Lada Niva je nezmar, který odmítá umřít. Viděli jste ale někdy verzi kabriolet?

Pátého dubna 1977 začali Rusové vyrábět své asi nejlepší auto a také první Ladu, která byla jejich konstrukcí, a ne licenčním výrobkem. Jde pochopitelně o model Niva, který se pod jinými jmény vyrábí v Togliatti dodnes.

Niva je kompaktní čtyřkolka s motorem vpředu. Je tedy pravdou, že kompaktní je základní třídveřová verze, ale existovaly i prodloužené varianty, a to jak osobní, tak nákladní a speciální podvozky pro záchranáře. Celosvětově jde o první masově vyráběné terénní auto se samonosnou karoserií, a tak jej mnozí považují za předchůdce dnešních SUV. Přitom Alexej Kosygin tehdy po konstruktérech automobilky VAZ jen chtěl auto schopné na venkově, které by usnadnilo život zemědělcům a vesničanům v místech, kde měly klasické sedany Lada, Moskvič a Záporožec problém. Částečně byl zdrojem inspirace i Fiat 127, což je na designu trochu vidět. Naštěstí mohli konstruktéři vycházet z prototypu Iž 14 a Moskvič 415, jen je řádně vylepšili a udělali z nich dospělý vůz. Byla to také první Lada, která nebyla licenční podobou Fiatu 124 a vlastně byla jediným kompletně originálním ruským autem. A obstála v mnoha testech a v tom nejtěžším horském terénu, který se dal v Sovětském svazu najít.

Kabriolet se poprvé objevil v roce 1983, ale k sériové výrobě nedošlo. Jednalo se stavbu Niva Plein Soleil francouzského karosáře Wassermann. Přestaveb na otevřené varianty ale vzniklo po světě víc a známý je například německý Kosak. Tento kousek s plátěnou střechou je od německého úpravce GWS a vznikl na objednávku německého importéra Lady. Střechu nese masivní rám, který se dá složit do boků karoserie. Čtyřmístné auto doplnili o rozšířené blatníky a hezčí nárazníky. Zezadu už Nivu pozná jen znalec a světla ze sedanu 2101 působí opravdu nezvykle. Střecha se skládá dozadu za sedadla nebo se dá zcela odepnout, protože drží jen na kovových drucích. Pod ní je pevný ochranný rám. Auto dostalo krásná širší patnáctipalcová litá kola a sportovní sedadla s výrazným bočním vedením, ovšem za jízdy je v něm bez střechy samozřejmě průvan. Kliky jsou stále kovové a dveře při zabouchnutí pořád dost drnčí. Na centrální zamykání zapomeňte, Niva má ještě jiný klíček na zámky a zapalování.

Zatímco Lady Niva ve východní části světa neměly takřka žádnou výbavu a i takové věci jako zadní stěrač nebo rádio byly něčím výjimečným, tak západní varianta už se mohla pochlubit například lepšími sedadly a volantem. Ten je tady tříramenný sportovní, obšitý kůží a dodaný německým úpravcem. Stále velmi jednoduchý interiér byl postupně modernizován, a tak zatímco původní modely připomínaly sedany 2103, ty poslední už zase měly leccos ze Samary. Přístroje jsou ale opravdu mizerně podsvícené. Máte také zvlášť páčku na blinkry a zvlášť na dálková světla. Ostřikovače zase nejsou spojené se stěrači a po ostříknutí je musíte zapnout. Topení je nesmírně hlučné, ale funguje velmi rychle. V sedmdesátých letech to asi bylo v pohodě, ale v devadesátých už to bylo poněkud zastaralé. Vzadu také není zrovna moc místa.

Pod přední kapotou tepe řadová čtyřválcová šestnáctistovka 2106 OHC z klasického sedanu Lada 1600. Později ale Lada nabízela i motory 1,7 nebo 1,8 litru a také se pod kapotou mohly objevit vznětové devatenáctistovky. Motor 2106 působí příjemně pružným dojmem, i když nabízí jen 85 koní (63 kW) v 5 400 otáčkách a 132 Nm v 3 000 otáčkách a funguje v mrazu i vedru. Auto se nakonec docela rozjede a působí na okresce i svižným dojmem. Přitom se spokojí v průměru s nějakými devíti litry paliva. Pod kapotu se k němu vejde také rezerva.

K motoru je připojený čtyřstupňový manuál s neustále vibrující pákou a točivý moment jde přes něj a uzávěrku diferenciálu na všechna šestnáctipalcová kola. Za jízdy auto stále kvílí, protože ozubená kola v převodovce mají zuby příčné. Maximální rychlost je jen 130 km/h a zrychlení na stovku trvá 17 sekund, ale Niva není na sprintování, ale na výlety mimo silnici. Má i uzávěrku diferenciálu a redukční převodovku (a oboje můžete používat nezávisle na sobě, jen pro sepnutí redukce musíte zastavit), takže u klasické dlouhé páky řazení jsou dvě další menší. Brzdový systém je dvouokruhový a nechybí mu posilovač. Vpředu jsou kotoučové brzdy, vzadu bubnové. Na silnici ale není Niva zrovna nejpříjemnějším společníkem, a to ani tahle kabrio verze. V autě všechno vibruje a vrže.

Niva má nezávislé zavěšení předních kol, vinuté pružiny na obou nápravách a slušnou světlou výšku 200 milimetrů. Kabriolet je ale tužší než sériová verze, takže má menší náklony v zatáčkách, ale působí uskákanějším dojmem. V terénu je ale důležitá i hmotnost auta. Se všemi novými výztuhami váží vozidlo kolem 1,2 tuny. Nájezdové úhly jsou 38 a 28 stupňů, boční náklon auto zvládne až 43 stupňů. Výrobce garantoval schopnost vyjet 58% stoupání nebo přebrodit 51 centimetrů hlubokou vodu. Většina terénu Nivu nezastaví, protože je malá (kdysi tak nepůsobila, ale dnes je i Toyota Yaris větším autem) a lehká. Zvládne kopce, hluboké příkopy i sjezdy z prudkých svahů. Vtipné je, jak na srazech nadšenců do off-roadů sériové nivy projedou totéž, co upravené a nazvedané modely renomovanějších značek, a brzdí je jen odvaha řidičů. Jen pozor v noci, originální světla svítí dost mizerně. Řízení také není zrovna přesné a má vůle.

Lada se Nivu pokusila nahradit novou zakulacenou druhou generací, ale vlastně se jí to nikdy nepovedlo. Tedy, on to byl původně Chevrolet Niva, ale Lada v roce 2020 převzala výrobu a pojmenovala jej Lada Niva II. A menší popularitu mají i prodloužené verze (v nabídce od roku 1995), protože nejlepší Niva je ta krátká, klasická. Díky tomu, že se stále vyrábí a prodává (nyní jako Lada Niva Legend), překonala délkou výroby i první Land Rover Defender, a je tedy nejdéle vyráběným terénním automobilem. A vyrábět se bude dál, protože poptávka po ní na domácím trhu neklesá. Už v sedmdesátých letech se Niva stala nejprodávanější čtyřkolkou na evropském trhu a obsadila dokonce 40 % trhu. Jednalo se také o jediné sovětské auto, které se oficiálně prodávalo v Japonsku, a také o vozidlo, jež několikrát skončilo na stupních vítězů slavné Rally Paříž-Dakar.

Konkrétní vůz si můžete vyrazit prohlédnout do Retroautomuzea Strnadice. Do jeho sbírek ho věnoval nadšenec ze severních Čech a vy si v tamní expozici můžete tuto úpravu srovnat i s klasickou originální verzí. Niva se, jak už víte, stále vyrábí a dá se koupit nová (i když si v ní i tak budete připadat jak v osmdesátých letech), ale ne tak snadno. Lada se totiž oficiálně stáhla z evropského trhu, protože pro většinu zákazníků je Dacia Duster nebo Suzuki Jimny mnohem lepší volbou třeba i proto, že Niva má proti nim nulovou pasivní bezpečnost. Až do roku 1997 ale byla nejprodávanějším SUV u nás, než ji vystřídala Honda CR-V. Pokud ale skutečně jezdíte do terénu, asi moc lepších aut pořídit nemůžete.

Ojetá může stát pár desítek tisíc korun, ale nejlepší kusy klidně i přes sto tisíc. Kabriolet však budete shánět velmi těžce. Ve své době měl být levnější alternativou k Mercedesu G nebo Opelu Frontera a levnější by byl i dnes. Niva je ale stejně lepší jako pracant než jako letní stylovka. I běžná Niva je však autem, které budí pozornost.

Při koupi zkontrolujte stav koroze, ta ráda napadala spodní části vozu. U mnoha aut dovnitř zatéká přes těsnění dveří. V tomto věku může odcházet přední diferenciál, čepy řízení, tlumiče a kardan.