Mitsubishi Lancer Evolution IX MR – Samurajský meč na čtyřech kolech

Legendární Tommi Mäkkinen se na šotolinové „erzetě“ Rally Finland 1999 žene naplno vstříc pravoúhlé zatáčce, ostře brzdí, pravou rukou tahá za hydraulickou ruční brzdu, levou rukou ovládá volant a posílá své auto k apexu zatáčky s klouzající zádí. Perfektně kontroluje přetáčivost a vstříc další rovince se doslova katapultuje s bezchybně srovnaným a zběsile akcelerujícím autem. Je jedním z nejzkušenějších závodníků své doby a červené Mitsubishi mu nijak nevzdoruje a nechává se řídit citlivým a chirurgicky přesným ovládáním.

Mitsubishi Lancer Evolution (EVO) už navždy bude jednou z nejlepších sportovních čtyřkolek všech dob a vynikající ukázkou umění japonských závodních divizí a jejich inženýrů. Ti začali budovat slávu rychlého Lanceru začátkem devadesátých let právě na rychlostních zkouškách rally a necelé čtvrtstoletí pečlivě model vypilovávali s cílem vyvinout sportovní sedan s neporazitelnými schopnostmi za všech podmínek. A navíc museli zohlednit skutečnost, že auto, se kterým o víkendu vyhrají soutěž světového šampionátu, musí dokázat prodat i běžným zákazníkům.

Evoluce sportovního Lanceru se definitivně uzavřela desátou generací, až příliš civilizovanou na to, aby ji nadšenci do silničních derivátů rallyových speciálů respektovali jako skutečné Lancer EVO, a proto milovníci motorsportu za poslední čistokrevné EVO považují poslední generaci vyvinutou podle původní „závodní“ receptury. Tu celkově předposlední devátou. Vrcholem evoluce z tohoto pohledu pak bylo to nejlepší, co továrnu Mitsubishi kdy opustilo – Mitsubishi Lancer Evolution IX MR.

„Devítka“ přijela na svět v březnu 2005, navázala na „osmičku“ z roku 2003 a pokračovala v moderní éře, započaté „sedmičkou“ v roce 2001. I rychlost, s jakou Mitsubishi představovalo nové generace, ukazuje, jak byla sportovní divize značky zapálená do vylepšení Lancer Evolutionu. A přestože devítka vypadá pouze jako modernizované auto, nejdůležitější vylepšení oproti předchůdcům jsou oku skrytá.

Mitsubishi v dobových tiskových materiálech uvádí, že Lancer Evolution IX je jedním z prvních japonských sériových aut s ocelovou karoserií a hliníkovou střechou. Tím inženýři odlehčili vůz o zhruba 4 kilogramy a snížili těžiště o 3 milimetry, aby omezili náklony karoserie a zlepšili celkovou ovladatelnost. S ocelovou střechou by technici dosáhli ekvivalentního těžiště až snížením střechy o 50 milimetrů. Lancer EVO IX navíc má i hliníkovou kapotu a víko zavazadelníku.

Zásadní inovací prošel i zážehový dvoulitrový čtyřválec 4G63, pohánějící všechny Lancery Evolution od první po devátou generaci. Mitsubishi jej nově vybavilo variabilním časováním ventilů MIVEC a vylepšeným turbodmychadlem, aby v tovární specifikaci vyvinul 291 koní (214 kW) a 392 Nm. To pro většinu majitelů ale byl jen začátek, solidní technický základ se přímo nabízí k dalšímu zvyšování výkonu.

Celosvětově se Mitsubishi Lancer EVO IX prodávalo s pěti- či šestistupňovým manuálem nebo pětistupňovým automatem a různými konfiguracemi všech kol, ale v Evropě se pro silniční použití nabízela pouze dvě nejlepší provedení – GSR a MR. Obě spojuje čtyřkolka s aktivním mezinápravovým diferenciálem ACD (Active Center Differential), aktivním zadním diferenciálem SAYC (Super Active Yaw Control) a mechanickým předním samosvorným diferenciálem.

I v dnešních dnech je Mitsubishi Lancer Evolution IX MR oblíbenou a častou volbou řidičů nadšenců s vášní pro sportovní jízdu, amatérských i profesionálních závodníků bojujících proti soupeřům a stopkám, a dokonce se z něj stává i zajímavá investice. V Evropě se Lancer EVO nikdy neprodávalo ve velkých počtech, takže je nabídka na trhu ojetin velmi omezená, a protože většina z vyrobených vozů prošla sportovním nasazením, je hledání a koupě „nezávoděného“ Evolutionu stále náročnější.

A přesně takové je i červené Mitsubishi Lancer Evolution IX MR, se kterým jsem se zase po delším čase setkal, krátce se svezl a zjistil pár zajímavostí. Koukáte se na auto z roku 2006 s přibližně 61 tisíci najetými kilometry, jehož současný třetí majitel má zkušenosti s obvyklým servisem i výkonnostním tuningem, takže se na to pojďme podívat.

Normální údržba vyžaduje jen relativně základní činnosti, jako jsou pravidelné výměny filtrů a olejů všech součástí hnacího ústrojí. Vyjma motorového oleje se doporučuje pravidelně měnit i olejové náplně převodovky, předního samosvoru, aktivního mezinápravového diferenciálu i aktivního zadního diferenciálu AYC. Do budoucna ale nastává problém s dostupností originálních dílů od Mitsubishi, protože tovární sklady se rychle vyprazdňují a automobilka již v současnosti nevyrábí nové.

Klasickým servisem ale údržba Lancerů Evolution teprve začíná, jak říkají majitelé: „Máš EVO, budeš platit.“ Z dnešního pohledu se totiž už jedná o starší auta a je na nich stále co zlepšovat. Originální díly sice začínají být vzácné, ale naštěstí na všechny Evolutiony existuje až extrémně široká nabídka všemožných dílů od slavných japonských tunerů. Co tedy nedokáže zajistit automobilka, zajišťují oni, a často dokonce i s delší životností.

Pokud se rozhodnete pro upravování vašeho Lancer Evolutionu, ale stoprocentně tomu nerozumíte, raději to nechte profesionálům, stejně jako majitel tohohle kusu. V minulých letech se rozhodl pro zvýšení výkonu a zaúkoloval tím opravdové odborníky – o červenou devítku se postaral český závodník Jiří Kalista ve spolupráci s Mickem Kehlem, Kanaďanem krátce působícím i v Česku a proslaveným naladěním vítězných Fordů Sierra RS500 v australských závodech na Bathurstu.

Mick Kehl se jako jeden z mála odvážných úpravců rozhodl zvýšit plnící tlak sériového motoru natolik, aby s původním turbodmychadlem a mezichladičem z původních 1,2 baru chvilkově přesahoval 2 bary. S kompletním tuningovým výfukem HKS Hi-Power je výsledkem „odbrzděných“ 370 koní (272 kW) a 550 newtonmetrů, ale také větší spotřeba stooktanového benzinu a turbodmychadel. Červené EVO má v současnosti už druhé, přičemž nové originální turbodmychadlo stojí přijatelných 23 tisíc Kč.

Mitsubishi Lancer Evolution IX MR se silnějším výkonem vypadá jako návyková řidičská hračka, takže se konečně pojďme svézt. Sedám si za volant, poutám se do sportovních čtyřbodových bezpečnostních pásů Sparco a rychle se seznamuji s interiérem, v němž je všechno na svém místě. Se spojkou s odolnější sportovní lamelou se pracuje normálně jako v každém jiném sériovém autě, takže řadím jedničku a rozjíždím se.

Už na prvních stovkách metrů mne „devítka“ okouzluje svou kultivovaností při pomalejším jízdním tempu. Pravou nohou sice ovládám detonátor spouštějící výbušný projev motoru, ale když přijmete vysokou spotřebu paliva (snadno přesahující 25 l/100 km), i s ostrým Lancer Evolutionem zvládnete každodenní provoz. S továrním podvozkem Bilstein, specifickým pro verzi MR, je Lancer EVO komfortní i v městském provozu a nesnaží se vás vytřást, jak u sportovního auta očekáváte.

Sériový Lancer Evolution IX je silničním derivátem závodního speciálu pro rally, čemuž odpovídá i měkčí naladění podvozku, se kterým se překvapivě dost naklání. Inženýři Mitsubishi ale stoprocentně věděli, co dělají, a tak vytvořili sportovní sedan, jehož karoserie při rychlé jízdě doslova „letí“ nad povrchem vozovky a nechává nezávisle zavěšená kola volně pracovat pod sebou.

Příjemná kultivovanost se změní na ohromující brutalitu, jakmile začnete krmit čtyřválec větším množstvím benzinu. Přidáváte plyn, překonáváte obrovskou „turbodíru“, postupně polevující narůstajícím jemným zátahem, když náhle po překročení 3 000 ot./min síla pod kapotou exploduje a 370koňové EVO se splaší a vystřelí vpřed. Tempo, jakým tohle auto zrychluje, se popisuje jen těžko, ale stačí mu jen pár vteřin zrychlování naplno, aby se i na dálnici pohybovalo rychlostmi za povoleným maximem. Podle slov majitele dokonce jezdí až „rychloměrových“ 285 kilometrů v hodině.

Připomínáme, že naše testy probíhají na silnicích s omezeným provozem.

Tužší a příjemně mechanickou kulisou šestistupňového manuálu řadíte jednu rychlost za druhou, a když začínáte brzdit do zatáčky, čtyřválec se škrticí klapkou, ovládanou „staromódním“ plynovým lankem, vám dovoluje citlivě dávkovat jeden meziplyn za druhým. To doprovází hluboký řev výfuku, který se v nižších otáčkách zklidňuje a nenuceně bručí. Lancer EVO se zrodilo pro rychlou a chirurgicky přesnou jízdu v zatáčkách, v nichž mu pomáhá nejen velmi strmé a překvapivě lehké řízení, ale také technicky sofistikovaná čtyřkolka.

Říká se, že podrobnosti o jejím nastavení jsou tajemstvím závodních inženýrů Mitsubishi, v základu funguje tak, že se vůz snaží stáčet dovnitř do zatáčky, a to v závislosti na jízdních podmínkách. I proto Lancer EVO umí jezdit jako plnohodnotná čtyřkolka s rozložením točivého momentu 50:50, ale i skoro jako zadokolka. Do zatáček tak občas vjíždí v nedotáčivém smyku, ale jakmile zapracuje elektronika, od apexu odjíždí s přirozenou přetáčivostí. Navíc platí, že čím rychleji jedete, tím lépe EVO jede a reaguje.

Jenže ani sériové Lancery Evolution nejsou sportovními auty pro začátečníky. I se zdánlivě bezpečným pohonem všech kol totiž umí překvapit zákeřností, jelikož ani relativně moderní devátá generace není vybavena stabilizačními systémy ESP nebo ASR. Dokonce i zkušenější řidiči z něj mají respekt, jelikož umí kousnout. I sebemenší řidičská chyba se pak snadno změní na nepříjemnou a drahou zkušenost.

V současnosti je Mitsubishi Lancer Evolution IX ve vrcholné variantě MR jedním z nejlepších, řidičsky nejzábavnějších a technologicky nejúžasnějších sportovních aut, jaká japonská značka se třemi diamanty kdy vyrobila. „Devítka“ je jako legendární samurajské meče z japonské historie – do rukou si je může vzít kdokoli, ale jen ti nejlepší a nejzkušenější poznají jejich opravdové schopnosti a využijí je naplno.