Lamborghini Diablo VT: Exotická placka z Itálie zahájila moderní éru býčích čtyřkolek

Je 21. leden 1990 a Lamborghini na slavnostním večírku v luxusním Hotelu de Paris v Monte Carlu odhaluje nejnovější supersport, jakým se chystá vrátit značce zacházející slávu. Italská továrna se v minulých dekádách zasloužila o genezi silničních aut, ale teď už šestnáctým rokem vyrábí zastarávající ikonický Countach ve špatných ekonomických podmínkách. A to si žádá nekompromisní změnu.

Jenže teď už snad je všechno zlé pryč, protože automobilka vzhlíží vstříc nadějné budoucnosti. Večírek vrcholí a jen tenká látka ukrývá ohromující supersport a budoucí legendu. Zakrytí je pryč a za potlesku natěšených milionářů se světu představuje nové Lamborghini Diablo. První „lambo“ jezdící přes 320 kilometrů za hodinu, vzrušující sen všech nadšenců a začátek nové moderní éry.

Hlavní cíle pro nástupce zastaralého Countache byly jednoduché – za co nejkratší čas vyvinout supersport jezdící minimálně 315 km/h a s okouzlujícím designem italského mistra návrháře Marcella Gandiniho. V polovině vývoje se však novým majitelem Lamborghini stal koncern Chrysler a korporátním rozhodnutím zastavil Gandiniho kreativitu. Originální design byl pro nejdůležitější konzervativní americký trh až příliš svérázný.

Zklamaný Marcello Gandini v minulosti vytvořil ta nejslavnější Lamborghini, ale pro Američany byl přednější úspěšný byznys. Svou vizi později věnoval konkurenčnímu supersportu Cizeta V16T, zatímco návrh Diabla přepracovali američtí designéři Chrysleru. Navzdory tomu rozzuřený býk vozí Gandiniho jméno na své plaketě. Chrysler ale evropskou technikou neopovrhoval. Využil motorářského umění italských inženýrů a nechal si v Lamborghini vyvinout hliníkový desetiválec pro vznikající Dodge Viper.

Lamborghini Diablo se začalo prodávat už v lednu 1990 a okamžitě bylo jedním z nejžhavějších a nejikoničtějších superaut nastávajících devadesátých let. Tradice Lamborghini čerpá jména ze světa býčích zápasů a Diablo vzdává hold stejnojmennému divokému býku, proslavenému epickou bitvou s toreadorem „El Chicorrem“ v červenci 1869 ve španělském Madridu. Odhaduje se, že Lamborghini za vývoj Diabla zaplatilo celkem šest miliard italských lir.

Vraťme se zpět do dnešních dnů. Jestli Lamborghini Diablo obdivujete, jen málo slov umí vystihnout vaše pocity, když si naživo prohlížíte každičkou linii. I když odmítnutí Marcella Gandiniho působí jako urážka na cti hodná vendetty, Američan Tom Gale zodpovědný za finální design odvedl fantastickou práci. I po více než 30 letech je Lamborghini Diablo fascinujícím superautem s elegantními křivkami a nezaměnitelným charisma. Je to ryzí supersport.

Je to čistokrevné Lamborghini. Italská sportovní placka s k nebesům otevíranými dveřmi, aby se u tak nízkého auta nepoškodil lak při bezohledném otevírání u vysokých obrubníků před kavárnami i historických městech. A když už je otevřete, nikam nespěchejte. Couvněte a Diablo si prohlédněte znovu, protože s otevřenými dveřmi vypadá jinak. Vypadá, jako když do světa křičí „jsem ten supersport z plakátů z vašeho dětství!“

Nastupování a vystupování z Lamborghini je automobilovou etiketou ekvivalentní správnému stolování ve společnosti. Když to umíte, všichni vás obdivují. Když to neumíte, všichni to poznají. U sportovních aut je základem nastoupit nejprve „vnitřní“ nohou, spustit zadek na sedadlo a následně strčit dovnitř i druhou nohu, ale u Lamborghini vám to ztěžují ještě charakteristické nůžkové dveře, pod nimiž se musíte co nejelegantněji protáhnout.

I když vedle dnešních Lamborghini vypadá Diablo puristicky, na začátku devadesátých let bylo luxusním supersportem s čalouněním ručně obšitou italskou kůží, audiem Alpine s přehrávačem kazet i kompaktních disků, přičemž výrobce nabízel i volitelný subwoofer a měnič CD. Milionáři se zájmem o vrcholnou výbavu pak mohli sáhnout i po speciální sadě zavazadel a exkluzivních hodinách Breguet.

Přejete si svezení? Pojďme se svézt! Natáhněte ruku po dveřích, zavřete je směrem dolu a připoutejte se bezpečnostním pásem uchyceným mezi sedadly. Až lacině vypadající klíček zasuňte do spínací skříňky napravo od volantu, zapněte zapalování a s neutrálem a vyšlápnutou spojkou začněte startovat. Jen kousek za vámi se roztáčí dvanáctiválcové srdce startující s ostrým vyštěknutím.

Jen pár okamžiků po nastartování se usazuje na kultivovaném a pořádně hlasitém volnoběhu. Jako „echt supersport“ má Diablo koncepci s podélně uloženým atmosférickým motorem V12 uprostřed za kabinou, se kterou souvisí i řvoucí krátké výfukové potrubí. V Diablu inženýři Lamborghini vsadili na modernizovanou jednotku, vycházející z původní koncepce Giotta Bizzarriniho ze šedesátých let, se čtyřmi vačkovými hřídeli, čtyřmi ventily na válec a elektronicky řízeným vícebodovým vstřikováním paliva.

Originální Diablo ze začátku výroby s 5,7litrovou jednotkou vyrazilo do konkurenčního boje s Ferrari a dalšími soupeři se 492 koňmi (362 kW), 580 newtonmetry, zrychlením z 0 na 100 km/h za 4,5 sekundy, nejvyšší rychlostí 325 km/h a pohonem jen zadních kol. Český exemplář v tmavě modrém odstínu Midnight Blue je však první evolucí modelu s názvem Diablo VT. Co to znamená a co to přineslo revolučního?

Lamborghini Diablo VT bylo prvním supersportem ze Sant‘ Agaty Bolognese, domova automobilky, s pohonem všech kol. Magická zkratka VT totiž znamená „Viscous Traction“ a odkazuje na konstrukci čtyřkolky s mezinápravovou viskózní spojkou, která je vylepšenou verzí systému vyvinutého pro terénní Lamborghini LM002. V dnešních dnech je čtyřkolka charakteristickým prvkem moderních Lamborghini a tady to začalo.

V Lamborghini tak výrazně zjednodušili ovladatelnost Diabla při rychlé jízdě, protože s novou technikou omezili prokluz zadních kol a napomohli trakci přenesením až 25 procent krouťáku na přední kola. To však neznamená, že Diablo je supersport pro slečinky. Diablo VT přijelo na svět v roce 1993, tedy ještě v době, kdy „přeposilované“ bylo sprosté slovo.

V interiéru sice je vylepšená ergonomie, ale pětistupňovému manuálu s nádhernou otevřenou kulisou sekunduje těžká spojka. Sportovní podvozek s elektronicky nastavitelnými tlumiči je tvrdý a čtyřpístové brzdy mají větší sílu i účinnější chlazení, ale protiblokovací systém ABS je stále hudbou budoucnosti. V roce 1993 se v Diablu přinejmenším objevil posilovač řízení, vytoužená výbava majitelů diabel z prvních let.

A to jsou vlastnosti, jež sběratelé i řidičští nadšenci milují a oceňují na klasických dvanáctiválcových Lamborghini. V minulosti jsem měl příležitost svézt se moderním dvanáctiválcovým Aventador LP700-4, který se vám zaryje pod kůži, ale Diablo VT si vás získá ještě více. Cítíte z něj ryzí italskou vášeň a přemýšlíte nad všemi lidmi, co stáli u jeho vzniku. Pracovali usilovně a s nadšením, aby světu dali další důvod existence snů.

Těšíte se z každého momentu, kdy stojíte vedle něj. Užíváte si každý moment, kdy se v něm vezete a přejete si, aby to nikdy neskončilo. Dvanáctiválcový řev proniká do vašeho těla i duše. Během přeřazení manuálem nastává vzrušující chvíle, kdy vidlicový motor ztichne a vy napjatě čekáte na potěšující cvaknutí kulisy při dalším kvaltu a další rozeřvání motoru. Baví vás to a přejete si to zažívat zas a zas.

Chcete ikonické Lamborghini Diablo VT vidět naživo? Přijďte se na něj podívat na letošní motoristickou slavnost Legendy 2022 na výstavišti v pražských Holešovicích ve dnech 28. až 29. května.