří Lada mezi ty lepší.